Arbitráž už není bubák. Od Salových slz, Holíkova vzteku až k pokojné současnosti

Arbitráž je vynález, který používá NHL od první výluky 1994-95. Pokud se hráč s klubem neumí dohodnout na nové smlouvě, může jim pomoci nezávislý soudce. Podmínky jsou přesně dány.

Hokejista musí mít zkušenost čtyř sezón v NHL, pokud tedy podepisoval kontrakt před dovršením dvacátého roku věku. Pro ty, co zahajovali kariéru v NHL starší, jsou podmínky měkčí. Možnost arbitráže se týká jen chráněných volných agentů (RFA), nechránění samozřejmě mají stran vyjednávání úplnou volnost a nikdo jim při něm nepomůže.

Časová uzávěrka pro podání žádosti je 5. červenec, samotná stání pak probíhají v průběhu července a začátkem srpna. Hráč nesmí dostat méně než 85 procent minulé mzdy, horní omezení neexistuje. Pokud tým verdikt soudu nepřijme, stává se hokejista neomezeně volným. Možnost obrátit se na soud nemá jen hráč, ale i kluby.

Slzy, vztek i odchod ze soudní síně

Arbitráž má tradičně image strašáka, kde zejména kluby plivou na hráče špínu, aby jeho cenu stlačily co nejníže, zatímco hokejista je po pečlivé přípravě s agentem vychvalován, proč si zaslouží co nejvíc peněz. Ošklivých příběhů je celá řada, připomeňme aspoň pár těch známějších.

Zástupci Vancouver Canucks nazvali v roce 2002 Brendana Morrisona „myší, které pomohli přes řeku dva sloni“, jimiž měli být zkušenější spoluhráči z lajny Todd Bertuzzi a Markus Näslund. „Když vás někdo pozve do temné uličky, nemůže se divit, že ho tam nakopete mezi nohy,“ vyjádřil postoj organizace Canucks pregnantně její tehdejší šéf Brian Burke.

Nechvalně známý je rovněž příběh Tommyho Sala, švédského brankáře ve službách New York Islanders. V roce 1997 ho generální manažer Ostrovanů Mike Milbury vykreslil tak neurvale, že se citlivý seveřan neubránil slzám. „Je to jeden z nejmizerněji kondičně připravených sportovců, jaké jsem kdy viděl,“ tvrdil soudci.

Přívlastek „šílený“ nebyl u jména Mikea Milburyho náhodou. V době, kdy pracuje jako expert zámořské televize NBC, si často nebere servítky takovým způsobem, že i Don Cherry proti němu vypadá jako uznalý, dobrosrdečný flegmatik. Když arbitr navýšil Salovi plat ze 300 na 750 tisíc dolarů, Švéd už u toho nebyl. Zničený opustil předčasně soudní síň.

Svoje si kdysi vyslechl také Robert Holík. Arbitráž mu v roce 2001 přiklepla 3,5 miliónu dolarů, spíš než z navýšení se ale nositel slavného hokejového jména radoval z toho, že se za rok stane volným hráčem a za New Jersey s potěšením zabouchne dveře. Jeho představený Lou Lamoriello za sebe, jistě s pečlivě sepsanými notičkami, vyslal do bitvy právníka Larryho Bertuzziho.

„Nejsem naštvaný kvůli výši platu. Jak bych mohl být, s 800 tisícovým navýšením a vědomím, že budu za rok volným hráčem?“ řekl v té době třicetiletý borec listu New York Post. „O naší organizaci jsem se ale v neděli dozvěděl hodně… Poprvé jsem slyšel, co si o mně opravdu myslí. Jednou provždy vím, že jde jen o obchod, i když vám jinak tvrdí, jaká jsme výjimečná ‚rodina‘.“

Přestože Lamoriello opakoval, jak bude chtít českého defenzivního centra udržet „dlouhodobě“, ten mu dal po soudním stání jasně najevo, že s Devils už jednat nebude. O rok později podepsal tučný kontrakt s New York Rangers, jenž mu garantoval 45 milionů dolarů na pět let.

Však my se dohodneme…

V posledních letech je situace jiná. Dost možná právě kvůli nepříjemným zkušenostem z minulosti, které v mnoha případech vystavěly mezi klub a hráče nepřekonatelnou zeď, se snaží obě strany arbitráži vyhnout. Přihláška k ní slouží spíš jako nástroj urychlující vzájemnou domluvu.

V letech 2012-14 vyplňovaly hráči a kluby žádost o arbitráž v 64 případech. Pouze jednou došla situace tak daleko, že soud opravdu odstartoval. P.K. Subban a montrealští Canadiens přednesli své základní argumenty a než došlo k verdiktu, podškrábly obě strany osmiletou smlouvu na 72 miliónů dolarů. Subban si ji s sebou nyní vezme z Nashvillu do New Jersey.

V roce 2017 bylo všech 30 přihlášek k soudu podáno zbytečně. Loni v létě se na arbitráž obrátilo 44 hráčů, 6. srpna jsme si mohli přečíst rekapitulaci, podle níž byly všechny případy, včetně posledního Williama Karlssona, zdárně vyřešeny. 40 z nich skončilo před zahájením soudního stání.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter