Arizona v postupové osmičce. Nemůžu ho dost vynachválit, říká o Tocchetovi Chayka

Vyřazovací boje si tady naposledy užili v roce 2012. Od té doby končí pro Coyotes sezóna základní částí. Ligová popelka, mužstvo s nízkým rozpočtem a po léta poloprázdným hledištěm, však konečně vrací věrným fanouškům na tvář úsměv. A dává jim naději. Arizona drží v polovině března na západě postupovou osmou příčku.

Přitom se rozhodně nedá říct, že by jim osud šel v letošní sezóně „na ruku“. Statistický fanatik John Chayka má na v kanceláři na nástěnce rozsáhlý graf, který mu pomáhá řešit marodku. Kým koho na jak dlouho nahradit. A šachy to letos byly pořádné. Zranění kosí Kojoty nevídaným způsobem.

„Abych byl upřímný, je to mimořádná parta,“ chválí své hráče mladý generální manažer. „Nejde jen o to množství zápasů, které jsme ztratili, jde taky o kvalitu, protože nám chybí klíčoví hráči.“

Ještě před týdnem scházelo Kojotům hned devět hokejistů. „Snažíte se v sezóně nachystat na hodně věcí, ale devět hráčů je opravdu moc,“ naříkal stavitel mužstva. Poslední dobou už se někteří vrátili do hry, marodka je ale pořád dost plná. Citelně chybí zejména Antti Raanta, Derek Stepan a Nick Schmaltz.

Poslední jmenovaný přišel do Arizony z Chicaga výměnou za Dylana Stromea a Brendana Perliniho a chytil se skvěle. V 17 zápasech za nový tým nasbíral 14 bodů (5+9). „Mohl pro nás být klíčovým hráčem,“ mrzí generálního manažera. Třiadvacetiletý centr se v téhle sezóně už nejspíš na ledě neobjeví.

Na západní frontě klid

Přes všechny ústrky a protivenství se Kojoti jakýmsi záhadným způsobem stále drží v postupové osmičce. Ve čtvrtek v noci si smlsli na Anaheimu, který smetli 6:1. Fanoušky potěšili dvěma góly v závěrečné minutě, ten poslední vstřelili vteřinu před sirénou. Ještě na nový rok přitom ztráceli na play off devět bodů, od té doby ale zabrali. Od 9. února vyhráli třináct utkání, prohráli jen čtyři.

Nad vodou je drží disciplinovaná hra. Moc neskórují ani neinkasují. Zápasový gólový průměr Yotes 5,49 je čtvrtý nejnižší v lize. Decimovanému týmu pomáhá rovněž fakt, že boj o divoké postupové karty není na západě tak tvrdý jako na východě. Zatímco sedmá Carolina a osmý Columbus mají 83, respektive 81 bodů; na západě stačí na osmý flek 77 bodů, devátá Minnesota ztrácí tři body.

„Naši chlapi odvádí skvělou práci,“ odmítá snižovat zásluhy svých borců Chayka.

V roce 2016 dostal v šestadvaceti letech na starosti celou organizaci; vkrádala se otázka, zda není na tak odpovědnou funkci příliš mladý. Pořád mu není ani třicet let, kulatiny oslaví až po této sezóně. Velkou díru do světa zatím s Kojoty neudělal, o to víc si užívá současné výsledky.

Zásluhu za ně připisuje především trenéru Ricku Tocchetovi, který je o 26 let starší. „Dokonalý vůdce,“ říká Chayka. „Odvedl skvělou práci v tom, jak se s celou tou bouří vyrovnal.“

Dokonce se domnívá, že by jeho kouč neměl být přehlížený v soutěži o Jack Adams Award pro nejlepšího trenéra sezóny. „Zcela upřímně si nemyslím, že se mu dostává pozornosti, jakou by si za svou práci zasloužil. Když se podíváte, o jak kvalitní hráče jsme přišli, je to otřesné. Taky jsme hodně mladý tým, máme jeden z nejnižších rozpočtů v lize. Všechno to nejde kvantifikovat, ale on vše zvládá s úsměvem na tváři. Hráče stále drží ve správném rozpoložení.“

„Nemůžu ho dost vynachválit,“ dodává Chayka, jenž vnímá možnost postoupit do play off jako velkou výzvu. „Snažíme se tady vybudovat něco trvale udržitelného. Tohle by byl dobrý krok.“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter