Brankářský post není po pětadvaceti letech slabinou Isles. Trn z paty jim vytrhli až Halák s Greissem

Zatímco měštští rivalové Ostrovanů Rangers a Devils měli od začátku devadesátých let až dodnes o brankářský post postaráno, celek čerstvě přestěhovaný do Brooklynu po celou dobu nemohl najít tu správnou gólmanskou dvojici a troufám si tvrdit, že právě maskovaní muži jsou jedním z důvodů, proč se Islanders v posledních dvou dekádách tolik nedařilo.

Když legendární Billy Smith v roce 1989 pověsil betony na hřebík, Ostrované se ocitli v nezáviděníhodné pozici - tým uprostřed přestavby po vítězné éře ze začátku osmdesátých let a ještě k tomu bez pořádného gólmana? Nic moc. Dvojka Kelly Hrudey byl vyměněn do Los Angeles, za něj newyorský klub utržil mladého brankáře Marka Fitzpatricka. Jemu však post jedničky samozřejmě být svěřen nemohl, a tak byl jako volný hráč podepsán Glenn Healy - ironií osudu právě poté, co mu skončila smlouva u Kings.

Healy za Islanders ale odchytal pouhých třiaosmdesát zápasů a průměrně inkasoval přes čtyři a půl gólu za utkání. V první sezóně po jeho podpisu však dovedl Ostrovany z osmého místa tehdejší Wales konference do play-off. Isles se ale pakovali už po pěti zápasech. A bylo hůř. Většinu následného ročníku 1990/1991 vinou syndromu EMS vynechal nadějný Fitzpatrick, a Isles se tak museli spolehnout na Healyho a "farmáře" Jeffa Hacketta. Nedopadlo to slavně, modrooranžoví skončili předposlední ve své konferenci.

Když se Fitzpatrick po téměř roce uzdravil, vrátil se do prvního týmu Ostrovanů - i proto, že Hackett byl v rozšiřovacím draftu zvolen San Jose, novým týmem v lize. S touto dvojicí Newyorští vydrželi až do léta 1993, kdy v rozšiřovacím draftu přišli i o Healyho a Fitzpatrick byl vyměněn do Québecu za Rona Hextalla a Todda Bertuzziho.

Novou gólmanskou dvojici současný generální manažer Flyers Hextall utvořil s mladíkem Jamiem McLennanem. Ani on ale Ostrovanům trn z paty nevytrhl, na Long Islandu strávil jedinou sezónu a v prvním kole play-off byl naprosto zesměšněn konkurenčními Rangers.

No a v podobném stylu modrooranžoví pokračovali vesele dál - v klubu se vystřídalo spousta gólmanů (Söderström, Salo, Potvin, Flaherty,...), ale úspěch to nepřineslo a Islanders začali tabulkou klesat níž a níž.

Světýlko na konci tunelu zasvitlo v roce 1997, kdy Islanders v prvním kole draftovali Roberta Luonga. Než se však populární Lu stihl na Long Islandu rozkoukat, tehdejší generální manažer Mike Milbury mnohými nazývaný Šílený Mike Luonga spolu s dalším příslibem do budoucna Ollim Jokinenem vyměnil na Floridu za Marka Parrishe, Olega Kvashu a volbu v prvním kole draftu, kterou Milbury použil na zisk Ricka DiPietra.

Když byl DiPietro zdravý, tak nebyl vyloženě špatný, ale potíž byla v tom, že zdravý byl jen málokdy. Milbury podepsal Gartha Snowa (shodou okolností svého následovníka v koženém křesle) a z listiny k zařazení si stáhl Chrise Osgooda, jenž na Long Islandu strávil dvě povedené sezóny, než byl prakticky zadarmo vyměněn do St. Louis.

DiPietrova křehkost a výkony jeho náhradníků (ať už jím byl Snow, Dunham, Dubielewicz, Danis, MacDonald či Mannino) donutili Isles v roce 2009 k podpisu tehdy čtyřicetiletého Dwayna Rolosona. Brankář-veterán strávil v klubu poměrně vydařené dva ročníky, ale na úspěch to nestačilo.

Poté, co byl ze své pohádkové patnáctileté smlouvy vyplacen DiPietro, Islanders nezbývalo, než se znovu poohlédnout po dostupném veteránovi, jímž byl Jevgenij Nabokov. Bývalý ruský reprezentant se ukázal být dobrým krátkodobým řešením, ale jelikož Islanders neměli pořádnou dvojku, museli se spoléhat na stárnoucího a křehnoucího Nabokova. Jaký to rozdíl oproti vítězné dynastii z osmdesátých let, kdy Billy Smith v základní části nikdy neodchytal přes 46 zápasů, aby zůstal čerstvý na play-off...

Nabokovovu nevděčnou roli si v minulé sezóně vyzkoušel Jaroslav Halák, jehož jistil podprůměrný Chad Johnson a řešením se neukázal být ani Michal Neuvirth. Islanders s unaveným Jarem vypadli v prvním kole play-off.

Letos se však zdá, že mají po pětadvaceti letech vystaráno. Halák a nově podepsaný Thomas Greiss podávají kvalitní výkony, o čemž svědčí i fakt, že jsou oba v elitní desítce celé ligy, co se průměru inkasovaných branek za zápas týče.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter