Bývalý generální manažer Rangers ke Gortonovi: Naprosto chápu, jak se cítí

25. února 18:00

Jiří Lacina

V křesle pro generálního manažera New York Rangers končil před nějakými čtyřmi desítkami let. Jelikož se s ostatními osobnostmi klubu zrovna chystá v Madison Square Garden na nedělní slávu pro Jeana Ratelleho, měl čas promluvit si s novináři. Emile Francis vedl organizaci Jezdců v letech 1964-76 a tak jako jeho nynější následovník čelil v polovině sedmdesátých let nutnosti zásadní týmové přestavby.

„Je to absolutně stejné,“ řekl Francis k postavení Jeffa Gortona. „Měli jsme za sebou pár dobrých tažení v play off a dostatečně dobrý tým na to, aby vyhrál Stanley Cup. Jenomže najednou byli všichni o nějaký ten rok starší, a jak jste starší, jste náchylnější ke zraněním a vaše výkony jdou dolů. Jako generální manažer musíte čelit rozhodnutím, která jsou tvrdá, to mi věřte.“

Nic nebylo těžší než vyměnit v listopadu 1975 místní legendu Jeana Ratelleho a Brada Parka (spolu s Joem Zanussim) do Bostonu za Phila Esposita a Carola Vadnaise. „Nejhorší věc, jakou jsem kdy musel udělat,“ třese se ještě po letech při té vzpomínce někdejší stavitel Rangers.

Ratelle držel dlouhou dobu klubový rekord v počtu nasbíraných bodů za sezónu (109), který v roce 2006 překonal po svém příchodu na Manhattan až Jaromír Jágr (123). Tuto neděli bude pod strop Madison Square Garden vytažen jeho dres s číslem 19, kde doplní osmičku klubových legend (Ed Giacomin, Brian Leetch, Harry Howell, Rod Gilbert, Andy Bathgate, Mark Messier a Mike Richter).

Složitých rozhodnutí musel Emile Francis, přezdívaný „The Cat“, udělat víc. „To léto jsem věděl, že budeme potřebovat nového brankáře, tak jsem udělal trejd se St. Louis, abych získal Johna Davidsona.“ S týmem se naopak rozloučila další ikona - šestatřicetiletý Ed Giacomin. „Zkoušel jsem ho vyměnit, ale vědělo se, že má špatná kolena, nikdo ho nechtěl. Tak jsem ho dal na waiver list a vzal si ho Detroit.“

Popularita Giacomina byla obrovská. V New Yorku odchytal jedenáct let. Když se pouhé dva dny po odchodu do Detroitu objevil s Rudými křídly doma v New York City, spustili diváci dech beroucí ovace. Frenetické skandování „Eddie, Eddie“ vstoupilo do historie jako jeden z nejvřelejších projevů podpory jednotlivci napříč severoamerickými profesionálními sporty.

Bylo to, jako kdyby Rangers dnes vyměnili pětatřicetiletého Henrika Lundqvista, jenž chytá za Jezdce třináctou sezónu. Giacominova obliba si s tou „Hankovou“ v ničem nezadala. Francis zkrátka musel dělat nepopulární kroky a umí si představit, jak se nyní cítí Jeff Gorton, jehož zřejmě čeká několik podobně dramatických řezů do nynějšího newyorského kádru.

„Někdy děláte věci, které bolí, ale jsou ty správné věci. Nám se to stalo. A oni tím prochází právě teď,“ myslí si jednadevadesátiletý muž, jenž je od roku 1982 členem Hokejové síně slávy.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.