bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

České gólmanské dvojice v NHL: Čechmánek a Hnilička se nemuseli, Vokoun s Neuvirthem selhali

22. února 2018, 16:42

Jan Kukrál

Za celou historii NHL se v brance některého ze zámořských klubů objevilo alespoň na pár minut celkem 17 českých gólmanů. Je tudíž velkou raritou, když se v jednom dresu potkají hned dva a domácí fanoušek se může zaradovat. Jenže pro samotné aktéry to nebývá tak jednoduché.

Řeči o vzájemné podpoře stranou – každý z nich chce být jednička, každý je odhodlaný se o výsostné postavení rvát do posledního dechu. Najednou ale stojí proti krajanovi a často i kamarádovi. Dočkáme se v podání Petra Mrázka a Michala Neuvirtha první úspěšné české brankářské spolupráce v nejlepší hokejové lize světa?

Tihle dva už spolu jeden tvrdý souboj svedli. Oba za sebou měli vydařené sezóny a tak před Světovým pohárem 2016 panovala v našem reprezentačním brankovišti tradiční nejistota. Do poslední chvíle se nevědělo, komu dá trenér Josef Jandač důvěru. Tehdy v přípravě začal Mrázek, od Rusů dostal 4 góly z 28 střel a prohráli jsme. Neuvirth následně stejného protivníka vychytal, uspěli jsme 2:1 po nájezdech. V generálce proti mladému výběru Severní Ameriky, kde se prostřídali, tahal za kratší konec znovu Mrázek, který byl dvakrát překonán, zatímco Neuvirth udržel nulu. 

Zbytek už znáte. Neuvirth šel do úvodního mače s Kanadou jako jednička, jenže Sidney Crosby a spol. mu nedali nejmenší šanci. Vypálili na něj padesátkrát, vyhráli 6:0 a poslali jeho sebedůvěru někam ke dnu Mariánského příkopu. Turnaj dochytal Mrázek a vedl si skvěle.

Společné období v nároďáku si ve Philadelphii nepochybně připomenou. Teď je ale situace jiná. Mrázek přichází do týmu, kde už Neuvirth má nějakou pozici. A bývalá detroitská jednička, která je známá svým obrovským sebevědomím, bude muset vážit slova i činy, aby dala dostatečně najevo respekt ke služebně staršímu kolegovi. Právě na nedostatku tolerance totiž kdysi vybuchl vztah dvou z našich vůbec nejlepších a nejslavnějších brankářů.

Zlatí náhradníci z Nagana ve službách Králů 

Roman Čechmánek a Milan Hnilička jsou maskovanými rekordmany v počtu startů na mistrovství světa za Českou republiku. Oba patří k největším osobnostem, které se kdy mezi tři tyče postavily. Dohromady získali nesčetně titulů i medailí, včetně té vůbec nejcennější z olympijských her v Naganu.

Česká hokejová veřejnost tak byla na nohou, když se je před sezónou 2003/04 rozhodlo angažovat Los Angeles Kings. Čechmánek přicházel po třech letech ve Philadelphii Flyers, kde ho zdobily úžasné statistiky. Nasbíral za tu dobu téměř 100 výher, 20 čistých kont, průměr měl celkově 1.96 a jeho úspěšnost zákroků neklesla pod 92 %. Na druhou stranu ho ale provázela pověst podivína, který v play off nedokáže přepnout do válečného módu, což vadilo i jeho spoluhráčům. Také proto musel Letce opustit.

Hniličkova cesta do LA byla trnitější. V Atlantě Trashers si mohl o krásných číslech nechat leda zdát, ve svém nejpovedenějším ročníku (2001/02) zde byl dokonce třetím nejvytíženějším gólmanem ligy, když na něj mířilo 1956 střel. Ke cti mu slouží, že i s průměrem 3,19 měl tehdy skoro 91% úspěšnost zákroků. Postupně ale post jedničky ztratil a i v mužstvu Kings se s ním počítalo pro roli náhradníka.

Což veřejně vyhlašoval také Čechmánek, a právě zde se oba borci dostali do sporu. V říjnu 2003, tedy na prahu sezóny, se moravský rodák možná až příliš upřímně zpovídal Deníku Sport a řekl mimo jiné následující: „Hráli jsme spolu spoustu let v reprezentaci, ale NHL mě ale naučila, že se každý musí starat sám o sebe. Vždycky je za vámi někdo, kdo vás může nahradit. Tady se musíte snažit pořád naplno, abyste nedali šanci tomu druhému. A z dlouhodobého hlediska byl Milan vždycky až za mnou.“

Lhostejný přístup, který Čechmánek ke krajanovi zaujal, Hniličku zklamal a i po letech se nechal slyšet, že některé kolegovy výroky prostě nestrávil. Celá sezóna pak nedopadla vůbec podle představ. V prvním týmu se nakonec ani nepotkali, Hnilička se tam podíval vždy jen při Čechmánkově zranění, jinak chytal na farmě. Los Angeles se do play off nedostalo, NHL pak na celý rok přerušila výluka, po níž už se v zámoří ani jeden z nich neobjevil. 

Floridské intermezzo

Naděje na české gólmanské duo v NHL vysvitla znovu před sezónou 2009/10. Tou dobou v brance Floridy Panthers zářil Tomáš Vokoun a vedení nově podepsalo mladého Alexandera Saláka, kterému se hodně dařilo ve finské lize. Salák v rozhovorech s médii přiznal, že Vokouna během léta nijak nekontaktoval, protože na to bude dost času přímo na Floridě. Zároveň ale dodal, že přítomnost krajana v brankovišti za žádnou svoji výhodu nepovažuje, protože chce sám hrát.

Přání se mu příliš nesplnilo. Panthers kromě něj angažovali i zkušeného náhradníka z New Jersey Scotta Clemmensena, který si post dvojky zabral pro sebe. Salák se tak na ledě NHL potkal s Vokounem jen jednou, když se míjeli během střídání stráží při debaklu proti Carolině. Jinak hrál hlavně na farmě a po sezóně se přesunul zpět do Evropy.

Rozpaky ve Washingtonu mezi Vokounem a Neuvirthem

Dosud nejvážnější pokus o českou brankářskou spolupráci v NHL podnikl v sezóně 2011/12 Washington Capitals. A nejvíc v šoku z toho byl právě Michal Neuvirth. Během předchozího roku se mu povedlo vytlačit ze sestavy Semjona Varlamova a stát se vysněným gólmanem číslo jedna. Proto zprvu příchodu Tomáše Vokouna ani nemohl uvěřit.

„Říkal jsem si, co se to děje, bylo to šílené,“ uvedl Neuvirth pro Washington Post. A byť kvality svého nového kolegy uznával a dokonce přiznal, že byl jeho dětským vzorem, radostí do stropu opravdu neskákal. Vokoun přišel prakticky zadarmo a vzhledem k obrovským zkušenostem a stabilitě výkonů byl automaticky pasován na mistra, od kterého bude učeň Neuvirth dál okoukávat řemeslo.

Jenže český mladík měl jiné plány a vysedávání na střídačce mezi ně nepatřilo, takže se nehodlal jen tak vzdát. V přípravě s Vokounem regulérně bojoval a dosáhl dílčího úspěchu. V úvodním zápase sezóny stál mezi tyčemi k obrovskému překvapení všech právě on, což zase vůbec nebylo po chuti jeho zkušenějšímu parťákovi.

Nepohoda v brankovišti souzněla s nemastným neslaným působením celých Capitals. Jde o nejhorší individuální ročník Alexandra Ovečkina, již během listopadu byl od týmu vyhozen tehdejší kouč Bruce Boudreau a jeho nástupce Dale Hunter situaci nijak nezklidnil. Vokoun s Neuvirthem si pravidelně vybírali slabší chvíle, za což je známý bouřlivák veřejně kritizoval před médii, a přestože Washington nakonec doklopýtal do play off, happyend se nekonal. Oba čeští rodáci se totiž před startem vyřazovacích klání zranili a příležitost tak nečekaně dostal nováček povolaný z farmy – jistý Braden Holtby…

Vokoun po sezóně odešel do Pittsburghu a to byl na dalších více než pět let konec součinnosti české brankářské školy v NHL. Bude napínavé sledovat, jak to dopadne tentokrát.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.