Cesta nápravy začíná. Na scénu přichází jiný, dospělý a pokorný Radulov

Pohled na málokterého hráče dokáže nejen českého diváka hokejových mačů rozdráždit tolik jako ten na Alexe Radulova, svérázného Rusa s divokou duší a často i tuze divým vousem. Rekordman KHL si vypěstoval pověst neurvalého výrostka, věčného potížisty, notorického průšviháře. Právě kvůli tomu jej málokdo vítá zpět v NHL s otevřenou náručí. Jenže až v říjnu odstartuje kanadskoamerická soutěž, dost možná i ti největší alergici změní na Radulova názor. Proč? I on sám se změnil.

Nejde jen o tlachání, či snad konejšení montrealských Canadiens, kteří do Saši zainvestovali 5,75 milionu dolarů ročně. Rodák z Nižného Tagilu je o poznání jiný člověk než ten, kterého před čtyřmi lety nachytali, jak v časných ranních hodinách vysedává na baru místo toho, aby spal na hotelu a regeneroval na další bitvu ve vyřazovacích bojích. Byl to tehdy skandál, který skončil Radulovovým druhým úprkem do Ruska. Mnozí tušili, že se již za velkou louži nevrátí. Spletli se.

Radulov vyzrál, což potvrzuje i Sergej Fjodorov, generální manažer moskevského CSKA. Snad nikdo nemohl lépe pozorovat, jak se tvrdohlavý rebel mění ve skvělého lídra. Když mu před časem Marc Bergevin, jeho protějšek v koženém křesle Habs, zavolal, neváhal a hvězdnou, leč kontroverzní posilu mu doporučil. Nemusel to dělat, sám si s Radulovem užil své. Fjodorov je ale legenda, "klasa" každým coulem, férový chlap. A tak o Sašovi vyprávěl, jak výborným kapitánem se stal.

“Za to mu děkuji,“ říká upřímně Radulov, nezvykle hladce oholený, toužící po staré milence – po NHL a Stanley Cupu, jehož vidina jej přivábila zpátky z Moskvy, kde se těšil statusu opravdové "rock star". „Hrál jsem za CSKA a měli jsme poměrně mladý kádr. Já jsem měl céčko na prsou, byl jsem tahounem a pokaždé odbruslil spoustu minut. Snažil jsem se ostatním jít příkladem, na ledě i mimo něj. Moc mi tahle zkušenost pomohla, pochopil jsem, jak tvrdě musím pracovat.“

Radulova změnila i jiná zkušenost, nehokejová.  Saša se stal otcem, jeho manželka Darja mu porodila syna Makara. Znáte to, právě otcovství dokáže s chlapem (v dobrém) zacloumat jako málokterá životní etapa. Geniální forvard, pilný sběratel bodů za góly i asistence - letos jich nakupil 65, zvážněl, zdánlivě i zmoudřel. Nezkrotný temperament otupily také přibývající roky, vždyť dvojnásobný mistr světa nedávno oslavil třicetiny. Podepsaly se i fyzicky, sám již léta na svém těle cítí.

"Stárnu. A vím, že se o sebe musím starat, abych byl v kondici každý den. Vím, jak na to," říká Radulov, jemuž nelze upřít určitá porce obětavosti, Vždyť upřednostnil sportovní hledisko před penězi a to zásadně. Když uvážíme i daně, v Rusku si klidně mohl vydělat až troj, či snad čtyřnásobek své současné gáže. Jde o výrazný ústupek, ještě výraznější než plánoval. Původně se chtěl dohodnout s některým ze zájemců na dvouletém kontraktu na 15 milionů dolarů.

Slevil, tolik jej lákala až mýtická soutěž, kde se hraje o nablýskanou mísu. A vydal se tam, kde se z ní pilo šampaňské vůbec nejčastěji. Canadiens vyhráli Stanley Cup 24krát. "Jsem rád, že jsem tady," říká s pokorou. Bergevinovi jej nedoporučil pouze Fjodorov, za svého staronového spoluhráče se přimluvil i Shea Weber. Společně se sešli u nashvillských Predátorů, Weber zblízka viděl všechny Sašovy lumpárny. Přesto moc chtěl, aby se zase sešli na stejné adrese.

Adrese, které mají dodat tradiční lesk. "Vybral jsem si Montreal,  protože chci bojovat o Stanleyův pohár. Mým hlavním cílem je vítězit. A to každý večer. Nezáleží na tom, kdo se postará o góly a asistence, hokej je týmový sport a my chceme vyhrávat. Myslím si, že toto mužstvo bude úspěšné," říkal na čerstvém setkání se zámořskými novináři. "Montreal je obrovský klub, patří do Original Six, je pro mě velkou ctí, že jsem se stal jeho hráčem," culil se a oči mu zářily.

Člověk z něj cítí klukovskou radost, opravdové nadšení. Chce uspět a působí přesvědčivě. Patrně má poslední příležitost, aby se v NHL chytil. Tváří se, že ji rozhodně nehodlá promarnit. V minulosti ukázal, že na slavnou ligu má hokejově, teď potřebuje předvést, že do ní patří i jako člověk. Pro svůj návrat si zvolil možná vůbec nejnáročnější místo, nikde jinde by nebyl pod takovým tlakem. Až čas ukáže, zda nejde o příliš velký krajíc a zda není obraz napraveného hříšníka pouhou chimérou.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter