Chicago našlo střelce. Na Kubalíka je radost pohledět, těší trenéra Collitona

Není to poprvé, co zkousili lovit v evropských vodách. Tým s tradičně napnutým platovým stropem ani nemá moc jiných možností. S Artěmijem Panarinem to kdysi vyšlo až moc. Brzo byl tak dobrý, že ani na něj nebyly peníze. Teď se osvědčuje Dominik Kubalík, loni nejproduktivnější hráč švýcarské nejvyšší soutěže.

Když se před sezónou potil v přípravném kempu Blackhawks, dostal od novinářů otázku, jaké by to bylo zahrát si s Jonathanem Toewsem nebo Patrickem Kanem. Odpověděl skromně: „Vůbec nemyslím na to, že bych s nimi měl hrát. Pořád je to pro mě jako sen. Ale udělám cokoli bude potřeba, abych si s nimi zahrál.“

Sen se v průběhu sezóny mění ve skutečnost. Kubalík dal v tomto kalendářním roce v sedmi zápasech osm branek, čemuž pomohli také kvalitnější spoluhráči. Pomalu se sune vzhůru sestavou i pořadím nejproduktivnějších nováčků. Mezi střelci je aktuálně nejlepší.

Budíček na tribuně

Svoje možnosti naplno ukazuje od 8. prosince, kdy ho trenér Jeremy Colliton v utkání proti Arizoně přeřadil k Jonathanu Toewsovi a Brandonu Saadovi. Předtím se čtyřiadvacetiletý Čech trochu trápil, ostatně jako většina týmu. K probuzení významně přispělo také dvojí posazení na tribunu, kde skončil 7. a 21. listopadu.

„Rád hraju pod určitým tlakem,“ vyznal se Kubalík, který měl v prvních 27 zápasech jen 6 branek a 4 asistence. „Byl to trochu budíček, když jsem skončil mezi náhradníky. Nicméně věděl jsem, že to fakt nebyla velká sláva. Nebudu si nalhávat, že jsem byl skvělý. Nebyl,“ dodal kajícně.

Od té doby stihnul v 19 utkáních 18 bodů (12+6). To už je jiná káva. Kubalík dokonale uplatňuje své střelecké dispozice. Ne náhodou byl v letech 2016 a 17 dvakrát nejlepším střelcem Extraligy, které v posledních čtyřech sezónách generuje výhradně Plzeň. Pokud vydrží, může letos v NHL atakovat i třicetibrankovou hranici, což by byl na premiérovou sezónu v podprůměrném týmu fantastický výkon.

Pro srovnání Milan Hejduk, jako další zástupce úzké skupiny klasických českých kanonýrů, vstupoval do NHL po Naganu rovnou z Pardubic jen o dva roky mladší. V první sezóně dal 14 branek, 48 bodů, a všichni víme, jakou parádní kariéru ještě za mořem udělal. Budiž třeba i tenhle příklad pro Kubalíka výzvou.

Uspokojivý vývoj

Důležité bude, zda dokáže udržet formu do konce sezóny a pak ji přenést do dalších let. Seznam hráčů Chicaga – Brendan Perlini nebo Brandon Pirri například – kteří nakrátko zazářili a pak vyhasli, je dlouhý. Někteří teď válí na farmě. V tuto chvíli jde ale na Kubalíka samá chvála.

„Sedáme si,“ oceňuje souhru s českým křídlem Jonathan Toews. „Víme, co jeden od druhého čekat a jak můžeme hrát jako lajna. Jde o to být odpovědný defenzivně, držet puk a čas na ledě a příležitosti přijdou. V jeho případě i ty ofenzivní,“ věří kapitán.

Pochvalu vyslovil i trenér, známý divokými manévry se sestavou. „Jsem velmi spokojený s jeho vývojem. Hraje dobře bez puku, což mu umožňuje dostávat se do brankových příležitostí. Chodí před bránu. Je to střelec, radost pohledět,“ řekl Colliton.

Po sezóně končí Kubalíkovi smlouva. Pokud by měl problém dohodnout se na nové, může se obrátit na arbitráž. Colliton nárazově experimentuje s jeho a Toewsovým nasazením společně s Patrickem Kanem. Nováčkovi se tím plní něco, o čem možná ani nesnil. Podle chicagských novin nemáme být překvapení, pokud tuto formaci uvidíme pohromadě častěji.

„Nemohu tomu uvěřit, je to paráda,“ culí se Dominik Kubalík.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter