Co s Ekbladem? Florida od něj potřebuje víc

Předpovídala se mu velká budoucnost, měl patřit mezi ty nejlepší obránce ligy a na dlouhá léta měl být právě on dominantním prvkem Floridy Panthers. Aaron Ekblad však bude do příští sezony, která bude jeho šestá v NHL, vstupovat s úkolem, jenž zní jasně: ustálit se mezi nejlepšími obránci soutěže.

Jeho poslední ročníky totiž byly poněkud rozpačité.

Začátek byl přitom jako z říše snů. Jednička draftu roku 2014 předvedla parádní nováčkovskou sezonu. V ročníku 14/15 Ekblad vynechal jediný zápas a se skvělou bilancí 12 gólů a 27 asistencí vyhrál závod o Calder Trophy. Konkurenci měl přitom hvězdnou. Proháněl ho třeba Johnny Gaudreau nebo Mark Stone.

V sezoně následující potom bylo jeho bodové konto o tři body chudší, nicméně jeho výkony braly vzestupnou tendenci, zahrál si na All-Star Game a se 103 body jeho tým ovládl Atlantickou divizi.

Do své třetí sezony tak šel s velkým očekáváním. Jenomže, co osud nechtěl, ta se nenaplnila. Jeho defenzivní čísla se totiž rapidně zhoršila. Když byl na ledě, Panthers dostali o 41 gólů více než v předešlé sezoně. Důvod? Odešel mu jeho obranný parťák Brian Campbell.

To samé platilo o statistikách útočných. Ač ze své hokejky vyslal o 43 střel více než v ročníku 15/16, tak dal o šest gólů méně a asistoval pouze jedenáctkrát. Také se nechal častěji vylučovat. 

Bylo očividné, že se pod taktovkou Toma Rowea nerozvíjí podle plánu. To samé platilo i s dalším trenérem, Bobem Boughnerem. 

V posledních dvou sezonách se však dostal do standartu, který nastavil jako nováček, když nasbíral dohromady 65 bodů (38 a 37). Jeho statistika +/- se také vrátila do kladných hodnot a v uplynulé sezoně se zlepšil i co se týče disciplíny. 

Co od něj ale čekat v příští sezoně? Těžko říct. Zatímco někteří mu ještě dávají čas, aby dospěl, ti druzí ho označují za promarněný talent. Faktem je, že letos už by se jeho výkony měly dostat do nějaké roviny. 

To, jak v poslední době upadá defenzivně, má určitě původ také v tom, že hraje s ofenzivně laděným Keithem Yandlem. Ten je v útoku poměrně často, a tak zbývá více obranné práce právě na Ekbladovi. V posledních dvou sezonách odevzdal puk celkem 221krát, což dělá průměr ztráty 1,34 na zápas. Naopak v jeho prvních třech ročnících šlo o číslo 140 ztrát, takže 0,6 na utkání. 

Když se vám tak výrazně zhorší defenzivní statistiky a zároveň vývojově od své první sezony tolik výkonnostněnerostete, samozřejmě není ideální. Ekbladova hra s pukem se nutně musí zlepšit. Jinak bude trpět jak tým, tak on. 

Není to ale jenom Yandlem. V poslední sezoně byl několikrát přistižen, jak jenom sleduje, co se děje. Reagoval pak zpomaleně, někdy vůbec. Ať už jde o špatnou komunikaci nebo třeba problém v soustředěnosti, dvě nové posily by to měly zlepšit. Mluvíme o trenérovi Quennevilleovi a brankáři Bobrovském.

Příchod ruského gólmana asi nebude působit zázraky, nicméně pochytá toho víc než devětatřicetiletá legenda Luongo či James Reimer.

Klíčem bude, jak se Ekblad vyvine pod prvotřídním trenérem, jakým Quenneville rozhodně je. Ten má s trénováním mladých obránců a pomáhání jim velké zkušenosti. Příkladem budiž například Duncan Keith. 

Kdyby Ekblad spojil své ofenzivní instinkty, které prokazuje, s disciplinovanou obranou, vznikl by mix hodný obránce do All-Star týmu. A kdo ví, třeba i jednou vítěze Norris Trophy. 

Asi bude trvat, než se sžije se systémem Coache Q. Jeho systém by ale Ekbladovi mohl být sympatický. Navíc je mu pořád jenom 23, to není žádný velký věk. Určitě bude záležet na tom, jestli bude opět v páru s Yandlem. Kromě něj se nabízí třeba Mike Matheson nebo nová posila Antona Stralman. 

Ať už bude hrát s kýmkoliv, musí sám zapracovat na třech věcech.

Ta první je, že musí zmenšit číslo ztrát puku. A to razantně. V sezoně 18/19 se mu to “povedlo” rovnou 122krát. To je obří číslo, které je až neakceptovatelné. Tato suma byla čtvrtá nejvyšší v NHL. To se jednoduše nesmí opakovat.

Bod číslo dva. Ekblad by měl mířit k padesáti bodům. Zatím se mu to nepovedlo, jeho maximem je 39. Jestli chce ale opravdu někdy pomýšlet na trofej pro nejlepšího obránce, což by jako jednička draftu a pevný člen obrany celku NHL opravdu měl, musí se vylepšit i v této stránce.

A třetí bod se krátce vztahuje k předešlému. Musí v útoku víc přemýšlet. Střílí mnohem více, než je potřeba. Mnohdy v situacích, které jdou řešit jinak a lépe. Také proto má malou úspěšnost střelby.

Jaký je závěr? Ekblad na to jednoznačně má. Potenciál má velký a pod novým trenérem by jeho hra měla rozkvést. Quenneville je prostě trenér první jakosti a má obrovský respekt. Za zády navíc bude mít hvězdného gólmana. Pravdou ale zůstává, že v následující sezoně má Ekblad co prokazovat.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter