Dali mi najevo, že mám přednost, nastartovalo Mazance. Věří si na třicet zápasů

ROZHOVOR – Můžeš si hledat byt. Na tenhle pokyn čekal Marek Mazanec poslední týdny víc než na cokoliv jiného. Jistě, od šéfů Predators dostal najevo, že svůj čtvrtý rok v zámoří začne definitivně jako plnohodnotný člen týmu, ale přece jen. Než to dostal černé na bílém... „Už jsem začínal být nervózní,“ přiznává 25letý gólman, který tak coby dvojka Fina Rinneho začne brzy přidávat do své vizitky další utkání v NHL k těm dosavadním sedmadvaceti.

Jak jsem pochopil z vaší zaneprázdněnosti posledních dnů, největší frmol vám teď neobstarávají tréninky, ale stěhování do vlastního bydlení, je to tak?
„Máte pravdu, ale to už jsou příjemné starosti. Když jsem dostal papír, že si můžu pořídit byt v Nashvillu, byla to obrovská sláva. I přítelkyni se ulevilo, měla radost, že už víme něco dalšího. Ale čekal jsem dlouho, přiznávám, že už jsem si začínal trochu pohrávat s myšlenkami, co se mnou vlastně zamýšlejí. Oni totiž v kempu nechávají pořád tři gólmany, aby měli někoho v záloze do přípravných zápasů, kdyby se jeden zranil. Až nakonec jsem zjistil od novinářů, že už Sarose, třetího z brankářů, odvezli na letiště, že jsem tím pádem v týmu. Ale papír jsem na to ještě další tři dny nedostal, takže jsem stejně furt vůbec nevěděl, co se děje.“

Jak taková nejistota vypadá, když se denně potkáváte s trenéry a stále od nich nic nevíte?
„Třeba tak, že narazím na kouče na chodbě, říkám si, že mi teď řekne, že jsem se dostal do mužstva, ale on mě jen pozdraví, usměje se a projde. Nic, no… Ale nakonec už jsem vážně potřeboval vědět, jak zařídit letenky pro přítelkyni s dcerou, takže jsem zašel za trenérem gólmanů a zeptal se ho, jaký je plán. On mi řekl, že zatím zůstávám s týmem, ale že stát se může cokoliv. To je taková jejich univerzální odpověď na všechno.“

Ale bral jste ji za definitivní potvrzení?
„Spíš jako uklidnění. Až někdy o víkendu mi všechno oficiálně potvrdili. Zavolali si mě do kanceláře, pogratulovali a řekli mi, co všechno musím udělat, abych v týmu zůstal. A dali mi podepsat papír.“

A co všechno tedy musíte udělat?
„Makat, to je jasný, ne? (usměje se) Slyšel jsem proslov o tom, jak musím dřít, být dobrým spoluhráčem, podporovat ostatní kluky, mlčet a když se dostanu do brány, tak podat dobrý výkon, vyhrát co nejvíc zápasů a zasloužit si další minuty na ledě.“

Ve většině těch požadavků o vás nemám starost, ale vysvětlete mi, jak zrovna vy dokážete mlčet…
„No… Taky se bojím. (směje se) Jsem přece jen osoba, která ne vždycky se vším souhlasí, tak snad se udržím.“

Teď vážně. Byl to v kempu opravdu souboj mezi vámi a Juuse Sarosem v tom pravém slova smyslu?
„Určitě jsem koukal, jak se mu daří, i jsem zjišťoval, co říkají lidi okolo i spoluhráči, ale na druhou stranu, v klubu mi dopředu dali celkem jasně najevo, že mám přednost. Tady se to na začátku rozdělí na dvě kabiny, jedna je ta, co potenciálně zůstane v Nashvillu, druhá by měla jít do Milwaukee. Já byl hned v kabině Predators, což už mi trochu dodalo sebevědomí. V přípravných zápasech jsem taky dostal daleko víc příležitostí než Saros, což už, dá se říct, jasně vypovídalo  o tom, že mě připravují na sezonu. Pamatuju si loňský kemp, kdy mi říkali, že mám úplně stejné šance na pozici dvojky jako Hutton, ale přitom mi v přípravě nedali ani čuchnout, odchytal jsem snad jen jednu třetinu. Letos jsem důvěru už cítil.“

Přesto, kdybyste nic nechytil, asi by vám přednost byla k ničemu, ne?
„To je taky pravda. Kdybych tam jen tak stál a dloubal se v nose, tak si mě nenechají. Musím říct, že kemp se mi fakt povedl, podával jsem dobré výkony, trenéři byli spokojení. I v kondičních testech jsem se zlepšil, což se mi nikdy předtím nepovedlo. Samotného mě tohle překvapilo, byla to další věc, co mě ještě víc nastartovala, když mi řekli, že jsem lepší ve všech testovaných hodnotách a celkově jako snad třetí nejlepší z týmu. Moc příjemná zpráva.“

Rodičovství vás evidentně naplnilo silou a výdrží…
„No jo, malá mě drží hodně zkrátka. Už to není o takové té páteční starosti, kam půjdeme do města na večeři a do jakého baru, ale hlavně o tom, kdy dáme malou spát a jak se zařídit podle ní. Je dobré mít režim, tím pádem i zbyde víc energie a času na přípravu na hokej. Rodičovství jako doplňkovou aktivitu k hokejové kariéře tedy doporučuju. (směje se) Přestože první rok je těžký.“

Všude čtu, jak máte skvělý vztah s Pekkou Rinnem, brankářskou jedničkou týmu. Tak jaký je?
„Super kluk, profesionál, který si stejně jako já rád povídá a směje se. Mám dojem, že to samé si myslí i on o mně. Nejsme zatím kamarádi v tom pravém slova smyslu, ale to je dané tím, že jsme spolu dosud nic nezažili. Když mě zavolali k prvnímu týmu v minulosti, bylo to proto, že se Pekka zranil, jen jsem ho míjel na chodbě. Teprve si tedy vztah budujeme, ale rozhodně proti sobě nic nemáme. On je opravdu fajn parťák.“

Rinne je gólman, zvyklý odchytat klidně i sedmdesát utkání za sezonu, což by znamenalo, že příliš prostoru pro vás nezbyde. Nebojíte se, že strávíte ročník na střídačce?
„Upřímně si myslím, že zápasů dostanu víc. Když udržím výkonnost a bude se mi dařit, mohl bych dostat kolem pětadvaceti, třiceti zápasů. Takový plán mělo vedení už loni, ale neodhodlali se k tomu, aby do branky dávali Huttona víc. Když jsme v létě řešili smlouvu, říkali mi, že Rinne už není nejmladší a že mu potřebují dát oddech, aby měl síly do play off, když ho uděláme. Proto bych měl být vytížený víc, než byl Hutton. Podmínkou toho ale je, mít dobrá čísla a vyhrávat zápasy. Druhá věc, kdybych náhodou nechytal, kdyby se pokračovalo ve stejném rytmu jako dosud, sám bych šel za trenérem, jestli by mě nemohli poslat na pár zápasů na farmu. Nepovažuju se  totiž za gólmana, který může celý rok jen sedět na střídačce a čučet na hokej. Taky bych si rád zachytal.“

Ještě povězte, jak velkou událostí je pro kabinu příchod P.K. Subbana, který dorazil v rámci nečekaného trejdu za kapitána Sheu Webera?
„Zatím to vypadá jako velký přínos pro tým. P.K. je zábavný a ofenzivní, což podle mě vyhovuje stylu nashvillského hokeje, takže se těším na to, co bude předvádět v sezoně.“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter