Dvojice Perry – Getzlaf stále patří mezi elitu NHL. Jakou má konkurenci?

Anaheim šlápl na plyn hned od startu letošní sezóny a momentálně vévodí s 18 body celé NHL. Velkou měrou se na povedeném startu Kačerů zasloužila dlouhodobě obávaná dvojice Ryan Getzlaf – Corey Perry. Ti dva již pěknou řádku let působí po svém boku a na ledě připomínají, více než kdo jiný, bratry Sediny. Z jejich spolupráce těží dlouhodobě celý tým a skoro se zdá, že je tato dvojice k nezastavení. Má v NHL v současných dnech konkurenci či následovníky?

Duo Perry – Getzlaf, to je pojem, který v NHL už několik let po sobě budí značný respekt. Tito dva hráči se po svém boku dostali až na samotný vrchol a jsou považování za nejnebezpečnější útočnou dvojici v soutěži. Nic na tom nemění ani start do letošní sezóny. Ryan Getzlaf a Corey Perry jsou společně s celým týmem opět nezastavitelní. Anaheim je s 18 body nejlepším týmem NHL a úderná dvojice z Kalifornie k tomuto počinu přispěla dohromady již 24 body.

Skoro se to zdá jako lehce řešitelná rovnice. Pokud se Perrymu s Getzlafem daří, jsou Kačeři v NHL zkrátka neporazitelní. Možná toto spojení někomu přijde přitažené za vlasy, ale nechme nyní na chvíli mluvit čísla. Za posledních pět let tato dvojice odehrála v Anaheimu dohromady 4 618 minut při rovnovážném počtu na ledě. V tomto časovém úseku se zasloužila o více jak polovinu všech vstřelených branek Ducks (57,8 %). Ač jsou tato čísla tak trochu neuvěřitelná, dávají smysl. Rovněž více než polovinu všech vyslaných střel Kačerů si totiž připsala ta samá dvojice (51,6 %).

To jsou čísla hodná těch největších hvězd NHL, což Perry s Getzlafem rozhodně jsou. Většinou se však o těchto dvou hráčích mluví dohromady, rozhodně to není náhodou. Ti dva zkrátka musí hrát spolu a svou neoddělitelností připomínají bratry Sedinovi. Opět nechme mluvit chvíli čisla. Ryan Getzlaf odehrál bez svého parťáka v rozmezí let 2009-14 okolo 600 minut, což je zhruba 37 utkání. Corey Perry odehrál bez Getzlafa téměř 1 000 minut, což je okolo 64 zápasů.

Přestože ani pro jednoho z nich se nejednalo o odehranou kompletní sezónu, dvě věci z tohoto období upoutají vaší pozornost. Getzlafova hra bez Perryho značně utrpěla především na jeho držení puku, zatímco jeho gólové příspěvky týmu zůstaly zhruba stejné (47,3 %). Na druhé straně Perry vykazoval opačná čísla. Jeho střelecký podíl v mužstvu spadl na (44,7 %), ale ke kotouči se dostával stále poměrně často.

Samozřejmě že tato čísla mohou být do jisté míry zkreslená, ale zdá se, že co dělá toto duo tak úderné a nebezpečné, je jeho schopnost se vzájemně doplňovat. Getzlaf častokrát zaváží puk do pásma vytváří hru a Perry jeho základy útoku přetavuje v góly. Zkrátka dokonalá chemie dělá z této dvojice už dlouhodobě nejnebezpečnější duo v NHL.

Další viditelnou věcí na ledě je Perryho schopnost být na ledě všude, rovněž jako jeho buldočí pověst při tahu na branku. Getzlaf zase z pozice centra patří mezi elitní hráče, co se přehledu ve hře týče. V praxi to vypadá hruba tak, že Perry svým důrazným forčekingem vybojuje puk v útočném pásmu, pošle jej na Getzlafa, který svým vyvinutým čichem na herní situace posílá kotouč na spoluhráče do střeleckých pozic. I v tomto případě je jasně vidět dokonalá symetrie těch dvou, ze které ve výsledku těží celý tým.

Pokud bychom měli v NHL najít přirovnatelnou dvojici k té z Anaheimu, nebudeme muset hledat příliš dlouho. Zvláště proto, že už jsme ji v tomto článku jednou zmínili. Ano, řeč je o bratrech Sedinech. A rozdíly mezi nimi jsou až strašidelně malé. Perryho hra připomíná do velké míry Daniela Sedina, zatímco co schopnosti Getzlafa sedí na Henrika Sedina. Odtud dále už hru Sedinů rozebírat nemusíme, jelikož bychom se opakovali. Pro ty náročnější, kteří by přeci jen hledali vhodná slova na popis jejich hry, bohatě postačí zmínit dokonalou chemii, schopnost číst z mysli a snad i částečná telepatie. A v těchto bodech jsou si obě dvojice velice podobné.

Sedinovci sice měli v sezóně 2013/14 větší útlum, start letošního ročníku ale naznačil jejich velký návrat mezi elitu. Jak dlouho se mezi ní udrží, je ve hvězdách. Oběma hráčům už je 34 let a předpokládá se, že jejich čísla pomalu ale jistě začnou stagnovat. Perry s Getzlafem rovněž již nepatří mezi nejmladší. Oba se v květnu přiblížili na hranici 30 let, když je od sebe dělí pouhých šest dní od narození. Skoro jako by se zdálo, že ti dva jsou skuteční pokrevní bratři.

V moderním hokeji stále více koučů sází právě na podobné dvojice. Sázet na vzájemnou chemii dvou hráčů se zdá být daleko rozumnější, než klást důraz na celou lajnu. Tu totiž dokážou udělat nezastavitelnou právě dva dobře si rozumějící hráči. V Getzlafovi s Perrym takovou dvojici Anaheim právě našel. Ale jak dlouho se tito dva hokejisté budou ještě držet mezi elitou? Přestože mohou mít před sebou ještě pár velice produktivních let, jejich čas největší slávy se pomalu chýlí ke konci. Zde jsou možné dvojice v NHL, které by mohly již brzy převzít štafetu.

Tyler Seguin a Jamie Benn (Dallas Stars): Tihle dva se nabízeli sami. Loňskou sezónu svým bodovým přídělem doslova vybuchli, když se zasloužili o 66,7 % vstřelených branek, pokud hráli spolu. Seguin často zakládá a tvoří hru, což mnoho lidí ještě příslušně nedocenilo. Jamie Benn se zase pyšní vyjímečným citem střílet branky z jakékoliv pozice. Již nyní dohromady nasbírala tato dvojice v letošní sezóně 26 bodů a už letos může žhavé duo z Anaheimu překonat, pokud se jí to nepodařilo už nyní.

Nathan MacKinnon a Gabriel Landeskog (Colorado Avalanche): MacKinnon má již nyní v NHL jeden z největších talentů – přehled ve hře. S tímto šestým smyslem dokázal zkombinovat i skvělou rychlost na ledě a schopnost rozehrávat puky do smrtících pozic pro své spoluhráče. Je skvělým doplňkem pro Landeskoga, který se pomalu stává jedním z nejlepších oboustranných křídel v soutěži. Zatímco Landeskog se rychle naučil hrát na obou stranách kluziště, MacKinnona ještě zlobí obranná činnost. Oba dva začali start letošní sezóny, stejně jako celý tým Colorada, vlažněji, je však jen otázkou času, než se tato dvojice opět probudí.

Ryan Nugent-Hopkins a Taylor Hall (Edmonton Oilers): V této dvojici dřímá potenciál stát se skutečnou útočnou silou, minimálně v Západní konferenci. Taylor Hall se na tuto úroveň již dostal. Nugenta-Hopkinse zdobí předvídavost ve hře zakládání hry, ale zatím se mu nedaří z tohoto daru těžit více bodových příspěvků, a to ani u spoluhráčů hrajících kolem něj. O Edmontonu se již několik let mluví jako o týmu s největším potenciálem a jeho případný úspěch se může do velké míry odvíjet právě od výkonu této dvojice.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter