Erik Karlsson vyvolává duchy minulosti a vzpomíná na „Hamburglarovo“ jaro

Pořád si tu část sezóny pamatuje do nejmenšího detailu. Tu skvostnou jízdu, která nakonec vedla do play off. Po Zápase hvězd v roce 2015 nebyla Ottawa v dobré pozici, všechno ale zachránila parádním závěrem. Byl u toho i Erik Karlsson, který se nyní podobně trápí se San Jose.

Obraně šéfoval on, po sezóně tehdy obdržel svou druhou Norris Trophy pro nejlepšího zadáka ligy. Útok Senátorů táhli Mark Stone a Kyle Turris. Zřejmě nejdůležitějším článkem sestavy byl ovšem neznámý brankář Andrew Hammond, pro kterého se brzo vžila přezdívka „Hamburglar“.

„Něco takového bychom právě teď potřebovali,“ sní Erik Karlsson.

Sharks jsou v podobné situaci. Také měli špatnou první polovinu této sezóny. Aktuálně jsou na západě na třináctém místě, devět bodů od osmé postupové pozice. Termín uzávěrky přestupů, která proběhne 24. února, se blíží. San Jose stráví většinu tohoto období, možná celé, bez zraněného Logana Couturea.

Podobnost čistě náhodná

Zlomový okamžik Ottawy přišel před pěti lety 16. února. Prohra 3:6 s Carolinou znamenala průběžnou bilanci 22 výher, 23 proher a dalších 10 v prodloužení. Sharks mají nyní 22 – 25 – 4. Kanadský tým tehdy držel na východě jedenáctý flek, s desetibodovým odstupem od postupové osmičky. Oba hlavní brankáři – Robin Lehner a Craig Anderson – byli zranění.

V utkání s Hurikány naskočil do hry Andrew Hammond, v podstatě jen aby ulevil Lehnerovi. Pochytal tři střely, neinkasoval. V sedmadvaceti letech šlo o poměrně neznámého muže s jediným startem v NHL. Nikdo netušil, jak fantastické období má zrovna před sebou.

„Hamburglar přišel jako by odnikud,“ vzpomíná Karlsson. „Všechno, co jsme o něm věděli, bylo, že je to prima parťák a kámoš. Nic dalšího.“

První pořádnou šanci dostal o dva dny později proti Montrealu. Na masce měl McDonaldovu postavičku Hamburglara. Karlsson si jeho nástup do utkání dobře pamatuje.

„Měl docela nejistou rozcvičku před zápasem a my neměli zrovna dobrý rok, takže jsme čekali to nejhorší…“ Jenomže nejistý gólman se srovnal, jen v prvních čtyřiceti minutách přispěl 29 zákroky, dohromady 42, a výrazně tak pomohl ke konečné výhře 4:2.

Následně naskočil do 23 ze závěrečných 27 duelů a zapsal neuvěřitelnou bilanci 20 – 1 – 2. Dvacet z 23 utkání vyhrál! Procento úspěšnosti zákroků 94,3. V posledním duelu základní části, kde potřebovali Senators k zajištění postupu bod, pochytal při výhře 3:1 nad Philadelphií 34 z 35 střel. Ottawa zakončila ročník s bilancí 43 – 26 – 13, což bylo akorát na první divokou postupovou kartu.

„Hodně zápasů jsme vyhráli 2:1. Vytvořili jsme si tři – čtyři šance, dvě proměnili a on nic nepustil. Měl opravdu spektakulární zákroky,“ připomíná švédský obránce životní měsíce gólmana, jenž v další sezóně vyhrál z 24 utkání jen sedm.

Motivaci máme

Sharks asi nebudou spoléhat na jednoho muže, notabene v bráně, pokropit živou vodou by ale rovněž potřebovali. Dočasný trenér Bob Boughner nasadí ve středu do utkání s Vancouverem Martina Jonese. Nedávno jsme upozorňovali na jeho špatnou formu. Také proto míní trenér Sharks brankářské duo co nejvíc točit. Přednost dostává čím dál častěji Aaron Dell, jenž odchytal osm z posledních deseti utkání San Jose.

Bohužel i on těžko brání porážkám a inkasuje. Sharks navíc nečeká lehké období, osm z dvanácti únorových zápasů odehrají venku. Reálně potřebují urvat ve zbývajících 31 utkáních minimálně 44-45 bodů, spíš víc, pokud ještě chtějí pomýšlet na boje o Stanley Cup.

Nic, co by už Karlsson nezažil. „Musíme najít způsob jak vítězit, i když nehrajeme svůj nejlepší hokej,“ říká se 37 body aktuálně nejproduktivnější hráč mužstva. „Dařilo se nám to v minulosti, myslím, že to můžeme dokázat znovu. Motivace nám po All Star víkendu rozhodně nechybí.“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter