Gretzky málem v Torontu a výměna za dolar. Příběhy a fakta ligy, o nichž ví málokdo – část II.

Každý den zažívá liga své vlastní příběhy, pozoruhodné situace a momenty, které dotváří mozaiku dějin již téměř stoleté soutěže. Pak ovšem ještě existují historky zcela jiného ražení. Jsou natolik bizarní, až nad nimi zůstává rozum stát. Jaké okamžiky a rozhodnutí vešly do kronik?

5. Toronto si mohlo užívat Gretzkyho

Na první pohled se to zdá jako šílený nápad. Generální manažer Toronta Harold Ballard přišel v roce 1980 za svým protějškem v křesle Olejářů (týmu, který zrovna nastoupil do ligy) a Peteru Pocklingtonovi předložil nevídanou nabídku. Ballard navrhl, aby si jejich kluby prohodily města. Zároveň po Pocklingtonovi žádal 50 miliónů dolarů v hotovosti.

Důvod? Ballard měl v té době finanční problémy a Edmonton se chlubil nejvyšší návštěvností v lize ze všech týmů. Oilers navíc hráli v nové aréně, která měla větší kapacitu než hala Maple Leaf Gardens. A aby toho nebylo málo, v Albertě zrovna propukla první ropná horečka a mnoho obyvatel mělo kapsy doslova nacpané penězi.

Ballard si tedy sliboval, že takovýto přesun by ho posadil zpátky do sedla. Nabídce se ovšem nebránil ani Pocklington. „Musím říct, že jsem byl vlastně pořádně natěšený. Bože, uměl jsem si spočítat, jaké jmění bych dokázal v Torontu vydělat,“ uvedl ve své knize Vyměnil bych ho zase, která vyšla v roce 2009.

A jak to celé dopadlo?

Ballard ze své nabídky na poslední chvíli vycouval. „Ani nevím, kde se to celé zaseklo. Harold byl starý prevít,“ poznamenal Pocklington, jenž nakonec sám skončil v nemilosti fanoušků Oilers, když se v roce 1988 zbavil Gretzkyho.  

6. „One Dollar Man“

Co to je? To má snad být vtip? Opravdu za 1 dolar? Takové otázky a podiv ve tvářích vzbudila výměna Krise Drapera do Detroitu, který za něj nedal Winnipegu víc než právě jeden dolar.

Útočník, který nakonec v NHL odehrál 17 sezón, nastoupil do 1 157 zápasů a získal čtyři prsteny pro vítěze Stanley Cupu, byl v roce 1989 draftován organizací Jets jako 62. volba. Za Winnipeg stihl v sezóně 1990/1991 naskočit do třech utkání (dokonce si připsal gól), načež putoval zpět do AHL a poté dokonce až do juniorské OHL.

Už tento fakt je poměrně raritním úkazem, nicméně co následovalo pak, ho hravě překonává. 30. června 1993 uzavřel Detroit s Winnipegem smlouvu, a získal tak cenný poklad takřka bezcenně. Od té doby se Draperovi začalo přezdívat „One Dollar Man“.

Nyní už se držitel Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka může nad transakcí jenom usmívat. „Naposledy jsem tenhle příběh vyprávěl dětem a ty nevěřily vlastním uším,“ vykládal po dvaceti letech pro oficiální stránky soutěže.

K výměně se také pojí další vtipná příhoda, která se zrodila poté, co Draper s Detroitem vyhrál svůj první Pohár. Tehdy měl přijít za vlastníkem Rudých křídel Mikem Ilitchem a jeho ženou a poděkovat jim za příležitost, kterou mu dali. „Byl jsem schopný vrátit panu a paní Ilitchovým ten jeden dolar. Myslím si, že jsme pak byli vyrovnaní,“ uvedl.

7. Eric jde sem, Eric jde tam

Connor McDavid z před pětadvaceti let? Jednoznačně Eric Lindros, který byl ohlašovaný jako naprosto výjimečný hráč. Už ve svých osmnácti letech měřil 193 cm a vážil úctyhodných 102 kg. Když se k tomu přidaly ohromně šikovné ruce, byl Lindros vnímán jako nástupník Gretzkyho s Lemieuxem.

Nebylo tedy divu, že s přehledem ovládl draft 1991 a zamířil do Quebecu Nordiques. Jenže mladý útočník si postavil hlavu a s tímto klubem odmítl podepsat smlouvu. Následující sezónu tedy strávil v juniorské lize a za Kanadu si zahrál dokonce i na olympiádě v Albertville. Poté před vedením Quebecu opětovně zkřížil ruce na znamení, že kontrakt na další ročník nepodepíše a místo toho bude hrát mimo NHL s tím, že v roce 1993 znovu vstoupí na draft.

Nyní již zaniklý tým cítil, že by Lindrose mohl bez náhrady ztratit, a proto se pustil do vyjednávání s ostatními celky. Vrchol těchto snažení přišel před draftem 1992.

20. červen téhož roku se zapsal do historie soutěže jako jeden z nejzvláštnějších vůbec. Quebec nejprve vyměnil práva na Lindrose s Philadelphií, avšak krátce nato také s Rangers. Když se Letci dozvěděli, co Nordiques provedli, neváhali a celou věc poslali před arbitráž.

Ta po týdnu rozhodla, že Philadelphia uzavřela s Quebecem smlouvu jako první, tudíž Lindros právoplatně patří jí. Do dnešního dne šlo o největší výměnu v dějinách ligy, když na opačnou stranu putovalo hned šest hráčů (Steve Duchesne, Peter Forsberg, Ron Hextall, Kerry Huffman, Mike Ricci a Chris Simon), dvě volby v draftu a navrch obdrželi Nordiques 15 miliónů dolarů.

Třešničkou na dortu se pak stal debut čísla 88 proti – komu jinému než – Quebecu, v němž Lindros vstřelil dvě branky. „Při rozbruslení létaly všude po ledě věci, lidé po něm házeli baterie a další předměty, bylo to naprosto šílené. Nevěděli jsme, co budeme dělat,“ vylíčil situaci s odstupem času Rod Brind’Amour. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter