2001-2002: Sezóna oděná v černém hávu

Než se stačil 85. ročník NHL rozběhnout, otřásly světem nečekané události, jež odstavily hokej respektive všechno sportovní dění na vedlejší kolej. V úterý 11. září 8:45 východoamerického času byl na komplex dvou mrakodrapů Světového obchodního centra spáchán brutální teroristický útok. Prostřednictvím televizní obrazovky viděl celý svět, jak do obou věží Twin Towers narazil nejprve jeden a zakrátko na to i druhý dopravní Boeing. Další letoun se zřítil na Pentagon a čtvrtý stejně jako ostatní plný nevinných obětí se zřítil v Pensylvánii.

 

Hráči New Yorku Rangers se v době tragédie připravovali v Madison Square Garden, jež sídlí na Manhattanu, asi dva kilometry od rozpoutaného pekla. Nechybělo přitom mnoho a Jezdci se v jedné z budov obchodního centra ubytovali. Klubové vedení totiž původně objednalo na začátek kempu ubytování v hotelu Marriott, který je součástí postiženého komplexu. Počítali, že úvod přípravy absolvují v nedaleké hale Chelsea Piers. Už v květnu se ale zástupci Rangers rozhodli, že budou trénovat v Madison Square Garden.

 

I tak si tragická událost vybrala své oběti přímo mezi činovníky NHL. V Boeingu 767, který letěl z Bostonu do Los Angeles a narazil do jedné z budovy Twin Towers, zahynuli dva pracovníci klubu Los Angeles Kings - šéf skautů Garnet Bailey a jeho kolega Mark Bavis. Rovněž na konci sezóny se NHL oděla do černého: tragická nehoda ji postihla 20. března 2002, kdy nešťastný puk z hokejky hráče Columbus Blue Jackets, Espena Knutsena, skončil smrtí třináctileté divačky Brittanie Cecilové.

 

Na podzim roku 2001 zaskočila hokejový svět další šokující zpráva - finský útočník Saku Koivu má rakovinu a bude muset podstoupit chemoterapii. Kvůli operaci sleziny se musel omluvit i další skandinávský hokejista Peter Forsberg. V předsezónních přípravných zápasech se zranil Mario Lemieux a musel podstoupit artroskopickou operaci kyčle, při níž mu lékaři vyspravili zpřetrhané vazivo a odstranili několik úlomků kosti.

Hokejové léto 2001 přineslo celou řadu velkých přestupů, jež značně ovlivnily sílu některých týmů. Díky pestrému kolotoči výměn se po roční absenci vrátili do ligy takový borci jako Eric Lindros nebo Michael Peca. Zraněními sužovaného Lindrose vzal na milost generální manažer NY Rangers Glen Sather. Stejně velkoryse si Sather počínal i při podpisu smlouvy na jedno oko téměř slepého Bryana Berarda. Také Peca si našel nového zaměstnavatele v New York City, ale na Long Islandu mezi Ostrovany. Jejich generální manažer Mike Milbury připravil lukrativní smlouvu i pro kontroverzního ruského útočníka Alexeje Jašina, jejíž délka trvání hnula žlučí nejen komisaři NHL Garymu Bettmenovi.

 

Největším nákupem na trhu hvězd se chlubil především Detroit, jenž opět vsadil na zkušenost a na místo generační výměny angažoval další veterány. Pohárové ambice přilákaly do HockeyTownu Dominika Haška, Luca Robitailla, Fredrika Olaussona a Bretta Hulla. Když se syn slavného otce Bobbyho Hulla rozhodl Dallas opustit, neváhali Stars ani minutu a prázdné místo v sestavě zalepili oporou St. Louis Pierrem Turgeonem. Ani Bluesmeni nezůstali oslabeni příliš dlouho a přetáhli z Edmontonu zkušeného Douga Weighta. Po příchodu Dominika Haška do Detroitu se ocitl další gólman Chris Osgood na vedlejší koleji, a tak rozhodně nebyl zklamán, když mohl po rozšiřovacím draftu zamířit do New York Islanders. Novou etapu své hokejové cesty odstartoval také Jeremy Roenick. Spolumajitel Phoenixu Wayne Gretzky ho nechal odejít do Philadelphie Flyers.

 

Dresy převlékla rovněž řada českých hokejistů. Nejproduktivnější hráč posledních let Jaromír Jágr byl vyměněn z Pittsburghu, kde strávil jedenáct sezón, do Washingtonu. Ten předběhl dva v prvních chvílích vážnější adepty o Jágrovy služby NY Rangers a Los Angeles. Druhý nejzkušenější český brankář v NHL Roman Turek putoval ze St. Louis do Calgary. Vedení Philadelphie se podařilo pro nejprestižnější hokejovou soutěž zlanařit Jiřího Dopitu a návrat za oceán ohlásil i Robert Reichel, na něhož získali práva Toronto Maple Leafs. Kapitán mistrů světa vzal s sebou i litvínovského a reprezentačního kolegu Karla Pilaře, jehož kanadské mužstvo pro změnu draftovalo. Do zámoří ale zamířili i další světoví šampióni, Radek Martínek, Dušan Salfický a Martin Richter. České fanoušky jistě zaujaly i přestupy uvnitř NHL. František Kučera doprovodil Jágra do Washingtonu, opačným směrem putoval Sparťan Michal Sivek. Florida poslala Václava Prospala do sousedské Tampy Bay a společně s Hlaváčem zamířil za Dopitou i mladík Pavel Brendl. Ladislav Kohn byl vyměněn z Anaheimu do Detroitu.

 

Úvod do nového ročníku zastihl několik týmů v nečekaně dobré formě. Mužstva Montrealu, New York Islanders, Calgary i Edmontonu zdobila mimořádná bojovnost, velmi zodpovědná hra na obou koncích kluziště a kvalitní výkony brankářů. Poněkud vlažněji odstartovalo Colorado, New Jersey, Washington, Florida či Philadelphia. První čtyři nepovedená utkání přiměla vedení Pittsburghu k ukončení trenérské anabáze prvního českého kouče v historii NHL Ivana Hlinky.

 

Již z kraje sezóny se roztrhl pytel s oslavenci, jež zdolali tu kterou prestižní metu. 8. října v zápase Toronta s Anaheimem zakulatil Alexander Mogilnyj svůj střelecký účet na čtyři sta zářezů. 29. října v utkání s Dallasem dosáhl hranice tisíce kanadských bodů Jezdec Theo Fleury a 9. listopadu vstřelil svůj šestistý gól v NHL levý křídelní útočník Detroitu Red Wings Luc Robitaille. Do čela tabulky produktivity se vyhoupl útočník Calgary Jarome Iginla.

 

Dalším, kdo se ze statistického hlediska stal nesmrtelným, byl první centr Dallasu Stars, Mike Modano. Čtyři sta branek v NHL už je pořádná porce a americkému hokejistovi se ji podařilo zdolat 2. ledna 2002 v utkání mezi Dallasem a Atlantou. Ve stejný den, ale už pětistý zásah do černého zaznamenal kapitán Caroliny Hurricanes Ron Francis. Zkušený veterán jej dosáhl ve svém tisícím utkání odehraným v základní části soutěže. Francis se tak stal teprve pátým hráčem historie ligy, který zaznamenal pět set branek a tisíc asistencí. Společnost hokejistů, jimž se podařilo vstřelit půltisícovku gólů v NHL, se 23. března 2002 rozrostla o dalšího borce. Třicátým členem elitního klubu se stal útočník Red Wings Brendan Shanahan. Levé křídlo Detroitu zaznamenalo jubilejní trefu ve čtyřicáté osmé minutě vypjatého střetnutí s Coloradem.

 

V únoru rozepsala hokejová historie další významnou kapitolu. Na olympijském turnaji v Salt Lake City byly k vidění zápasy vrcholné úrovně, plné vzrušení, zvratů, dramatických zápletek a s řadou překvapivých výsledků. Zámořské týmy se netajily obrovskou a předem dlouho ohlašovanou touhou po odvetě za Nagano a sliby naplnily. Nakonec prošly až do finále, kde si to rozdaly v zápase o zlaté medaile. Po jeho skončení byli štastnější hráči Kanady. Česká reprezentace tentokrát pila z kalichu hořkosti, když neprošla úskalím prvního kola vyřazovacích bojů a podlehla Rusku. Finálový turnaj měl jednu pozoruhodnost, jíž se stalo mužstvo Běloruska. Čtvrtfinálové vítězství nad sebevědomými Švédy, nejlépe se jevícím týmem ve skupinách, bylo senzační, byť velice šťastné.

 

Nezdolným sebevědomím hýřili po celou sezónu detroitští staříci. Klub měl sice nejvyšší mzdový rozpočet v NHL (64,4 mil. dolarů), nicméně investované peníze se mu bohatě vyplatily. Už na konci října se jejich hokejisté usadili na čele ligového pelotonu. Posedmé za devět let získali v základní části přes 100 bodů (116) a s velkým předstihem vybojovali Prezidentovu trofej pro nejúspěšnější tým základní části NHL.

 

Velkým překvapením průběhu soutěže byl také výborný hokej Bostonu. Skvělým vůdcem týmu se stal Joe Thornton, jenž se dlouhou dobu pohyboval v elitní společnosti nejproduktivnějších hráčů ligy a nakrátko dokonce vystřídal na čele Jarome Iginlu. Do vyřazovacích bojů vstupovali Bruins dokonce z prvního místa Východní konference. Nečekaně dobře si vedl také Montreal. Obrovskou oporou mužstva byly výkony brankáře Jose Theodora. Právě jeho fantastická forma přivedla Canadiens po třech letech do play off a strůjci úspěchu zajistila Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče základní části NHL. Po čtyřletém půstu se v Západní konferenci prosadili Černí jestřábi z Chicaga. Velkou zásluhu na tom měl nový trenér Brian Sutter, který přinutil všechny hráče Blackhawks sáhnout si až na dno svých sil. Postup jeho svěřenců do Stanley Cupu mu byl sladkou odměnou. Naopak obrovský zklamáním byly výkony Dallasu, Washingtonu, Pittsburghu, Buffala a NY Rangers, kteří po skončení základní části zůstali mimo příčky zajišťující vyřazovací boje.

 

Jednadvacet let si Art Ross Trophy pro vítěze kanadského bodování předávali pouze tři hráči, desetkrát ji vyhrál Wayne Gretzky, šestkrát Mario Lemieux a pětkrát Jaromír Jágr. Hegemonii této trojice nakonec překvapivě ukončil Jarome Iginla z Calgary Flames, jenž nasbíral 96 bodů za 52 branek a 44 nahrávek. Na trůn tak usedl jako první hokejista černé barvy pleti. Ještě víc radosti prožil při předávání cen montrealský Jose Theodore. K překvapení řady fanoušků i odborníků to byl právě on, kdo si odnesl jak Hart Trophy, tak Vezina Trophy. O držiteli obou cen přitom musela při rovnosti bodů rozhodnout až pomocná kritéria, což předlouhá historie NHL nepamatuje. Čelo tabulky kanadského bodování mezi nováčky si zajistili dva supertalentovaní borci Atlanty Trashers - Dany Heatley (67 bodů) a Ilja Kovalčuk (51 bodů). Díky Kovalčukově absenci ze závěru základní části, způsobené zraněním, tak Calder Trophy podle očekávání obdržel jeho americký kamarád.

 

Vyřazovací boje ozdobil návrat dvou velkých marodů: boj s rakovinou úspěšně zvládl Saku Koivu, nepříjemná chemoterapie zabrala a všechny příznaky Hodgkinsnovy choroby byly zažehnány. Rovněž Peter Forsberg podstoupil celkem čtyři menší či větší operační zákroky nohy a pro pohárové boje se vrátil na led. Chuť do hokeje z něj jenom čišela a z individuálního hlediska byl zřejmě největší postavou play off. K požehnání tohoto tvrzení v podobě Conn Smythe Trophy mu chybělo jediné - postoupit v semifinále přes Detroit.

 

Překvapením prvního kola se stalo vyřazení Bostonu, jenž si vylámal zuby na osmém týmu Východní konference z Montrealu. Jako živá voda působil na znovuzrozené Habs návrat uzdraveného kapitána Koiva. Ještě větší rozčarování však zažívali soupeři Caroliny. Skromný celek vedený veteránem Ronem Franciem si proklestil cestu až do úplného finále, když nechal na štítě i ambiciózní Toronto Maple Leafs.

 

Na západní frontě šli za avizovaným cílem velmi sebevědomě Rudá křídla z Detroitu. Spolek veteránů a uznávaných osobností se dokázal pod vedením bezmála sedmdesátiletého Scottyho Bowmana úžasně semknout, zcela podřídit veškeré zájmy kolektivu a úspěch se dostavil. Největší motivací oplýval pochopitelně nově příchozí gólman, sedmatřicetiletý fenomén - Dominik Hašek.

 

Společně překonali krizi v úvodním kole, kdy otočili stav série s Vancouverem z 0:2, stejně jako v předčasném finále s Coloradem, které vedlo už 3:2 a šesté utkání hrálo doma. Dominátor vylepšoval své statistiky sérii od série, vychytal celkem šest nul, čímž stanovil nový rekord soutěže, a především si v přímém souboji poradil i s úhlavním sokem, Patrickem Royem. Kanadská modla tak spolu s řadou podivných Haškových kritiků přišla o poslední trumf - nezbylo jim než uznat, že nejlepší brankář tří světových šampionátů a olympijských her zvládá stejně úspěšně i úskalí zámořských pohárových bojů.

 

Za burácení více než dvaceti tisíc diváků předal Gary Bettman Stanleyův pohár do rukou kapitána Red Wings Steva Yzermana. Ten ho podal trenéru Scottymu Bowmanovi, který ohlásil konec kariéry. Byl to už jeho devátý triumf, čímž o jedno vítězství překonal letitý rekord svého učitele Toea Blakea. Po něm zvedl pohár nad hlavu Dominik Hašek pak Luc Robitaille, Steve Duchesne a Fredrik Olausson, prostě čtyři veteráni, kteří v NHL ušli dlouhou cestu, než se jim dostalo cti zdvihnout slavný starý křapáč nad hlavu. Kromě zmíněných hvězd si ho mohli poprvé pohladit i nadějní mladíci Pavel Dacjuk a Jiří Fischer. Dvojnásobnou radost si prožil švédský obránce Nicklas Lidström, který jako první Evropan obdržel Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off.

RSS | Kontakt | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.