bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Hokejový přestup století

9. srpna 2014, 19:45

Jan Šlapáček

Dnes je to přesně 26 let od největšího hokejového přestupu všech dob. Devátého srpna 1988 přestoupil centr Edmontonu Oilers Wayne Gretzky za 15 milionů dolarů do Los Angeles Kings. Spolu s Gretzkym odešli do kalifornie i Marty McSorley a Mike Krushelnyski výměnou za Jimmyho Carsona, Martina Gelinase a tři výběry v prvních kolech draftu.

Ve finále Stanley Cupu 1988 si edmontonští Olejáři lehce poradili s bostonskými Medvědy a vyhráli sérii 4:0 na zápasy. Kapitán Edmontonu Wayne Gretzky překonal vlastní rekord s 31 přihrávkami v jednom ročníku play off. Se třinácti kanadskými body za tři branky a deset přihrávek ustanovil nový milník finálových klání. S Oilers oslavil čtvrté pohárové vítězství a podruhé v kariéře převzal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovací části. Vše tedy vypadalo naprosto idylicky.

“Tohle je nejlepší pocit, jaký znám. Nikdy ho nebudu mít dost. Že jsme čtyřikrát během posledních pěti let pili ze Stanleyova poháru nás zařadilo po bok slavných hokejových dynastií, jakými byli před námi Montreal Canadiens a New York Islanders. Věřím, že příští rok budeme ještě lepší. Teprve až na jediném prstu nebudu mít místo pro prsten vítěze Stanley Cupu, až vyhrajeme po desáté, teprve pak budeme nejlepší ze všech. Pak budu moci odejít,” promluvil Gretzky do naježených mikrofonů, když si pohrál s pohárem nad hlavou a docvakaly spouště fotoaparátů.

Během horkého léta se Gretzky postaral o to, že se o hokeji mluvilo i v době, kdy měl led každý nejraději jen ve sklenici s osvěžující nápojem. V souvislosti s famózní devětadevadesátkou se rozebíraly hned dvě významné události. Wayne se 16. července v edmontonské bazilice sv. Josefa oženil s herečkou a tanečnicí Janet Jonesovou, známou z filmových rolí hollywoodské produkce např. Policejní akademie 5 nebo muzikálu Chorus Line.  Když pak v montrealském listě La Presse napsali, že Gretzky svou choť hodlá následovat do Los Angeles, byla tato informace považována veřejností za špatný vtip. Přestup do stavu manželského, to by možná Gretzkyho fanoušci Janet Jonesové ještě odpustili, ale aby jim ukradla zbožňovaného génia do daleké Kalifornie - to bylo na všechny už trochu moc.

Bohužel, brzy se ukázalo, že nešlo jen o zavádějící spekulace. Dnem národního smutku se stal 9. srpen 1988. Toho dne se kolébka hokeje probudila do velkého šoku. Přestup sedmadvacetileté hokejové hvězdy nikdo nečekal. Dnes tuto událost sice připomíná jen strohá zpráva v ročenkách, nicméně stále se jedná o největší obchodní transakci, jaká v celé historii ledního hokeje nemá obdoby.

Kanadský drahokam považovaný za součást státního pokladu, nejčastěji přezdívaný The Great One, opustil Edmonton a přestoupil do Los Angeles Kings. Cena za něj byla úměrná jeho kvalitám. Spolu s ním zamávali edmontonské dynastii i Marty McSorley a Mike Krushelnyski. Opačným směrem putovali Jimmy Carson a Martin Gelinas. Kromě toho získali Olejáři tři místa v prvním kole draftu v letech 1989 (Jason Miller), 1991 (Martin Ručinský) a 1993 (Nick Stajduhar). Králové museli za Gretzkého vyplatit na dřevo 15 milionů dolarů!

Ve sportovních redakcích kanadských novin panovalo pozdvižení. Edmontonský deník Sun vyšel v rozšířeném vydání a jeho obsah tvořili jen podrobnosti kolem nejsmutnější události v historii klubu. Místní rozhlasová stanice šla dokonce tak daleko, že vložila do svého vysílání minutu ticha za odcházejícího hráče. Před Northland Colliseum se začali scházet fanoušci s černými pásky na rukávech, kteří demonstrativně spálili papírovou figurínu majitele klubu Petera Pocklingtona. Klubová vlajka visela na půl žerdi. V tiskovém středisku edmontonského klubu nepřestávaly telefony vyzvánět, fanoušci hrozili sebevraždou... 

Co se stalo? Vlastně nic tak světoborného ve světě profesionálního sportu. Jeden hráč byl prostě prodán za hodně velké peníze, jenže... “Gretzky byl hlavním důvodem k tomu, abychom tady žili,” napsal deník Sun. Tak mnoho vítěz do té doby sedmi trofejí pro nejproduktivnějšího hráče, osmi pro nejcennějšího hokejistu ligy, pětinásobný nejlepší střelec a držitel tehdy jedenačtyřiceti individuálních rekordů pro obyvatele nejseverněji položeného města v NHL znamenal.

Vůdce kanadské strany Nových demokratů Nelson Riis požádal vládu provincie Alberta, aby okamžitě zakročila a zabránila skandálnímu obchodu. “Edmonton bez Gretzkého je jako zima bez sněhu. Wayne je národní symbol, stejně jako třeba bobr nebo javorový list. Jak můžeme dovolit prodej národního symbolu?” ptal se národa. 

Idol hokejové Kanady zradil své věrné. I taková slova doprovázela Gretzkého zcela nečekaný přestup. V zemi javorového listu zavládlo pobouření, všichni povolaní si lámali hlavu otázkou, co bylo příčinou tohoto kroku. Oněch 15 miliónů, přání novomanželky, či nějaký třetí důvod?

V pozadí rekordní transakce stál sedmatřicetiletý Bruce McNall, bohatý obchodník se sportem, jenž naplnil svůj americký sen tím, že první milión vydělal ve čtyřiadvaceti letech prodejem staré řecké mince a za třináct let jeho jmění vzrostlo stonásobně. Na jaře roku 1988 se stal nejmocnějším sportovním principálem v Los Angeles, když k basketbalovým Lakers a víceúčelové hale The Great Western Forum přikoupil právě hokejové Kings. Ihned nechal ušít nové dresy. Původní barvy - purpurová a zlatá - nahradila černá se stříbrnou a bílou a hned se začal soustředit na to, koho do nových trikotů oblékne. Gretzkeho svatba přišla jako na zavolanou. McNall potřeboval, aby se hlediště jeho haly zaplnilo i při zápasech místních hokejistů. A kdo jiný by mohl fanoušky stabilně lákat než právě “Velký” Gretzky - nejlepší hokejista všech dob.

Hokejový přestup století se do poslední chvíle dařilo utajit. Co si se sice proslýchalo, ale nikdo nevěřil, že vybuchne taková bomba. Svým způsobem o divadlo skutečně šlo. Gretzky o přestupu věděl dva měsíce, několik lépe zasvěcených lidí ještě déle. Jak to chodí, všechny okolnosti prosákly na veřejnost až v době, kdy zklamání fanoušků Oilers i dalších Kanaďanů odvál vítr.

Ani ne dvě hodiny po čtvrtém vítězství ve Stanley Cupu, na jaře 1988, se sešli hráči na slavnostní večeři. Gretzky se cítil spokojený a zároveň vyčerpaný. Pozval manželku Janet, otce Waltera a pár nejbližších přátel. Ovšem někdy mezi předkrmem a salátem se mu náhle udělalo nevolno.

Zrovna byl uprostřed vyprávění otci, jak si chce s Janet pořídit v Edmontonu nový dům, když najednou postřehl ve Wallyho tváři prapodivný výraz: “Wayne, být tebou, tak na ten dům raději zapomenu.” “Proč? Co se děje? Janet čeká rodinu, musíme si obstarat něco prostornějšího. Zítra se půjdeme podívat na starý dům Pata Bowlena. Chceme se jen mrknout,” odpověděl Gretzky, když v tom dostal ránu pod pás, která zabolela víc než nejtvrdší hit od soupeře. “Zkoušejí tě prodat,” pravil stroze otec. “Přísahám ti. Vím to na sto procent. Jestli mi nevěříš, zavolej svému agentovi. Už mi několikrát volal, ale musel jsem počkat, abych ti sdělil tuhle moc špatnou zprávu. Nechtěl jsem tě rozrušit v průběhu play off.”

Gretzky byl šokován. Hluboce se ho dotklo, že po všem, co pro tým Edmontonu udělal, neuznal majitel Oilers za vhodné předem ho o svém záměru informovat, nesdělil mu, že s ním hodlá jít na trh. Prostě tomu nemohl uvěřit, ale z tátova vzezření mu bylo jasné, že je to pravda. V hlavě měl zmatek. Ještě před chvílí pomáhal Oilers vyhrát další pohár a doufal, že je ten tým natolik mladý a talentovaný, aby vyhrál ještě další tři nebo čtyři za sebou. Za tohle mužstvo by položil život a oni se ho za jeho zády pokoušejí zbavit. Byl přesvědčen, že v Edmontonu zůstane do penze. Svět se mu zhroutil. “Jak se tohle mohlo stát?” ptal se sám sebe. Spoustu věcí nemohl pochopit. Snad nejvíce ho překvapilo, že se to dozvídá tak pozdě. Walter, Janet i jeho agent byli jeho nejbližšími přáteli, přitom ti všichni mu zprávu tajili tři měsíce. Tolikrát s nimi mluvil a ani vlastní otec mu nedokázal nic naznačit.

Pocklington hovořil o možnosti prodeje Waynea Gretzkého zjevně už dva roky. Nutno dodat, že jeho počínání mělo logiku, neboť platit z jednoho měšce Gretzkého, Messiera, Coffeyho, Lowea, Fuhra, Andersona nebo Kurriho na zenitu jejich slávy muselo být přes značnou ziskovost velkým soustem. V té době se Peterovy ostatní obchody hnaly do vážných potíží. Postupně se mu přestávalo dařit v různých aktivitách - naftařský průmysl, balení masa, podíl na autech. Jeho hlavní devízou byli edmontonští Olejáři a je tedy nasnadě, že svou pozornost začal více věnovat ekonomickému chodu svého mužstva. Nelíbilo se mu, když výborný obránce Paul Coffey požádal v roce 1987 o navýšení gáže a raději ho prodal do Pittsburghu Penguins.

V roce 1986 se Pocklington pokusil využít popularitu Oilers ke vstupu do politiky. Na svoji volební kampaň potřeboval 22 milionů dolarů a tuto sumu si vybral ve formě kreditu od jedné americké banky. Jako záruku na tuto ohromnou částku nabídl právě Waynea Gretzkyho, v té době pětadvacetiletou superhvězdu, jež měla podle majitelů banky přinejmenším stejnou hodnotu. Pocklington si to mohl dovolit neboť měl s Gretzkým uzavřený kontrakt na osobní služby. Peníze chtěl využít na volby do funkce ministerského předsedy provincie Alberta.

První jednání o možnosti Gretzkyho prodeje vedl s Los Angeles Kings zvažoval rovněž Detroit Red Wings, New York Rangers a Vancouver Canucks. Od Canucks měl Gretzky dokonce obdržet čtvrtinu akcií klubu a stát se prvním hokejistou, který vlastní sám sebe. Mělo to však jeden háček, protože hráč nesmí být zároveň majitelem, chystali se dát Gretzkyho podíl jeho tátovi. To by Walterovi přineslo tak deset miliónů. Gretzky však netoužil stát se vlastníkem, nechtěl odejít z Edmontonu a opustit své nejbližší přátelé. Jediné, po čem toužil, bylo podepsat jeden velký poslední kontrakt, na šest - sedm let a ukončit kariéru v Edmontonu.

V tomto duchu se v létě 1987 pokoušel Gretzky s Oilers dohodnout na prodloužení smlouvy, po jejímž vypršení v roce 1992 by se stal volným hráčem a mohl by odejít do jakéhokoliv týmu podle vlastního výběru. Než však k uzavření došlo, Pocklington zkoušel všemožně Gretzkyho práva omezit, protože to redukovalo hráčovu tržní hodnotu. Gretzky ale odmítal podepsat kontrakt, který by neměl dovětek o nemožnosti prodeje a Peter mu odmítl předložit takový, v němž by byl, takže jednání uvízla na mrtvém bodě.

Navíc se v jeho očích Gretzky stával devízou, jejíž kurz postupně klesá. Obával se rychlého znehodnocení, proto hodlal prodat Waynea dřív, dokud měl šanci získat vysoké odstupné. Nepotřeboval další Stanley Cupy. Nepotřeboval prodávat už víc lístků. Sezónní vstupenky byly pokaždé vyprodány. Potřeboval rychle získat peníze, aby zahladil schodek v obchodech, které nabraly jižní kurs. Svůj záměr však Gretzkému neprozradil.

Gretzky trávil líbanky v L.A., když jednoho dne zazvonil telefon a na druhém konci se ozval Bruce McNall. Zavalitý vlastník Kings řekl Gretzkymu, že dostal povolení s ním mluvit o případném přestupu. Pocklington a ani nikdo z organizace Oilers se neozval. “Takže, chcete zítra se mnou poobědvat?” zeptal se McNall. Wayne se s McNallem znal. Již dříve se spolu setkali u večeře se společnými přáteli a celkem se mu zamlouvalo jít do L.A., kde mohla Janet dovršit svou kariéru.

Bruce Gretzkymu řekl, že je ochoten zaplatit 20 až 25 miliónů dolarů a postoupit třikrát právo první volby v draftu. Za to všechno by dostal jeho a další dva nebo tři hráče. “Fajn,” odpověděl Gretzky. “Ale jedním z nich bude Marty McSorley.” Gretzky si uvědomoval, že se Sather nebude chtít vzdát Kurriho, Messiera nebo Andersona a moc dobře věděl, že Kings potřebují nějaké bojovníky, kteří hrají na doraz, nikdy si nestěžují a vyhrávají.

Mezitím začaly na Gretzkého dopadat pochybnosti. Kings byli týmem, který se dvacet let potácel na chvostu ligové tabulky. Nebylo jednoduché opustit klub, který měl v sobě skrytou rezervu na další vítěznou řadu v play off. “Wayne, budou ti chybět spoluhráči, kámoši a fanoušci, ale nikdy se nesmíš ohlížet zpět. Je to přece úžasné přijmout něčí výzvu,” podpořil Gretzkyho v nejtěžším rozhodnutí jeho kariéry bývalý kolega Paul Coffey. “Budu stát při tobě, ať se rozhodneš jakkoliv. Nepodceňuj své vlastní schopnosti,” povzbudila Waynea manželka Janet.

Gretzky věděl, že si ho Pocklington nijak necení. Na slavnostní večeři, kde přebíral svou osmou cenu Hart Trophy, mu ani nepogratuloval. O tom, že dělá správnou věc, ho ale přesvědčila až návštěva v kanceláři Bruce McNalla, kde se stal svědkem telefonního rozhovoru mezi oběma majiteli. McNall si tehdy vzal hovor na svůj mikrofon a Gretzky tak mohl přímo vyslechnout, jakou špínu na něj Pocklington kydá. Jeho dosavadní chlebodárce vylíčil Waynea jako největšího sobce, primadonu a náfuku. Dokonce prohlásil, že ho Waynův otec citelně zatěžoval.

Od toho momentu nabyl Gretzky přesvědčení, že chce odejít. Ale byla tady velká komplikace. Sather se nechtěl vzdát McSorleyho. Už na začátku všech jednání to začalo vypadat na rozkol, Pocklington kličkoval a Glen Sather se nehodlal nikoho vzdát. Nakonec Gretzky zavolal McNallovi a požádal ho, aby řekl Pocklingtonovi, že se buď vzdá McSorleyho nebo žádná dohoda nebude. “Neodejdu z Edmontonu bez Martyho. Vím, že Sather neustoupí ani o krok, ale Peter ho kvůli nám postrčí,” řekl tehdy Gretzky.

Hned druhý den zavolal McNall Pocklingtonovi a sdělil mu, že Martyho mít musí a tři poskytnuté výhody práva výběru v prvním kole draftu budou časově rozdělené, ne za sebou jdoucí. Majitel Edmontonu souhlasil. Když rozhovor skončil, McNall se obrátil na Gretzkyho s prosbou ať zavolá Pocklingtonovi a sám ho požádá o přestup. “Když to neuděláš, k transakci patrně nedojde,” uvažoval McNall.

Gretzky se zhluboka nadechl a vytočil číslo majitele Edmontonu. “Petře, hodně jsem o tom přemýšlel. Teď se mezi námi objevily neshody. Vím, že za těch deset let, co jsem hrál za Oilers, jsem pracoval velice tvrdě. Vím, že jsem loajální, jak jen zaměstnanec může být. Ale myslím si, že takhle to bude pro nás oba lepší - žádám tě, abys mě prodal. Prosím tě, prodej mě do L.A.,” řekl Gretzky. Pocklington odpověděl, že ty pocity jsou vzájemné a že je mu strašně líto, že vidí Gretzkyho odcházet. Wayne udělal přesně to, co majitel Oilers chtěl, to byla podmínka obchodu, aby ho Gretzky požádal. Po všem, co se Wayne mezitím dozvěděl, byl ochoten na tu hru přistoupit.

Následujícího dne ráno už měl McNall připravený a podepsaný text smlouvy. Poslal ji faxem do Edmontonu, jenže jakmile měl dostat odpověď, přístroj se porouchal. Gretzky i McNall se málem zhroutili. Wayne byl dokonce odhodlaný sednout do letadla a odpověď vyzvednout osobně. Co kdyby Pocklington změnil názor? O dvacet minut později dostali smlouvu zpátky a Gretzky se stal Králem.

Následující dva týdny musela být záležitost držena v tajnosti. Předsezónní kampaň na propagaci Oilers byla v plném proudu a Pocklington trval na tom, aby byl kontrakt do té doby utajen. Všichni aktéři jednání se sešli 9. srpna v Edmontonu na tiskové konferenci v Molson House, přesně pětadvacet dní po svatbě s Janet Jonesovou.

“Napsal jsem pro vás projev. Možná byste ho chtěl přečíst,” uvítal Gretzkyho na tiskovce Pocklingtonův poskok, co měl na starosti styk s veřejností. Stálo v něm, že celý přestup byl nápadem Gretzkého, že Pocklington s tím nemá nic co do činění. “A pak hned by byla vhodná chvíle k vypuštění zprávy, že Janet čeká vaše dítě,” dodal ten otrapa. To byla pro Gretzkého poslední kapka. “Hej ty, táhni mi z očí!” vybuchl.

Mezitím se Peter s Glenem rozhodli, že si s Gretzkym chtějí naposledy soukromě pohovořit. McNall dostal strach, že se Waynea pokusí přemluvit, aby z toho vycouval, ale ve skutečnosti šlo jen o vzájemné poděkování za ty společné roky. Potom ještě na malou chvíli zůstal Gretzky sám se Satherem. “Wayne, jestli nechceš udělat tuhle transakci, můžeme přímo teď všechno odvolat.” Sather zřejmě nechtěl svou největší hvězdu prodat, ale měl svázané ruce - pracoval pro Petera a Gretzky se s Pocklingtonem nemohl nikdy shodnout.

V rozhovoru mezi čtyřma očima vyslovil Gretzky Satherovi uznání za vše, co pro něj vykonal. Poděkoval mu za důvěru, kterou mu Sather poskytoval, i když se mu třeba nedařilo. Naučil ho hodně věcí z hokeje i ze života. Jediné, co Gretzky svému trenérovi zazlíval, bylo, že mu v průběhu celé záležitosti ani jednou nezavolal. Wayne věděl, že takhle se nechová kouč, který si chce svého svěřence udržet v týmu.

Na tiskovce byli všichni. Program v kanadské televizní síti byl přerušen přímými záběry z ní. První, co mohli lidé vidět, byly Pocklingtonovy lži. Prý k transakci svolil se smíšenými pocity a těžkým srdcem. “Co má člověk dělat, když ho nejlepší zaměstnanec požádá o výpověď. Víte, že ho nechcete ztratit, jenže zároveň mu nesmíte bránit, aby uskutečnil své sny.”  Glen Sather pak s klidným svědomím řekl tisku, že do poslední chvíle o ničem nevěděl a že mu tahle transakce zlomila srdce.

Potom přišla řada na Gretzkyho. Wayne se snažil zůstat v klidu a vzít to na sebe tak, jak slíbil. “Peníze v tomto případě nehrály žádnou roli. S transakcí jsem souhlasil kvůli sobě, mé manželce a našemu dítěti, které se má narodit v novém roce. Myslím, že by bylo prospěšné pro všechny zúčastněné, abych šel hrát za Los Angeles Kings. Cítím se dost mladý a silný, aby pomohl i jinému týmu.”

Pak však přišla osudná otázka. “Na co budete v souvislosti s Edmontonem nejraději vzpomínat?” Ta věta se mu zaryla přímo do srdce. Udeřila do něj jako blesk. Najednou si uvědomil si, že opouští své nejlepší přátelé a nejlepší tým na světě. Bylo jasné, že bude nucen přervat kořeny, které byly hluboko zarostlé. Vzpomínky se vracely zpět. Začal přemýšlet o základních věcech, jako jsou společná vítězství, gratulace, oslavy. A teď to mělo jednou provždy skončit. Pochopil, že do města, kde prožil devět báječných let, už přestal patřit.

“Slíbil jsem Messierovi, že to neudělám. Ale jak jsem řekl, nadešla doba...” a přestal. Hlas se mu zadrhl, začali mu téct slzy. Scéna byla hodně silná i pro ty nejzarytější tvrďáky a cyniky, o autentičnosti nabízeného obrazu nemohl pochybovat nikdo. Pokaždé, když chtěl Gretzky začít znovu mluvit, nešlo to. Neubránil se slzám. Odvrátil se ze světla zvědavých reflektorů a rozhodně nevypadal na člověka, který dostal, co chtěl. Všichni viděli, jak je nejlepší hokejista planety zdrcen.

Gretzkyho vysvětlení fanouškům Oilers nestačilo a majitel klubu Peter Pocklington se v jejích očích stal nepřítelem národa číslo jedna. “Waynovo ego je větší než celý Manhattan,” ospravedlňoval Pocklington své počínání den po transakci. “Wayne je velký herec, podal skvělý výkon. Myslím, že se to krásně projevilo, když předstíral, jak je dojat,” dodal. Tím nevraživost národa vůči své osobě ještě víc popudil.

V nemilost upadla rovněž Gretzkého manželka, nazývali ji čarodějnicí “Jezabel Janet”, která podle edmontonských sdělovacích prostředků zničila Oilers tak, jako Yoko Ono svým vlivem na Lennona zavinila rozchod Beatles. Částečně si za to Janet mohla sama. Po svatbě totiž vyhlašovala, že se nechce vzdát herecké profese a v Edmontonu, na rozdíl od Los Angeles, žádné filmové ateliéry nejsou. Čas ukázal, že mnohé z toho, co bylo zprvu řečeno, později neplatilo. Janet nakonec svou kariéru zcela obětovala rodinnému životu a výchově dětí.  “Majitelé profesionálních týmů prostě nedělají mnohamiliónové obchody kvůli manželkám svých hráčů. Peter Pocklington je tím pravým důvodem, proč Wayne Gretzky už není Oiler,” sdělila Janet později edmontonskému listu Journal.

Až v následujících letech se ukázalo, že to byly jen peníze, které o všem rozhodly, přitom nešlo jen o peníze za Gretzkyho a pro Gretzkyho. “Vím, že cokoliv se v hokeji stane, je obchod, ale Mark Messier tomu přestupu nerozuměl. Nechtěl uvěřit, že je něco takového vůbec možné. Myslel si, že jde o žert. Pak pochopil, jaký to bude mít dosah, zavolal Pocklingtonovi a řekl mu, že dělá velkou chybu. Strávili jsme s Markem nespočet hodin a hovořili o Waynově odchodu. Snažili jsme se nacházet důvody jeho rozhodnutí. Jaký měl podíl na smlouvě, jaký Pocklington a Sather? Bylo to pouze obchodní rozhodnutí? Mysleli při tom na budoucnost mužstva? Nedošli jsme k jednoznačnému závěru. Shodli jsme se na tom, že je to obchod, peníze sehrály nejdůležitější roli. Co dalšího v tom bylo, na to jsme nepřišli. Já se na celou situaci díval daleko chladněji, ale Mark tu transakci prožíval mnohem intenzivněji. Bylo to pro něj hodně tvrdé období, protože hokej a mužstvo Oilers hodně miluje. Trvalo mu rok, než se z toho vzpamatoval,” prohlásil obránce Kevin Lowe.

Zatímco nálada v Edmontonu i v následujících dnech stále klesala, kalifornská metropole jásala. Los Angeles Kings, mužstvo, které se nikdy předtím neprobilo dál než do druhého kola play off, se náhle stalo středem pozornosti. Bruce McNall si všechno dobře spočítal, dokonce i to, že v L.A. žije 50 000 Kanaďanů a hala The Great Western Forum pojme 16 005 - jednoduchá kalkulace. Zřídkakdy bylo plno za časů brankáře Rogatie Vachona, ani “tříkorunkový” útok Dave Taylor - Marcel Dionne - Charlie Simmer nehrál vždy před zaplněným hledištěm.

Okamžitě po tom, co se veřejnost dozvěděla o Gretzkého přestupu do L.A. se ve městě andělů uskutečnily sociologické průzkumy, které prozradily, že sotva padesát procent obyvatelstva ví, o koho se vlastně jedná. Nikdo nečekal, jak rychle se tato situace změní. Permanentky šly na odbyt jako nikdy předtím, vyprodána byla i přípravná utkání. Tak magickou moc mělo Gretzkyho kouzlo.

Brzy dostal Gretzky od managementu Kings na tu dobu skutečně královskou smlouvu. Podepsána byla až do roku 1996 a zajišťovala mu roční příjem 2,5 miliónu amerických dolarů, v Edmontonu pobíral za sezónu 900 tisíc dolarů v kanadské měně. Králové v jeho osobě získali nejen hokejovou kvalitu, ale i předmět reklamy. Gretzky se stal nepochybně zlatým úlovkem marketingových pracovníků. Sám Great One si pochvaloval, že ihned po přestupu obdržel od obchodních agentů z kalifornské metropole čtyřikrát víc nabídek na spolupráci než v provincii Alberta.

Ve svých počátcích byl Gretzkého přestup považovaný spíše za sportovní sestup. Králové dlouhá léta patřili k slabším týmům NHL se špatnou obranou. “Kings mají znenadání sílu zdolat kohokoliv. Gretzky už jim porážky tolerovat nebude,” varoval před začátkem nové sezóny Pat Quinn, generální manažer Vancouveru Canucks. Čas jeho slova potvrdil. Také v uniformě kalifornského týmu nechal Wayne své umění vyniknout naplno a dál kosil historické milníky. Na Stanley Cup s Kings ale nedosáhl. Jen v roce 1993 postoupili Králové až do finále play off, v něm však podlehli Montrealu 1:4 na zápasy.

 

Po odchodu z Edmontonu (devět sezón 1979-88, 696 zápasů v základní části - 1669 bodů, 583+1086; 120 utkání v play off - 252 bodů, 81+171) zanechal po sobě rekordní klubové zápisy (údaje nejsou zdvojovány tím, že se jedná i o rekordy na postu centra):

 

Branky:

Celkový počet vstřelených branek - 583
Celkový počet vstřelených branek v play off (později překonal Jari Kurri - 92) - 81
Nejvíce branek v základní části sezóny a v play off - 664 (583+81)
Nejvíce branek v základní části jedné sezóny - 92
Nejvíce branek v základní části jedné sezóny a play off - 100 (87+13, 1983-84)
Tři a více branek v jednom utkání základní části - 43krát (9krát čtyři góly, 4krát pět gólů)
Nejvíce třígólových zápasů v play off - 7
Nejvyšší brankový průměr na zápas v jedné sezóně - 1,175 (1983-84, 74 zápasů, 87 branek)
Nejvíce gólů v jednom utkání - 5 (čtyřikrát)
Nejvíce branek v jedné třetině - 4 (jednou)

 

Přihrávky:

Nejvíce přihrávek základní části - 1086
Nejvíce přihrávek v play off - 171
Nejvíce přihrávek v základní části a play off - 1257 (1086+171)
Nejvíce přihrávek v jedné sezóně - 163 (1985-86)
Nejvíce přihrávek v jedné sezóně a play off - 174 (1985-86, 163+11)
Nejvíce přihrávek v jednom utkání základní části - 7 (třikrát)
Nejvíce přihrávek v jednom ročníku play off - 31 (1988, 19 zápasů)
Nejvíce přihrávek v jedné třetině v utkání základní části - 4 (sedmkrát)

 

Body:

Nejvíce bodů v základní části - 1669 
Nejvíce bodů v play off - 252
Nejvíce bodů v základní části a play off - 1921 (1669+252)
Nejvíce bodů v základní části jedné sezóny - 215 (1985-86)
Nejvíce bodů v play off v jedné sezóně - 47 (1985, 18 zápasů)
Nejvíce bodů v základní části a v play off v jedné sezóně - 255 (1984-85, 208+47)
Nejvíce bodů v jednom utkání - 8 (dvakrát)
Nejvyšší průměr bodů v jedné sezóně - 2,77 (1983-84, 74 zápasů, 205 bodů)

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.