Hotel už ne! Trávil jsem čas na zimáku a makal na sobě, říká Kindl o farmě

ROZHOVOR - NHL, farma, NHL. V hráčské kartě to vypadá jednoduše, jen jdete hrát do jiného týmu a na chvíli skousnete, že se kolem vás prohánějí energičtí dravci místo světových superhvězd. Jenže hokejový život se neodehrává jen na ledě. Své o tom ví Jakub Kindl, jehož před sezonou odesláním do záložního celku zaskočili jeho Panthers. Co s tím? Když vám bude brzy třicet, už chcete mít zázemí, ne žít v nejistotě... „Je to trochu blázinec, člověka to dokáže unavit,“ přiznává floridský obránce v rozhovoru pro NHL.cz. Už je zase v prvním týmu a věří, že v jeho kariéře nastane klidnější období.

Už s vámi někdo z vedení mluvil, zůstáváte u Panthers?
„Jo, bavili jsme se a mám z toho dobrý dojem. Měl jsem pozitivní rozhovor s hlavním trenérem. Zajímalo ho i kde bydlím a že bude mluvit s manažerem, aby probrali, co se mnou dál. Protože ono pokračovat v režimu, v jakém teď funguju, je dost nepohodlné. Nechtějí, abych byl pořád na hotelu, to ani nejde. Vytáhli mě nahoru, když se na osm až deset týdnů zranil Alex Petrovic, takže po tuhle dobu s týmem budu určitě, aspoň potud vím, na čem momentálně jsem. Herně už jsem se do toho snad taky dostal, protože je fakt, že první dva zápasy jsem si zase zvykal na úroveň NHL. Až ve třetím už jsem byl ve své kůži. Musím teď hrát s takovým sebevědomím a v takovém tempu jako ten poslední zápas, pak věřím, že to bude po všech stránkách se mnou lepší a lepší.“

I mě zajímá, kde vlastně bydlíte. Kde máte zázemí, když jste hned a začátku sezony zamířil na farmu, s čímž jste asi úplně nepočítal?
„Měl jsem bydlení tady na Floridě. Když mě sem začátkem roku vyměnili, pořídil jsem si ho na rok. Před sezonou jsem opravdu nepočítal, že mě dají na vaiwers, ale stalo se. Tak jsem si zabalil věci a přesunul se do Springfieldu, kde jsem strávil měsíc a půl na hotelu a přiznávám, bylo to celkem unavující. V mojí situaci se pořád nic nedělo, tak jsem si našel bydlení tam a do toho mě za týden zavolali nahoru do Panthers. Takže zase na hotel. Je to teď trochu blázinec, člověka to dokáže celkem unavit.“

Zvlášť když vám není osmnáct ale brzy třicet, že?
„Přesně. Aspoň, že ještě nemám děti, to by bylo o dost těžší. Ono to teď není o ničem jiném, než že člověk přece jen potřebuje nějaké to domácí pohodlí. Přijít, natáhnout se na gauč, dát si dobré teplé jídlo, ne furt jíst po restauracích, do toho neslyšet pořád lidi chodit po chodbách a uklízečky klepat na dveře, jestli něco nepotřebujete. Z těchto důvodů je tahle situace unavující. Nenabízí prostě komfort, jaký profesionální sportovec potřebuje. Ale já si v tom dokázal najít i pozitiva.“

A sice?
„Ve Springfieldu jsem neměl tolik možností jako na Floridě, kdy jsem ve volném čase třeba sednul do auta a jel na pláž, a i proto, že se mi nechtělo být na hotelu, jsem trávil hodně času na zimáku a dělal všechno pro to, abych se co nejdřív dostal zpátky do NHL. Makal jsem na sobě, z tohohle pohledu to bylo pro mě jedině dobře.“

Když vás Panthers před sezonou poslali dolů a nikdo si vás nevzal z listiny volných hráčů, nepadla možnost odchodu do Evropy?
„Neuvažoval jsem o tom, ani náhodou. Zaprvé tu mám kontrakt a zadruhé, už jsem něco odehrál a věřím si, že na NHL mám. Byla jen otázka času, kdy zase šance přijde. K tomu jsme ve Springfieldu měli výborného trenéra, šlapalo nám to a já hodně hrál, kolem pětadvaceti minut každý zápas, to mi hodně pomohlo, Jsou tam náročné série utkání, kdy hrajete třeba tři ve dvou a půl dnech, hokeje je tam opravdu hodně a je to ideální pro získání herního rytmu. Měl jsem v podstatě jenom hokej a čekal jsem na příležitost. Druhá věc je, že mě zavolali zpátky až po měsíci a půl, ale já byl přesvědčený, že když budu hrát tak, jako jsem dole hrál, možnost přijde. I kdyby ne na Floridě, tak u některého z dalších týmů NHL.“

Co by za vaši situaci dali třeba Ondřej Pavelec nebo bratři Michálkové... Je zajímavé, že se tolik zkušených Čechů ocitlo v záložních mužstvech, že?
„To jo, sešlo se to. Ale na druhou stranu, sezona je strašně dlouhá. Máme za sebou čtvrtinu a na některých hráčích už je vidět, jak jsou unavení a různě zranění. Hokej se v posledních letech tak zrychlil, že nejrůznějších zdravotních potíží přibývá. Nebojím se o to, že by Ondra Pavelec nedostal další šanci v dalším týmu NHL, stejně tak kluci Michálkové. Zároveň Zbyněk má brzy 34 roků a tolik hráčů jeho věku už dnes holt nevidíte, tak to je. Byly doby, kdy v pětatřiceti Jarda Jágr udělal v Rangers sto dvacet bodů, ale když se podíváte dnes, kolik hráčů nad pětatřicet vůbec ještě hraje? Všude prosazují mladé, ti jsou lépe připravení na NHL než to bývávalo. Když já přišel do Detroitu, top stars tam hráli třeba v sedmatřiceti a byli ve špičkové formě, dnes už v takovém věku dominuje málokdo.“

Říkám si, že i vy jste se z nadějného zadáka v mžiku přesunul do role div ne veterána, taky to tak vnímáte?
„Taky, fakt že jo. Vždyť já byl v devětadvaceti ve Springfieldu nejstarší a na Floridě jsem po Yandlovi druhý nejstarší obránce. Opravdu se to celé posunulo a staví se na mladých klukách.“

Máte jediné štěstí, že celkově na Floridě rozhodně starší nebudete, vedle Jaromíra Jágra si pořád můžete připadat jako junior.
„No, to jo. To je úplně jiná liga… Jarda je speciální člověk.“

Fanoušci řeší jeho současnou formu, vidí, že nedává góly, jak jsou u něj zvyklí. Jak jeho výkony vidíte vy coby spoluhráč?
„Přiznávám, ve Springfieldu jsem se soustředil na sebe, jen jsem sledoval výsledky Floridy, ale ne individuální výkony. Nicméně co se týká té chvíle, kdy jsem tady, líbí se mi, jak Jarda hraje a jak pořád šlape v tréninku. Jezdí mu to, neprohrává souboje, udrží se na puku. To jsou maličkosti, které třeba fanoušek tolik nevidí, ale pro tým jsou ohromně důležité. Chápu, že všichni od Jágra očekávají, že nastoupí na led, vezme puk, projede hřiště a dá gól, ale tak to už v dnešní době nefunguje. Zápasy vyhrávají maličkosti, detaily, a v těch je Jarda pořád neskutečný.“

Na začátku jsme vlastně tak trochu zamluvili, jak to tedy vypadá s vámi ohledně pokračování na Floridě v dalším průběhu sezony. Tušíte, co bude za dva měsíce?
„Těžko říct, v tomhle byznysu se můžu zítra vzbudit a zase být někde jinde. Jistou nemám, ale to v podstatě nemá nikdo. Spíš jen doufám, že se blýská na lepší časy, protože za polední dobu to se mnou bylo jak na ruském kole, nahoru dolů.“

Kindlova sezona
Springfield/AHL - 13/7 (1+6), +2
Florida/NHL - 3/1 (0+1), -1

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter