bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Hullovi, Šťastní, Tkachukovi. Je pokrevní linie automatickou zárukou úspěchu?

24. února 2020, 13:32

Radek Černý

Vyrůstat s otcem, který je profesionálním hráčem v nejlepší hokejové lize světa, přináší nesporné výhody. Jak ekonomické, neboť hokej patří mezi finančně náročné sporty, tak především z hlediska předávaného genofondu. Mnoho současných i bývalých hráčů mělo otce, který brázdil led ve slavné zámořské lize. Někteří z nich zanechali výraznější stopu, jiní se snažili alespoň získat stálé místo v sestavě.

I když je zřejmé, že mít za otce úspěšného hráče NHL, ve většině případů hráči v hokejové kariéře pomůže, není to zdaleka záruka jistoty. Někteří potomci tak dosáhnou podobných či dokonce výraznějších úspěchů než jejich otcové, zatímco pro jiné je laťka úspěchů předchozí generace nastavená příliš vysoko. Připomeňme si některé úspěšnější, ale i ty méně úspěšné kombinace otec-syn.

Asi nejúspěšnější rodovou dvojicí v historii NHL je duo Bobby (otec) a Brett (syn) Hull. Bobby Hull, bývalá superhvězda NHL i konkurenční WHA, přezdívaný „The Golden Jet“ neboli „Zlatý tryskáč“,překonal pětkrát padesátigólovou hranici vstřelených branek a celkem nastřílel v NHL 610 gólů. Jeho syn Brettzdědil střelecký talent a svého otce překonal jak v celkovém počtu vstřelených branek, tak i v sezónním maximu. Jeho 86 branek ze sezóny 1990-91 je třetím nejlepším gólovým počinem všech dob. Víc jich dokázal během jedné sezóny nasázet pouze legendární Wayne Gretzky (87 v sezóně 1983-84 a 92 v sezóně 1981-82). Bobby a Brett Hullovi jsou jedinou dvojicí otec-syn v historii, kteří dokázali vyhrát Hart Memorial Trophy (trofej udělovanou nejužitečnějšímu hráči sezóny), dále jsou jediní, kteří nastříleli alespoň 50 branek za sezónu a oba nasbírali za kariéru více než 1000 kanadských bodů. I v tomto ohledu jim patří primát.

Další úspěšným pokračovatelem hokejového rodu je Paul Stastny, který obléká v současné době dres vegasských Rytířů. Syn legendy slovenského a zámořského hokeje Petera Šťastného byl draftován v roce 2005 týmem Colorado Avalanche, kam byli v roce 1995 přestěhováni Quebec Nordiques, tým, kde se stal jeho otec Peter legendou. Peter Šťastný zde odehrál skoro deset sezón, z toho polovinu vedl tým jako kapitán. Paul Stastny si v Coloradu zahrál i s Joe Sakicem, další klubovou ikonou, kterému pomáhal v jeho začátcích právě Paulův otec Peter. Ačkoliv mladší z rodu Šťastných nedosahuje hokejových výšin jeho otce, je respektovaným hráčem a za svou dosavadní kariéru se rozhodně stydět nemusí.

Kvalitní genovou výbavu podědil takéWilliam Nylander. Jeho otec Michael prožil v NHL vcelku úspěšnou kariéru, když v 920 utkáních zaznamenal celkem 679 bodů. Čeští fanoušci si ho nejspíš pamatují především z dresu Capitals a Rangers, v časech kdy hrál centra Jaromíru Jágrovi. Po jeho boku také prožil svou nejúspěšnější sezónu (2006-07), ve které nasbíral 83 bodů. Jeho syn William byl draftován v roce 2014 jako celkově osmý. Disponuje rychlostí a potřebnou dávkou šikovnosti, což je ideální kombinace pro dnešní styl hokeje. V Torontu se rychle zařadil mezi klíčové hráče mužstva a má všechny předpoklady k tomu, aby kariérní maxima svého otce nejen vyrovnal, ale i překonal.

V našem výčtu úspěšných nositelů rodinných tradicí nelze opomenout klan Tkachuků. Nejstarší Keith byl v devadesátých letech minulého století považován za prototyp silového útočníka, tzv. „powerforvard“. Tvrdá hra do těla, skvělé napadání v kombinaci s kvalitní střeleckou koncovkou. To byly hlavní atributy jeho hry. 1201 zápasů, 538 gólů, dvě sezóny s více než padesáti góly a také 2219 trestných minut. To jsou mety, ke kterým budou vzhlížet jeho dva synové. Především starší Matthew svou hrou připomíná slavného otce. V dresu calgarských Plamenů střílí góly a také se snaží tvrdou hrou dostat soupeřům pod kůži. Před touto sezónou podepsal s Calgary lukrativní tříletý kontrakt a úspěšně pokračuje v otcových stopách. Mladší Brady se loni zabydlel v prvním mužstvu ottawských Senátorů a vše nasvědčuje tomu, že jméno Tkachuk z mapy NHL jen tak nevymizí.

Thomas Steen byl dlouholetou oporou Tryskáčů z Winnipegu. V jejich dresu odehrál 14 sezón, 950 zápasů a 817 bodů. Jeho dres číslo 25 visí pod stropem domácí arény. A jeho syn Alexander, současná opora St. Louis Blues, má všechny předpoklady k tomu, jednou svého otce překonat. Metu odehraných zápasů už překonal v loňské sezóně, v bodech na svého otce ještě ztrácí. Na druhou stranu má prsten za vítězství ve Stanleyově poháru, což se jeho otci nikdy nepodařilo. Každopádně i tohle duo otec-syn zanechalo v zámořské soutěži hodně hlubokou stopu.

Chris Bourque či Ryan Bourque. Dva bratři, útočníci, kteří dohromady odehráli v NHL pouhých 52 zápasů (Chris 51, Ryan jeden). Na tom by nebylo nic zajímavého, pokud by se nejednalo o syny legendárního obránce Raye Bourquea. Pětinásobný držitel Norris Trophy pro nejlepšího obránce ligy nebo nejproduktivnější obránce všech dob, to jsou jen některé z mnoha úspěchů tohoto skvělého hráče. O tom, že svým potomkům předal kvalitní genofond, nelze pochybovat. Bohužel ne vždy je to zárukou úspěchu. Starší Chris strávil většinu své kariéry v nižší zámořské soutěži AHL, stejně jako jeho mladší bratr Ryan. Dalo by se spekulovat o tom, zda by pro ně nebylo výhodnější zastávat pozici obránce, kde by jim jistě jejich slavný otec mohl předávat daleko více zkušeností a rad.

Vizitka útočníka Roberta Nilssona nevypadá zas tak tragicky. 252 zápasů, 118 bodů. To vše za pět sezón v dresu Oilers a Islanders. Ale jenom do té doby, než to porovnáme s jeho otcem Kentem. „The Magic Man“, jak se Kentu Nilssonovi v NHL říkalo, odehrál v NHL 553 zápasů, ve kterých nasbíral 686 bodů. To znamená fantastický průměr 1,24 bodu na zápas. Jeho syn Robert se k podobným hodnotám nepřiblížil ani vzdáleně. Ze zámoří se po pěti letech vrátil do Evropy a kariéru dohrál v ruské KHL a nejvyšší švýcarské lize.

Jenom telegraficky připomeňme některá další rodinná dua: Ray (otec) – Landon (syn) Ferraro, Claude (otec) – Brendan (syn) Lemieux, Bob (otec) – Eric (syn) Nystrom, Sami (otec) – Kasperi (syn) Kapanen nebo česká dvojice Jiří Bubla (otec) – Jiří Šlégr (syn).

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.