bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Jak se máš? vítal ho Rask. Zámořská motivace dala Vladařovi křídla

23. prosince 2015, 16:31

Václav Jáchim

Česká brankářská škola stále chrlí zajímavé talenty, které se jednou mohou dotknout hvězd. Poznat je to i v reprezentační dvacítce, kde měli trenéři na výběr z několika kvalitních kandidátů. V elitní trojici si hlídá místo také Daniel Vladař, jenž v létě přešel z Kladna do Chicaga a chytá USHL. Vysoký sympaťák se nemíní smířit s dílčími úspěchy a vytrvale kráčí za svým snem. "V Americe to není snadné, ale mě to hodně posunulo. Dneska jsem trošku jiný brankář i člověk než dejme tomu před rokem," říká v rozhovoru.

V červnovém draftu připadl Bostonu, před sezonou se tudíž poprvé zapojil do kempu Bruins a poznal tamní největší hvězdy. "Byla to pro mě obrovská inspirace. Když vidíte tyhle hráče, ale i veškeré zázemí klubu, strašně vás to nadchne," hlásí nadšeně. Zámoří dalo Vladařovi křídla. Poznal, že jeho velké hokejové přání není nereálné, ale zároveň netlačí na pilu a vyloženě nespěchá. Osmnáctiletý pražský rodák se teď chystá na své druhé MS dvacítek, poprvé turnaj absolvuje coby brankář americké juniorky.

Než jste v létě vyrazil na angažmá do Chicaga, moc jste netušil, co vás čeká, Jaké jsou zatím dojmy z první poloviny sezony?
"Byl to trošku tvrdý dopad do reality. Přijel jsem tam a najednou byl na všechno úplně sám. Nikoho jsem neznal a musel si budovat pozici. To se mi postupně povedlo, v klubu se mnou počítají. Ale začátek rozhodně nebyl jednoduchý."

Stýskalo se vám?
"Určitě. Měl jsem takové stavy, kdy  jsem si říkal, že to zabalím a pojedu domů. Opravdu to není jednoduché. Úplně jiný jazyk, jiná kultura. Americký způsob života se s tím naším nedá srovnávat. Ale zvládl jsem to. Posunulo mě to po hokejové i osobní stránce, naučil jsem se řeč. Jsem samostatnější, umím se o sebe postarat a zařídit si věci, které potřebuju."

Angličtinu jste měl ve škole, ale ta americká klade specifické nároky. Dělala vám potíže?
"Je to tak. Americký slang se ve škole nenaučíte, oni mezi sebou mluví jinak, než slyšíte na hodinách angličtiny.Já se však do toho postupně dostal, možná i díky tomu, že v týmu není žádný další krajan. Jsou tam dva Finové, suproví kluci, také jeden Lotyš a Rus. My Evropané držíme pohromadě. Ale česky jsem si také popovídal. V Chicagu žije naše silná komunita, udržuju kontakty s jednou rodinou z Čech."

Start na novém angažmá jste měl kuriózní, Chicago v srpnu hrálo Světový pohár juniorů v Rusku. To bylo asi zvláštní, že?
"Jo jo, bylo. Rusko se mi vždycky vyhýbalo, nikdy předtím jsem se tam nepodíval. Až teď - a  ještě s americkým mančaftem. Víte, jak to je. Když přijede Američan do Ruska, tak všichni koukají. Od pohledu jsem viděl, že nás nesnášeli. Tedy tým. Úspěch nám nepřáli, což se asi dá pochopit, když fandili svým. Ale turnaj byl parádní, chodila spousta fanoušků, kteří vytvořili bouřlivou atmosféru. My skončili třetí, docela slušný úspěch."

Pak následoval váš první hlavní kemp Bostonu. Jaké to bylo?
"Výborné! Hodně mi pomohli další čeští kluci. S Davidem Pastrňákem se znám dlouho, zašli jsme i na večeři s Davidem Krejčím. To bylo super. Na ledě jsem trénoval s Raskem, Bergeronem, Marchandem. Když má člověk možnost sklouznout se s nimi na přípravě v hlavní hale Bruins, určitě velký zážitek."

Popovídal jste si s některou hvězd Bostonu?
"Určitě, tihle hráči jsou úžasní. Žádné hvězdy, ale příjemní lidé. Hned si mě vzal Tuukka Rask, věděl, že jsem z Čech, takže mi řekl: čau, jak se máš? Uměl trošku česky, což mě překvapilo. Nikdo z hráčů se nijak nepovyšoval, všichni brali nováčky v klidu. Tohle každému zvedne sebevědomí, měl jsem z toho dobrý pocit."

Získal jste během kempu plusové body u vedení organizace?
"No, bylo by velkohubé, kdybych něco takového řekl. Každopádně makám dál, teď se soustředím hlavně na dvacítky, aby nám to vyšlo. A pak? Uvidíme."

Podzim jste strávil v USHL. Jaká tahle soutěž podle vás je?
"Kvalitní, jsem spokojený. Myslím, že jsem udělal dobře. Sice pořád jde o juniorský hokej, ale je velmi rychlý. Ke konci jsem začal chytat hodně zápasů. V tabulce se pohybujeme zhruba uprostřed - některé soupeře přehráváme, jiné zase ne a na mě jde tím pádem spousta střel. Zachytám si dost. Mám výborného trenéra brankářů Petera Mannina, který chytal NHL a loni ještě na farmě. Slušný gólman a hlavně výborný chlap. Něco přes třicet, rozumí mi, já zase rozumím jemu. Je to jeden z mála Američanů, u něhož vím, že mu mohu věřit. Že mu mohu říci cokoli."

O USHL se u nás moc neví? Je tam třeba náročné cestování?
"Moc se neví, to je pravda. Ale já vidím jen pozitiva. Doma jsem měl možnost nakouknout do seniorského hokeje, je to úplně jiné. Nechci srovnávat horší lepší, ovšem jsem spokojený. Cestování? No, žádná legrace. Jezdíme autobusem, nejbližší zápas máme čtyři hodiny. Nejdál to bylo devět hodin, ty nejhorší výjezdy máme teprve před sebou. Cestování bere energii. přijedete v pět nebo v šest ráno z tripu, což je u nás nepochopitelné, a hned dopoledne je zase trénink. Moc volného času nemám. Ale to nevadí."

Funguje v klubu kvalitní individuální příprava brankářů?
"Samozřejmě, hodně na to dbají. Přidávám si po společném tréninku, s koučem gólmanů hodně pracujeme. Na ledě i u videa. Dostávám záběry z různých kamer od našeho video kouče. Každý zákrok, každou minutu mohu vidět. Je to mazec! Na zimáku strávím v průměru šest hodin denně, což je v sezoně dost. Trénujeme dlouho, jsme tam dva brankáři. Třikrát až čtyřikrát týdně je posilovna, což je také dost, mně to však vyhovuje. Přibral jsem svalovou hmotu, do zápasů chodíme unavení - to jsem z domova neznal. Tady se spíš ladí forma, ale jít chytat unavený určitě není na škodu."

Skoro to vypadá, že jakmile přijdete z haly domů, asi jenom odpočíváte. Nebo někam v Chicagu vyrazíte?
"Hlavně se snažím být v kontaktu s rodinou, což je vzhledem k časovému posunu složitější. Ráno se seberu a jedu na zimák, když se vrátím, v Čechách už všichni spí. Proto když máme den volna, tak se zhruba jednou za 14 dní snažím všem říci, že budu celý na telefonu a internetu. Mám taky hodně kamarádů, zajímám se o všechno. Sleduju kluky na Kladně, extraligu, po večerech se snažím koukat na NHL."

Do USHL v létě odešli další čeští brankáři Stezka a Růžička. Jste v kontaktu?
"Jasně, píšeme si, víme o sobě. Myslím, že jsou všichni spokojeni. Ale na internetu se bavím i se Šimonem Stránským a s dalšími kamarády. O kluky z Čech nechci přijít."

Z USHL se dostali do NHL Šustr nebo Sekáč, cesta na vrchol tudy vede. Navíc pro české gólmany je tahle liga alternativou, když do CHL zahraniční brankáři nemohou. Také proto jste si vybral Chicago?
"Přesně tak. Máte pravdu. Já nevidím úplně velký rozdíl mezi kanadskou a americkou juniorkou. když se dneska podíváte, jak na tom jsou Američané v juniorských kategoriích, na světových šampionátech, mají vynikající výsledky. Určitě srovnatelné s Kanadou. Americká výběry s námi hrají soutěž, a když bojujeme s jejich osmnáctkou, je to mazec. Lítá to pořádně! My máme starší tým, i dvacetileté kluky, přesto je to proti jejich osmnáctce těžké. Já navíc tohle angažmá beru i tak, že se rozvíjím jako člověk. Dostanu se na místa, kam bych se nikdy nepodíval. Zlepšuju řeč, postavil jsem se na vlastní nohy."

Teď končíte s dvacítkou přípravu na mistrovství světa, které startuje o Vánocích. Mezi gólmany panoval docela tvrdý boj, jste velcí rivalové?
"To bych si netroufl říci. Všichni si přejeme a víme, že mezi námi není rapidní rozdíl.Známe se hrozně dlouho. S Vítkem Vaněčkem jsem byl jako dvojka na osmnáctkách, pak jsem dělal třetího brankáře na dvacítkách. Na jaře se to posunulo, s Alešem Stezkou jsme byli spolu na šampionátu do 18 let. Před odletem do Finska vypadl Karel Vejmelka, nejlepší by bylo, kdybychom mohli jet všichni čtyři. Karel podával v extralize dobré výkony, musí to být pro něj těžké. Já mu přeju jen to nejlepší, ať se v Kometě chytne a hodně chytá. Doufám, že se v kariéře ještě potkáme."

Dvacítka se před rokem dost natrápila s postupem do play off. Vzpomenete si občas?
"To už je dávno za námi, loňský rok nemá cenu řešit. Jsou tady jiní trenéři, troufnu si říci 70 procent nových kluků, co tu loňskou zkušenost neměli. Já si z toho vzal obrovské ponaučení. Teď se budeme snažit, abychom zvládli krůček, který dělá velké věci. Abychom přešli konečně do semifinále. Ale upřímně: takhle daleko nekoukám. Teď mě zajímá start šampionátu, musíme dobře začít a hlavně hrát jako tým! Parta je suprová, chemie naskočila. Věřím, že se na to pořádně připravíme."

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.