KOMENTÁŘ: Simmonds vs. McDonagh. Co takhle začít trestat každého, kdo se dotkne soupeře?

9. února 2016, 17:00

David Baláš

Utkání mezi Flyers a Jezdci z New Yorku bylo od začátku vyhrocené a už po deseti minutách hry se schýlilo k zásadnímu incidentu. Wayne Simmonds se pustil u střídaček do souboje s kapitán Ryanem McDonaghem a po vzájemném pošťuchování mu uštědřil ránu, jenž soupeře poslala k zemi. Výsledkem bylo pětiminutové vyloučení do konce zápasu a otřes mozku pro McDonagha.

Tak jako na každý takový případ, jenž skončí trestem do konce duelu, se i na tento podívalo Oddělení pro hráčskou ochranu. To rozhodlo, že Simmonds si žádné disciplinární potrestání nezaslouží. Verdikt pochopitelně okamžitě vyvolal vlnu emocí a kritiky. „Co se stane, když se pokusíte zranit soupeře a vaše snaha je úspěšná? No, vlastně nic, pokud mluvíte o NHL, která takové činy ignoruje,“ tvrdí například uznávaný novinář Ken Campbell z TSN.

Důvodem je, že McDonagh utrpěl otřes mozku, kdežto americký snajpr v barvách Philadelphie si už o 24 hodin později vesele hrál proti Washingtonu. „Taková nespravedlnost!“ čilí se zastánci exemplárního trestu pro Simmondse. Jenže není podobná hysterie poněkud přehnaná? Rozklíčujme si celou situaci vteřinu za vteřinou.

McDonagh pod tlakem Simmondse posílá kotouč z vlastní modré čáry přes celou šířku kluziště na svého spoluhráče a vzápětí se připravuje na dohrání souboje. Útočník Flyers se ho čistě snaží trefit ramenem, když v tom soupeř McDonagh zvedá ruce a tvrdě krosčekuje protivníka do hlavy. Jako přídavek ho od sebe odstrčí dalším (lehkým) zásahem do helmy. To Simmondse vytočí natolik, že se po muži s číslem 27 na zádech ožene a pustí se s ním do křížku. Oba se chvíli šermují hokejkami, načež McDonagh něco prohodí a Simmonds mu uštědří ránu, která jej posílá k ledu.

Rozhodnutí soudců utkání? Dvě minuty pro McDonagha za krosček a pětiminutový trest do konce zápasu pro Simmondse. Ten tomu nemůže uvěřit a cestou do kabiny jako utržený ze řetězu ještě zlostně pokřikuje na rozhodčí a mlátí hokejkou o mantinel.

Campbell říká: „Zůstává rozum stát nad tím, jak může liga v dnešní době takhle nerespektovat opravdová i potenciální zranění hlavy.“ Uznává, že vedení Oddělení pro hráčskou ochranu se mohlo podívat také na krosček McDonagha. „Simmondsův úder byl však podstatně horší,“ odsuzuje jeho chování.

Ani trenér postiženého hráče Alain Vigneault nemohl uvěřit tomu, že útočníkovi tmavé pleti nebyl udělen žádný distanc. „Opravdu jsem to nečekal. All-Star hráč je takto podle knockoutován a složen k zemi a je to v pohodě? Zajímalo by mě, co by se stalo, kdyby byl v podobné situaci třeba Crosby?“ sálal z něj vztek.

Podobných střetů jsou desítky

To, jak by se liga zachovala v případě Crosbyho a spol., je na jinou debatu. Raději upřete pozornost na několik důležitých otázek: 1. Kolik takových soubojů u mantinelu je v jednom zápase k vidění? 2. Kolikrát se stane, že se hráči do sebe pustí a začnou se handrkovat? 3. Jak často se při potyčkách ruka jednoho hokejisty ocitne v obličeji toho druhého?

Hokej je kontaktní hra, která zkrátka není pro slečinky a čas od času se stane, že se emoce rozostří a například před brankou vznikne hromadná mela o deseti horách masa. Při ní se hráči snaží zasadit nějakou tu ránu soupeři, a trochu mu tak nahlodat nervy. Většinou se však nejedná o žádný pokus o zranění rivala.

V případě Simmondse se navíc jednalo o „klasickou“ ránu rukavicí. Zřejmě nikdo v takovou chvíli nečekal, že se McDonagh poroučí k zemi. Právě tento jev je druhým důležitým bodem incidentu. Pokud by útočník Jezdců situaci ustál, řešil by vůbec někdo tento střet? Vždyť i v dalším průběhu zápasu bylo v tomto vypjatém Metropolitním souboji mnoho vášní a vyříkávání si názorů. Žádný z nich ovšem neupoutal pozornost. Proč? Protože nikdo neutrpěl otřes mozku, samozřejmě.

Tímto nezlehčuji, co se McDonaghovi přihodilo; zranění hlavy je vždy výsledek, který nikdo nechce vidět. V případě nečistých hitů a podlých zákroků by měla liga tvrdě trestat hříšníky, aby zachovala bezpečnost a zdraví hráčů.

V duelu Simmonds vs. McDonagh však nešlo o žádnou špinavost a úmysl soupeře vyřadit ze hry. Pouze se v zápalu boje po sobě oháněli dva rozhořčení kohouti. McDonagh o Voráčkově parťákovi celou dobu věděl a díval se na něj, nešlo tedy ani o atak na nepřipraveného soupeře. McDonagh (ale také Simmonds) měl zkrátka jen smůlu, že ho rána soupeře zasáhla až příliš přesně.

Měla by se tedy za takový střet dávat suspendace na několik zápasů? Ne, to by v lize za pár týdnů neměl kdo hrát. Ačkoliv vedení soutěže není mnohdy bezchybné, v tomto případě si zaslouží uznání.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.