Kovalčuk si věří na dvou až tříletý kontrakt, rád by aspoň šest miliónů ročně

O tom, že plánuje od příští sezóny návrat do NHL, jsme vás již informovali. Postupně se k celé kauze objevují další a další podrobnosti. To nejpodstatnější: ruský útočník dosáhl věku 35 let, v Petrohradu mu skončila smlouva a za moře se může vrátit, aniž by musel žádat o souhlas ostatní kluby NHL. Jelikož nezpřetrhal vazby na agenturu J.P. Barryho, bude to on, kdo se mu pokusí najít nové angažmá.

Nároky nemá tenhle Rus jako obvykle nízké. Spekuluje se o tom, že bude požadovat dvou až tříletý kontrakt s platem aspoň 6 miliónů ročně. Něco na způsob Patricka Marleaua, jenž podepsal loni s Torontem ve 37 letech tříletou smlouvu na 18,75 mil. dolarů.

To je ale trochu zavádějící srovnání. Výši Marleauova kontraktu významně ovlivnily osobní vazby na trenéra Mikea Babcocka, který o zkušeného Kanaďana velmi stál. Férovější srovnání by Ilja Kovalčuk našel například v Alexandru Radulovovi, který předloni ve 29 letech při návratu za Atlantik podepsal s Montrealem roční smlouvu na 5,75 miliónů dolarů.

Teprve když zámoří přesvědčil, že si uchoval výkonnost pro elitní světovou soutěž a nebude dělat potíže jako v minulosti, podepsal dlouhodobou lukrativní smlouvu s Dallasem. Kovalčuk je o pět let starší a jeho pověst rovněž není bez poskvrnky. Angažmá svéhlavého hokejisty může být risk.

Můj odchod z New Jersey byla výhra pro obě strany

Před pěti lety dal košem New Jersey, přestože měl smlouvu ještě na astronomických 77 miliónů dolarů. Média následně odcitovala sestru věčně nespokojeného hráče, podle které se k hokejistovi takového formátu nechovali v klubu s náležitou úctou. Kovalčuk dostal v KHL královské podmínky, po pár letech se ale i tady začal nudit a má chuť k návratu.

Loni by to byl ještě problém. Dokud mu nebylo 35 let, vlastnilo jeho práva New Jersey. Comeback tedy odložil. Už proto, že toužil uspět na olympijských hrách. „Byl to můj dětský sen vyhrát olympijské zlato,“ přiznal nedávno.

Odchod z New Jersey vidí evidentně jinak než většina veřejnosti. Kovalčuk má za to, že klubu ulevil. „Nebyli tehdy v moc dobré vlastnické situaci, myslím, že to byla výhra pro obě strany a já si moc vážím, jak to Lou Lamoriello celé zvládnul.“

„Viděl jsem ho od té doby několikrát a normálně jsme se bavili. V Torontu odvedl výbornou práci. Je to jeden z těch chlapů, se kterým chcete zůstat v kontaktu a zeptat se ho na radu. Skvělý muž,“ dodal v telefonickém rozhovoru s reportérem TSN na adresu manažerského matadora, který od příští sezóny nastoupí u New York Islanders.

Ve finále fandím Washingtonu

Rodák z Tveru, města na Volze severozápadně od Moskvy, se netají tím, že ho do NHL táhne touha vyhrát Stanley Cup. „NHL je nejlepší liga na světě a Stanley Cup se vyhrává hodně těžko. Dvakrát jsem vyhrál Gagarinův pohár v KHL, vím, co to obnáší. Nicméně v NHL je delší základní část, nejlepší hráči světa hrají tady. Je to velká výzva. Když nyní sleduji finálovou sérii, vidíte jak důležité to pro hráče i fanoušky je. Velmi vzrušující.“

Neskrývá, že drží palce Washingtonu, kde hraje několik ruských hokejistů. „Zůstáváme v kontaktu. První zápas byl těžký, ve druhém hráli dobře a Holtby skvěle zachytal. Bude to dlouhá série. Je to skvělé finále se skvělou atmosférou. Přeju Washingtonu všechno nejlepší, Ovie si zaslouží vyhrát.“

Kovalčuk má za sebou velmi dobrou sezónu. V Petrohradu nasbíral v 53 zápasech 63 bodů (31+32), na olympiádě v Koreji byl vyhlášený nejužitečnějším hráčem turnaje. Je připravený na to, že spousta lidí bude zpochybňovat jeho způsobilost k návratu do nejslavnější světové ligy. Nic si z toho nedělá.

„Kdybych měl v hlavě sebemenší pochybnost, nevracel bych se. Chci být produktivní a chci hrát za tým, který mi důvěřuje. Odevzdám mu všechno, co mohu, aby na mě byli hrdí a abychom uspěli. Mám před sebou ještě tak tři až čtyři roky, kdy mohu hrát na nejvyšší úrovni, proto chci podepsat v NHL,“ vysvětluje pětatřicetiletý veterán.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter