Návrat Devils mezi největší uchazeče o Stanley Cup je blízko

Společně s Detroit Red Wings možná tvoří dvojici nejúspěšnějších organizacích NHL za posledních dvacet až třicet let. Tři Stanley Cupy a třináct účastí v play-off v řadě to jen dokazují. Hlavní strůjce malého zázraku je pryč, otěže ale převzali neméně nadaní manažeři. Povedlo se jim v poměrně krátkém čase připravit Ďábly na novou éru úspěchů?

Když se Devils v roce 1982 přestěhovali z hornatého Colorada do "zahradního" New Jersey, málokdo mohl předpovídat, co tuto organizaci těsně za branami New Yorku čeká. V poklidném East Rutherfordu, kde léta sídlí i celky New York Giants a Jets z NFL, si ale brzy začali dělat dobré jméno.

Klíčem byl příchod legendárního generálního manažera Lou Lamoriella pět let po přesunu na východní pobřeží USA.

Rodák z Rhode Islandu se nejprve chopil týmu jako prezident a ke skvělému obránci Kenu Daneykovi během několika sezon přidal další budoucí členy Hokejové síně slávy, Scotta Stevense, Martina Brodeura a Scotta Niedermayera.

Společně tyto čtyři legendy postavily neprůstřelnou hráz, která takto fungovala celých čtrnáct let. K tomu přidejte velké trenéry, jakými byli Pat Burns nebo Jacques Lemaire, a forvardy Patrika Eliáše s Johnem MacLeanem a Kirkem Mullerem. Není divu, že hned třikrát dosáhli na samotný vrchol.

Jenže, pokud zrovna nejste Detroit Red Wings, parádní výsledky nemůžete držet celou věčnost. Tedy tak dlouhou dobu, že polovina čtenářů a redaktorů nhl.cz nezažila, když se naposledy tým do play-off neprobojoval (pro Rudá křídla to bylo v roce 1990).

Pro Ďábly tato série skončila před šesti lety, za poslední čtyři navíc neviděli jedinou minutu vyřazovacích bojů. Skvělí hráči jako Zach Parise, Jamie Langenbrunner nebo Scott Gomez jsou pryč, Eliáš už není tím kanonýrem, kterým býval, a týmu se bude muset ujmout někdo zcela jiný.

Možná nebudete souhlasit, ale nejlepší způsob jak něco přestavit je daleko jednodušší, než co představují někteří manažeři dnešní doby. Není třeba vše překopat, na všem se najdou některá pozitiva. Devils začali svou renovaci dobře a na ledě přenechali záležitosti velezkušenému zadákovi Andymu Greeneovi.

Některé důležité části nového celku v New Jersey válčily už loni. Hlavní postavou je dost možná brankář Cory Schneider, který zatím sice nenahradil Brodeura (a nikdy plně nenahradí), ale chytá parádně a statisticky se rovná těm nejlepším brankářům ligy.

Klíčovými hráči budou rovněž Adam Henrique, Kanaďan s portugalskými a polskými kořeny, americký zadák Jon Merrill, jenž se pomalu, ale jistě dotahuje na potenciál, který mu byl před draftem prorokován, nebo veterán Mike Cammalleri, jehož úkolem bude předávat zkušenosti nové generaci Ďáblů.

Před rokem navíc Devils posílili Kyle Palmieri, jenž málem dosáhl na 60 bodů, velice schopný obránce John Moore a překvapivě důsledný a ostrý ruský forvard Sergej Kalinin. Tihle všichni, s výjimkou Cammyho, by měli mít dlouhodobý podíl v nové éře úspěchu.

Velké kroky k tomuto úspěchu učinil v tomto létě generální manažer Ray Shero.

Asi největším jeho krokem byla výměna švédského beka Adama Larssona za levého křídelníka Taylora Halla. Ten sice poslední dva roky nenaplňoval předpoklady ve slabém edmontonském celku, někdy však stačí změna působiště a díváte se na někoho úplně jiného.

U Halla je jasná jedna věc – má potenciál patřit mezi nejlepší útočníky ligy a zatím není ani na půli cesty mezi dvacátým a třicátým rokem věku. Pokud by se měl ještě letos zařadit mezi forvardy s produktivitou bod na zápas, dost možná bude schopný takové výkony podávat ještě třeba deset let.

Příkladem toho, jak velkou změnu ve hře může trejd hráče přinést, je oblíbený útočník Devante Smith-Pelly. Ten za 18 zápasů, které na jaře v Jersey odehrál, nasbíral téměř stejný počet bodů jako ve zbytku sezony v Montrealu. Pokud takhle bude pokračovat, může sahat na 50-60 bodů.

Pro nadcházející sezonu může být daleko klíčovějším zisk spolehlivého obránce Bena Lovejoye. Ten působil po celou dobu play-off v zápasech Penguins jako pevná skála a svými výkony se stal jedním z nejžádanějších beků na trhu volných hráčů. Alespoň na pár let by tak měla být zacelena díra vzniklá ztrátou Larssona.

K tomu Shero přivedl další charakterové hráče, jako je provokatér Vernon Fiddler z Dallasu, nebo pracant Beau Bennett z Pittsburghu. Skvěle by si měli sednout s čertíkem Bobbym Farnhamem, jenž rovněž přišel z "města oceli", ale ještě nemá s New Jersey novou smlouvu.

Aby obrana fungovala perfektně, vypadá to, že bude potřeba, aby vypomohlo pár vycházejících hvězd organizace. Jednadvacetiletý zadák Damon Severson jako nováček vkročil do ligy perfektně, v obou směrech hry.

Na farmě v Albany se pak dařilo defenzivnějšímu Sethu Helgesonovi, ofenzivnějšímu Reeci Scarlettovi a dokonce i českému odchovanci Mladé Boleslavi Vojtěchu Mozíkovi.

Největší šance na doplnění Moora, Lovejoye, Merrilla, Greena a Seversona má ten první jmenovaný, na univerzitě v Bostonu pak skvělou sezonu zažil další mladík Steve Santini. Dalším nadějným bekem z NCAA bude Joshua Jacobs, ale tomu ještě schází pořádný test mezi profíky.

Problém může být zdánlivě prozatím v útoku. Velcí talenti Reid Boucher s Josephem Blandisim zatím nijak neuchvátili. Druhý jmenovaný se spíše proslavil teatrální simulací pádu po nepatrné kolizi s protihráčem. Oba ale mají ještě dost času vyrůst do NHL.

Zdá se tedy, že celá budoucnost ofenzivy Devils je v rukou Pavla Zachy. Český útočník po dvou letech v juniorce v Sarnii okusil profesionální soutěž a výsledek byl skvělý – 8 bodů v 9 zápasech, z toho dva v jediném duelu za A tým.

Toto léto společně s následujícím tréninkovým kempem napoví hodně o tom, kde rodáka z jižní Moravy příští rok čekat – hodinu severně od Detroitu nebo půl hodiny západně od New Yorku?

Vzhledem k tomu, jak vypadá jeho zatím krátká profesionální kariéra, si troufám předpovídat to druhé. Mnozí říkají, že neviděli nikoho pracovat tak odhodlaně a intenzivně jako Zachu. V NHL už se předvedl v dobrém světle, proč by to nemělo pokračovat?

Důležitou součástí týmu se může rychle stát také kanadský centr Michael McLeod. Jmenovec bitkaře Colorada se stal dvanáctou volbou v draftu, což znamená, že mu vedení Ďáblů hodně věří.

Kdy a jak, to nám snad ani křišťálová koule neřekne. Jedno je ale jasné. Devils míří zpět na vrchol.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter