Nemyslel jsem, že umřu. Ale berte to vážně, popisuje svůj boj s koronavirem bývalý bitkař

Patří k těm známějších tvářím hokejového světa, které prošly nemocí covid-19. A nešlo o lehký, bezpříznakový průběh. Georges Laraque, bývalý bitkař Edmontonu, Phoenixu, Pittsburghu a Montrealu, musel být hospitalizován se zápalem plic.

Ještě před pár týdny trénoval na maratón, před týdnem nemohl popadnout dech. Jeho nový „kardio“ trénink se v době nemoci smrsknul na cestu do koupelny, která mu dala zabrat málem jako mnohakilometrový běh. Třiačtyřicetiletý bývalý hokejista je astmatik, neobešel se bez pomoci lékařů.

Nejhorší to bylo v noci. Což mimochodem obecně platí pro všechny druhy nemocí, neboť v té době je náš imunitní systém utlumen. Probouzel se zpocený a s horečkou. „Budu muset v nemocnici nějaký čas zůstat. Chvíli to vezme, než se moje plíce zotaví,“ hlásil na začátku května.

Dnes už je z nejhoršího venku. Začátkem tohoto týdne byl propuštěn do domácího léčení. O něco dříve, než předpokládal. O život se přímo nebál, jeho příběh má být dle jeho vlastních slov mementem. „Jsem zdravý, a přesto jsem to chytil. Stát se to může každému. Lidi to potřebují brát vážně,“ řekl Laraque listu Montreal Gazette ještě z nemocnice.

„Nikdy jsem nepomyslel na smrt. Věděl jsem, že neumřu, protože jsem jinak zdravý. Jsou tam ovšem lidé, kteří umírají. Viděl jsem je. Jsou starší a rizikoví. Ne každý bude mít takové štěstí jako já.“

Přes všechna doporučená opatření je takových lidí s covid-19 v montrealské nemocnici Charles-Le Moyne celé patro. Zdravotnická zařízení přitom rozhodně nemají zájem umístit každého. Z toho prvního, v St-Jean-sur-Richelieu, Laraquea dokonce nejdřív propustili. Jeho stav se ovšem zhoršoval. S rozvinutým zápalem plic se nakonec hospitalizaci nevyhnul.

„Vysvětlili mi, že nemají dost testů. Nemohou testovat každého,“ přiblížil kanadskou realitu. Stejný problém řeší aktuálně celý svět, zámořské ligy nevyjímaje. V úvaze nad obnovením profesionálních soutěží napsal list Post Gazette před pár dny následující: „Podle Major League Baseball bude na každé kolo protestování hráčů, personálu a lidí od sdělovacích prostředků potřeba asi 3 000 testovacích sad. Stejně na tom bude NHL. Ale jak často? Každý den? Každých pár dnů? Každý týden? S ohledem na nedostatek testů to není dobrá vyhlídka…“

Než Laraque onemocněl, trénoval na maratón. Denně běhal přes deset kilometrů. Rizikovým lidem doručoval jako dobrovolník nákupy. Je si jistý, že se nakazil během nakupování. V době pobytu v nemocnici byl připojený na kyslík. Teploty měl přes 39°C. Na nějakou dobu ztratil chuť. Inhalátor má asi jako každý astmatik, nyní ho používá každých několik hodin.

Po všem, co jako relativně silný a stále mladý člověk prodělal, mu pochopitelně vadí nedbalý přístup zejména některých mladších lidí. Pokud někdo nemíní být opatrný kvůli sobě, měl by být aspoň kvůli ostatním, jež může nakazit, myslí si Laraque. „Je to legrační. V bitce jsem nikdy zranění neutrpěl. Všechno to bylo nic v porovnání s tím, čím jsem prošel nyní.“

Až bude zcela v pořádku, chystá se znovu pomáhat těm nejzranitelnějším. „Pořád potřebujeme jeden druhého. Něco se mi přihodilo. Nebylo to příjemné. Jakmile budu lepší, vyhrnu rukávy a půjdu zase do toho,“ slibuje dobrosrdečný rodák z Montrealu.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter