NHL se stává ligou mladých dravců. Brankáři ale patří mezi výjimky

Nejlepší hokejovou soutěž světa nehrálo nikdy v historii tolik mladíků jako dnes. Vše nasvědčuje, že trend omlazování sestav bude pokračovat. Jeden post se ale současným zvykům vymyká. Zatímco na útočných a obranných pozicích sledujeme jednoho zelenáče vedle druhého, brankovištím nadále vládnou převážně zkušení gólmani.

Connor McDavid, Auston Matthews, David Pastrňák, Aaron Ekblad, Nathan MacKinnon, Patrik Laine, Jack Eichel. A další a další. Sotva týmoví talenti dosáhli dospělého věku, už lákají do arén po celých Spojených státech i Kanadě tisíce diváků. Hra se díky nim zrychluje, zatraktivňuje a starší ročníky mají co dělat, aby mladším spoluhráčům stačily. Minimálně v jednom případě však stále platí, že NHL nutně potřebuje věkově pokročilejší muže – pohleďme na seznam brankářských jedniček.

Třicátníci jedou

„Jako začínajícímu brankáři v NHL vám cestu ke slávě nic neusnadní,“ zmiňuje na serveru nhl.com švédský lapač puků Jacob Markström, jenž by o čekání na pravidelné chytání mohl psát romány. Až po devíti letech od draftování Floridou má šanci stát se právoplatnou jedničkou Vancouver Canucks, jeho dosavadním maximem je 33 utkání za sezónu. „Když jste například útočník a klub vás draftuje vysoko, chce vás co nejdříve zařadit na soupisku a postupně vám přidávat čas na ledě. Jenže v případě brankáře tohle nefunguje. Nastoupíte buď na 60 minut, nebo vůbec.“

Podle webu Hockey-Rererence.com v minulé sezóně zasáhlo aspoň do 10 zápasů National Hockey League celkem 142 hráčů, kteří měli 23 let a méně. Hokejistů ve věku 30 let a starších bylo pouze 122. Abychom neměli čísel málo: přibližně 25 % útočníků a obránců oslavilo před koncem ročníku 2016-17 třicáté narozeniny, zatímco u gólmanů to bylo hned 40 % (25 ze 63), opět se započítáním těch maskovaných snaživců, jež vyjeli alespoň k deseti mačům. Procenta u posledně zmíněné bilance porostou, protože letos příliš mladých brankářských noviců neuvidíme.

Carey Price, Tuukka Rask nebo Cam Talbot. Všichni tři uvedení patří ke špičce v gólmanském oboru a všichni do sezóny 2017-18 vstoupili jako třicátníci. Přičemž se hodí doplnit, že 17 ze 31 brankářů, kteří jsou považování za jedničky svých výběrů, bude mít v průběhu tohoto ročníku 30 a více let. Což samozřejmě neznamená, že by mladí neměli šanci. Naopak, stačí se podívat na Andreje Vasilevského (23 let) v Tampě Bay či Matta Murrayho (23 let) v Pittsburghu. První pro Lightning znamená víc a víc, druhý už s Penguins vyhrál dva Stanley Cupy.

Psychika hraje prim

Méně zkušení ochránci klecí zkrátka musí být trpělivější než kdysi. Pryč jsou doby, kdy Patrick Roy obdržel Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off ve 20 letech a kdy jen o rok starší Martin Brodeur získal Calder Trophy (nejlepším nováčkem se stal v roce 1994). „Do role prvního brankáře NHL musíte dorůst a prožít si to,“ zamýšlí se Jacob Markström. „Když chytáte, učíte se, a to je podle mě moc důležité. Pomohou vám specifické situace i zápasy play-off. Nemluvě o psychické přípravě, která je od ostatních hráčů zcela odlišná.“

Právě psychika může být (a pravděpodobně také je) jedním z hlavních důvodů, proč se týmy bojí dávat pravidelný prostor mezi třemi tyčemi mladíčkům. Jako příklad poslouží Markströmův náhradník a krajan Anders Nilsson. V dresu Edmonton Oilers sice dokázal excelovat, ale výbornou bilanci neudržel dlouhodobě. Když pak přestoupil do Buffala, najednou jeho statistiky vypadaly o poznání lépe. Proč? Nilsson požádal o pomoc norského psychologa. „Nevěděl jsem, jak se mentálně zregenerovat na další utkání,“ vzpomíná Švéd. „Minulou sezónu jsem v tomto směru udělal velký krok kupředu.“

Budou brankáři i nadále popírat trendy kolegů z obrany a útoku? Jestli ano, nedivme se. Vzpomeňte na výkony finského Pekky Rinneho během jarního play-off, v němž Nashville málem dovedl ke Stanley Cupu. A to je mu už 34 let.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter