NHL v číslech: Kdy konečně začneme ignorovat statistiku +/-?

Nacházíme se v roce 2020. V době, kdy lidstvo využívá nejnovější moderní technologie, od další sezony už budou mít hokejisté v bruslích čipy, které budou zaznamenávat jejich pohyb po celé zápasy, ale i přesto stále mezi oficiálními statistikami NHL a i v dalších hokejových soutěžích zaznamenáváme statistiku plus/mínus. Proboha proč?!

Tato statistika se začala v NHL počítat pár let po polovině uplynulého století společně se zapisováním toho, kdo vyhrál vhazování. Bylo to v době, kdy se jinak v NHL sbíraly do statistik pouze góly, asistence, body, trestné minuty a zaznamenávalo se, kteří hráči do daného utkání zasáhli.

Byl to tedy jakýsi převrat. Po více než padesáti letech začala NHL sbírat další data. Do té doby pro hráče, trenéry i fanoušky něco nepředstavitelného.

Ovšem vraťme se k dnešní době.

Plus/mínus je z nepochopitelných důvodů, jak bylo už řečeno, stále oficiální statistikou hokejových soutěží a především u nás v České republice a na Slovensku patří k velmi oblíbeným. Přičemž už bylo nejednou jasně dokázáno, že hodnotit jakéhokoliv hráče na základě +/- vede velmi, velmi často k mylným závěrům a několikrát i k opravdu špatnému podpisu.

Bylo by pro hokej všeobecně vynikající, kdyby se lidé, ať už samotní hráči, trenéři či fanoušci, naučili počítadlo +/- úplně ignorovat.

Jak už to začali dělat v zámoří.

Ano, na oficiálních stránkách NHL sice stále naleznete u hráčů kolonku +/-, ovšem v různých debatách mezi analytiky, zkušenými trenéry už slovo o plus/mínus najdete, uslyšíte opravdu jen zřídka.

Výrok Johna Tortorelly, trenéra Blue Jackets. Překlad snad není ani třeba.

Zvýhodňuje defenzivní specialisty

Co konkrétně ovlivňuje, respektive dělá statistiku +/- špatnou? Můžeme zmínit například to, že nezapočítává jen situace při vyrovnaném počtu hráčů na ledě, respektive nebere ohled na prázdnou bránu jednoho týmu, který se snaží dohnat na konci zápasu utkání alespoň do prodloužení. Přičemž je logicky i statisticky potvrzené, že týmy, které hrají v šesti bez brankáře, ve většině případů inkasují. Ona šestice následně získá do statistiky mínusko. Chceme ale snad všech šest hráčů obviňovat z toho, že dovolili soupeři vystřelit někdy i z poloviny kluziště? Naopak pokud se této šestici podaří branku vstřelit, tak šestice získá plusko za gól proti pěti hráčům. Dává to snad smysl? Pokud snad ano, proč se tedy nepřipočítávají pluska hráčům i za gól při početní výhodě? Protože by to bylo samozřejmě nefér vůči hráčům oslabeného celku.

Když oslabený tým vstřelí gól při oslabení, ona trojice či čtveřice získá plusko. Přesilovková formace pak mínusko. Je to fér, jestliže v opačném případě se nic nezapočítává (když gól vstřelí tým v přesilové hře, nikdo nezíská plus ani mínus)? Více než 70% branek vstřelených v oslabení vzniká ze smolného odrazu od mantinelu či přihrávky, která kvůli špatnému ledu přeskočí hokejku obránce přesilovkového celku, jenž stojí jako poslední na modré čáře, a následně vznikne onen brejk. Je snad správné soudit ty hráče, že puk se odrazil od mantinelu zrovna jinak, než by měl? Že předbrankový hráč v té době stál u brankáře soupeře a s pukem se nepotkal posledních pět, deset sekund a stejně dostane také ono mínusko?

Pointa ovšem je v tom, že jsou zde velmi zvýhodněni defenzivní specialisté, kteří pravidelně nastupují na oslabení a naopak dostávájí minimum prostoru při přesilových hrách. V oslabeném počtu hráčů totiž neriskují žádné mínus, neboť za gól vstřelený v přesilové hře se nezapočítává plus ani mínus. Jestliže ovšem vstřelí branku oslabený celek, ona trojice či čtveřice hráčů získává plus a přesilovková formace mínus. Průměrně si specialisté na přesilovkové hry jako Claude Giroux, Alexander Ovečkin či Patrick Kane ročně připíšou jen z přesilovek čtyři až pět mínusek. Nemluvě o tom, že tito hráči a další nejlepší hokejisté svých celků chodí pravidelně i na ony závěrečné minuty, když jejich tým odvolá brankáře a dohání manko.

Další silným faktorem je pochopitelně síla týmu. Je naprosto očekávané a logické, že v týmu, který vyhrál Prezidentovu trofej, naleznete tak dva, tři hráče, kteří skončili v mínusu, někdy ani to ne. Naopak hráči klubu, jenž skončil na posledních příčkách, budou mít pravděpodobně tuto statistiku v mínusu a jen výjimeční jedinci si ji udrží v plusu.

Jinými slovy: mít +20 v jednom z nejlepších celků ligy může znamenat stejný výkon jako u hráče, který zaznamenal i -10 v průměrném až podpůrměrném týmu.

Další zajímavou věcí je také to, že dost gólů padá těsně poté, co soupeři vyprší trest a vrátí se na led. Avšak nestihl ještě ani vystřídat či se vrátit do obranné zóny, aby pomohl svým spoluhráčům. Statistiky to však už vnímají jako hru 5 proti 5 a všichni tedy získají plus, respektive mínus. Jak ono mínusko mohl ovlivnit vlastně ten hráč, který z trestné lavice sotva vystoupil?

Jedním z faktorů, který by bylo vhodné odstranit, je také nedávno nově zavedené prodloužení 3 proti 3. NHL jej zavedla kvůli tomu, aby hokejisté měli v nastaveném čase mnohem více prostoru a byla střídána jedna šance za druhou. V podstatě to nemá nic společného s normální hrou pět proti pěti. Velké procento branek ve hře tři na tři padá z brejků, které vzniknou vyraženou střelou gólmanem. Vážně chceme trestat hráče, že se pár sekund před inkasovanou brankou rozhodli vystřelit, byť neuspěli?

FAKTORY CHYBNĚ OVLIVŇUJÍCÍ STATISTIKU +/-

• Započítává góly, když je brankář jednoho týmu odvolán

• Započítává góly vstřelené týmem v oslabení, ovšem nezapočítává góly vstřelené týmem v přesilové hře, zvýhodňuje tedy hráče oslabeného celku

• Započítává góly při hře 4 na 4 či 3 na 3

• Započítává góly ihned po vypršení hráčova trestu

Případ Dylan Larkin

Pojďme si dosavadní článek převést do řeči čísel. Pro ukázku v praxi jsme si vybrali Dylana Larkina, útočníka klubu Detroit Red Wings, který je letos suverénně nejhorším celkem v NHL.

Oficiální statistika +/- u tohoto hráče ukazuje hrozivých -16. Co ještě někteří fanoušci této statistiky většinou dělají, tak je porovnání v rámci týmu. Larkina pak nalezneme zhruba uprostřed mezi všemi hokejisty Rudých křídel. Na první pohled se tedy může zdát, že americký útočník je letos pouze průměrným hráčem svého týmu a nezažívá vůbec dobrý ročník.

To ale není vůbec pravda.

Věřte, nebo nevěřte, avšak gólový rozdíl Dylana Larkina při hře pět proti pěti je pouze -1. Jinými slovy: S Larkinem na ledě v této situaci vsítil Detroit 36 branek a inkasoval jich 37.

Dostáváme se tedy k těm odstavcům, v nichž jsme popisovali kruté nedostatky statistiky plus/mínus. Někde totiž těch dalších patnáct mínusek nasbírat musel.

Hned 14 (!) z nich nasbíral v situaci, kdy Detroit doháněl na konci zápasu manko s odvolaným brankářem, ale nakonec ještě inkasoval další góly. Ano, Larkin si v těchto případech zapsal hned dalších -14. Skutečně ho chceme hanit za to, že nedokázal se svými spoluhráči zabránit protivníkovi ve vstřelení branky do prázdné branky?

Na druhou stranu má Larkin výhodu, že je na led nasazován i v opačných případech - když Red Wings hájí svůj náskok, zatímco jejich soupeř odvolal svého muže v masce. V takovém případě si americký útočník zatím připsal pět plusových bodů.

Právě v odvolávání brankářů se projevuje síla jednotlivých celků. Zatímco ty silné častěji hájí své náskoky, než je dohání, tak ty slabé, jako v případě Detroitu, se velmi často snaží zvrátit stav utkání v posledních minutách zápasu, čemuž odpovídají i statistiky Larkina.

Stále jsme se ale nedopracovali poblíž -16, které jsou oficiálně uvedeny v jeho počítadle +/-.

No, dalších hned 8 (!) mínusek si Dylan Larkin připsal při přesilové hře. Je tomu skutečně tak. Red Wings mají nejhorší přesilové hry v celé soutěži, když v nich inkasovali už devětkrát. Osmkrát u toho byl právě náš rozebíraný hráč. Mohl snad za všech těchto osm branek? Těžko.

Další jeden z mnoha jasných důkazů, jak je statistika +/- špatná a nijak se na základě ní nedají hodnotit výkony jakéhokoliv hráče. Mimo jiné, Larkin vykazuje jak v 'Corsi', tak i v očekávání gólů ('xGF') pozitivní hodnoty. Skutečný gólový rozdíl při hře 5 proti 5, jak bylo už zmíněno, je mínus jedna. Tyto čísla nám vzhledem k tomu, že působí v nejhorším týmu NHL, daleko lépe ukazují, jakou sezonu Larkin zažívá, a to opravdu dobrou. Dokázali bychom toto vyčíst z jeho +/- (-16)? Nedokázali.

Další stručné a jasné příklady. Upozorňujeme, že však stále bychom našli i ještě několik dalších faktorů, které +/- ovlivnily. Další důkaz toho, jaké má počítadlo plus/mínus nedostatky.

Jak nahradit statistiku plus/mínus?

Jestliže nedojde k potřebným úpravám této statistiky, pak bychom se měli zaměřit na GF:GA rozdíl nebo GF% ('Goals For %'), které jsou započítávany ze hry 5 proti 5. Eliminují totiž všechny speciální týmy, případně hru bez brankáře.

Ovšem stále ani to není materiál, který by nám ukázal, jak vlastně dobrý hráč je v obranné hře či není. Víte, když tým skóruje nebo inkasuje, hraje v tom roli hned několik faktorů. Například tzv. 'puck-luck' nebo špatný zákrok brankáře, špatná rozehrávka spoluhráče a takhle bychom mohli jmenovat ony možné důvody ještě několik hodin. Hráč může mnohdy podávat kvalitnější výkony, ale přesto i tak skončí v mínusu. Nevěříte?

Názorně si ukážeme u Kevina Hayese, letní drahé posily Flyers.

Při pohledu na jeho statistiku plus/mínus uvidíme hrozivé číslo -14. Leckdo by hned tedy mohl tvrdit, jak Philadelphia investovala peníze do špatného hráče, který musí hrát opravdu hrozně, protože má tolik mínusek.

Aneb jednoduchý a mylný pohled na hráče. Jak bylo zmíněno, hraje zde roli hned několik faktorů. My se jednoduše můžeme podívat na statistiku 'PDO', která víceméně určuje to, jaké hráče měl v daném období štěstí či neštěstí. Abychom mohli považovat všechny čísla u hráče za odpovídající, mělo by se jeho 'PDO' pohybovat na rovné stovce, tudíž jeho tzv. štěstí a neštěstí bylo v rovině. Pokud ona číslovka je vyšší než 100, pak jste měli u dost šancí velké štěstí, ať už při skórování či zabranění inkasované brance. Pokud je číslo pod 100, měl dotyčný hokejista v daném období neštěstí a tudíž jeho +/-, respektive 'GF:GA' neodpovídá úplně jeho výkonům.

Kevin Hayes se momentálně nachází v 'PDO' na čísle 94,9. Z hráčů pensylvánského celku, kteří letos odehráli alespoň 300 minut, nikdo neměl větší neštěstí jak on.

Výsledek nám ukazuje, že oficiálně nasbíraných -14 neodpovídá jeho dosavadním výkonům a ani také tomu, jak by se správně měla tato statistika případně počítat, aby dávala alespoň nějaký smysl. Graf je totiž zpracován na základě dat ze hry pět proti pěti: s Hayesem na ledě Flyers vstřelili 23 branek a 40 jich inkasovali.

Ovšem kdyby jeho 'PDO' bylo okolo 100, tedy na vyvážené rovině mezi štěstím a neštěstím, pohybovalo by se jeho číslo okolo -2. Tedy hned o několik plusek výše. Nebo chceme snad Hayesovi vyčítat, že při jeho účasti na ledě pochytali brankáři Flyers pouhých 87,84 % všech střel při hře pět proti pěti?

Závěr

Tento článek je sice delší, než obvyklé rozbory z této rubriky, ovšem myslíme si, že je to nutné. Chtěli jsme dostatečně dokázat, jak špatně statistika +/- funguje a jak se na základě ní nijak nedají hodnotit výkony hokejistů.

Proto pevně doufáme a věříme, že nejen v celém hokejovém světě, ale především u nás v České republice a na Slovensku si kluby i fanoušci konečně uvědomí velké nedostatiky tohoto počítadla a dokud nebudou její problémy eliminovány, tak ji budou klidně co nejlépe úplně ignorovat.

Vyhodnotit hráče, respektive jeho výkony se na základě statistiky plus/mínus skutečně nijak nedá, o ničem to nevypovídá.

* Všechny statistiky jsou k 26. 1. 2020.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter