bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: bafuňáři pláčou na nesprávném pohřbu. Ken Hitchcock měl pravdu

16. února 2019, 2:20

Petr Adler

To si tedy Ken Hitchcock vyskočil hodně vysoko. Po prohraném zápase proti San Jose Sharks (na domácím ledě!) seřval své svěřence v kabině Edmonton Oilers tak, že by od nich pes kůrku nevzal. Což o to, nebyl ani první, a asi nebude ani poslední. Jenže on pak ještě předstoupil před novináře, a vypálil z obou hlavní: je nepřijatelné a nepřípustné, aby po tom (míněno vítězství) koučové prahli víc než hráči.

Tohle se stalo bezmála před týdnem, ale NHL nad jeho útokem na vlastní hráče hučí dodnes.

Hitchcock sice hned o den později zkusil vyřčená slova zmírnit řka, že tím měl na mysli pouze myšlenku, že koučové chtějí, aby se hrálo určitým způsobem, a že to hráči nedodrželi, a to byl důvod prohry. Jenže tohle mu, řečeno co nejjemněji, nesežral ani antouškův pes.

Vyjádření nejrůznějších současných i bývalých hráčů a papalášů připomínají starý český vtip o pánovi, který šel v Praze kolem Jiráskova mostu, zařval, že president je vůl, a vzápětí skočil do Vltavy. Okamžitě za ním skočil policajt (tenkrát ještě orgán VB), vytáhl ho ven: copak jste to řekl? Pán řekl, že měl na myslí, že americký president je vůl, a policajt (tenkrát ještě orgán VB) mu nasadil náramky řka: jen se nedělejte, však my dobře víme, kdo je tady vůl.

Brian Burke, který si v NHL zapresidentoval i generálně zamanažeroval u několika mužstev, který dokonce nějakou dobu byl vice-presidentem NHL přes kázeň, a který se dnes objevuje pravidelně na obrazovce Sportsnetu co jeden z jejích odborníků, si nikdy nedával moc ubrousků před ústa. A z NHL odešel do úlohy televizní mluvící hlavy, jak se takovým lidem přezdívá v Severní Americe (talking head) proto, aby nemusel, jak řekl sám, držet hubu.

A tentýž Burke poznamenal v živém vysílání, že zná několik druhů případů. Jsou chvíle, kdy se člověk neudrží a řekne něco výbušného. Má si uvědomit, zda to nebylo zbytečně moc výbušné. Pak by měl být zticha. A když už plácl něco, co říkat neměl, měl by buď o tom být zticha, nebo by měl říci, promiňte, unáhlil jsem se. Ale, uzavřel Burke, nikdy by to neměl rozmazávat nějakým upřesňováním.

Na přímou otázku, zda to takhle dodržoval vždycky i on sám, se s odpovědí nezdržel ani setinu vteřiny. Ne.

Několik podobných papalášů přispěchalo s předpovědí, že až Oilers najmou v létě nového generálního manažera, může si Hitchcock být jist, že ten si najme svého kouče. Hitchcock, shodli se, se ani nebude muset zdržovat s psaním přihlášky.

Kromě toho, že zapomněli, že Hitchcock se Oilers upsal pouze do konce této sezóny, jejich vyjádření prozradila, že nemají ponětí, proč slavný kouč, třetí nejúspěšnější v NHL, vůbec přijal tohle zaměstnání klavíristy na tonoucím Titanicu.

Klíč k pochopení

Ken Hitchcock je edmontonský rodák. Ve svém rodném městě dokonce hrával i hokej. Jako kluk, ovšem. Jeho dnešní postava by tomu nenapovídala. Brzo pochopil, se nestane hvězdou ani kdyby se přerazil. Tak to zkusil jako kouč dětských a dorosteneckých mužstev. Přes den prodával sportovní potřeby v krámě jménem United Cycle (to kolo zůstalo v názvu z dávných dob, dnes tam seženete všechno, od tkaniček do krasobruslařských bot až k horolezeckým cepínům, s nimiž by se snad dalo vylézt až na Mt. Everest). Za ranního kuropění a večer koučoval Sherwood Park Chain Gang (obdivuhodný název pro hokejové mužstvo: trestanci připoutaní k sobě řetězem). Sherwood Park je kouzelné městečko vzdálené pouhých pár kilometrů na východ od Edmontonu. Sice s Edmontonem hraničí, ale odmítá jakékoliv pokusy některých místních politiků, aby je nazývali edmontonským předměstím. Hitchcok tam byl deset let, a za tu dobu Zločinci vyhráli 575 utkání, a prohráli jich jen 69.

Dnes sedmašedesátiletý Hitchcock měl (dodnes má) ctižádost nad jiné. Stalo se, že jednou vstoupil do kanceláře Glena Sathera, tehdy presidenta, generálního manažera a kouče Edmonton Oilers. Jestli náhodou nepotřebuje kouče. Netušil ale, že Sather velice často chodíval na zápasy místních mladíků, takže moc dobře věděl, kdo před ním stojí a nervózně žmoulá čepici. Jenže také moc dobře věděl, že to Hitchcock trochu přepískl.

A tak se muž přezdívaný Slats (rošt: na střídačce stával na vyvýšeném kovovém roštu, aby lépe viděl) zeptal: kdybyste měl poslat Messe (Marka Messiera) do (následovalo neslušné slovo), jak byste to udělal?

Hitchcock po pravdě přiznal, že to by si nedovolil. Sather kývnul a pak mu dal důležitou řadu: koukejte, vy nebudete špatnej kouč, a dotáhnete to daleko, až do NHL, ale měl byste začít od začátku. Pak mu dal telefonní číslo na tehdejší majitele juniorských Kamloops Blazers Garyho Coopera a Colina Daye ze Západní hokejové ligy (WHL), a že aby jim řekl, že mu to číslo dal on.

Iluze a ideály

Hitchcock nastoupil v sezóně 1984-1985. To mu bylo 33 let. Udělal z toho mužstva pravidelného uchazeče o juniorské trůny (a jejich častého vítěze). V roce 1990 dokonce získal dva tituly: nejlepší kouč WHL a nejlepší kouč kanadských juniorských hokejových soutěží.

V tomtéž roce splnil poměrně nesmyslný požadavek vedení Philadelphia Flyers, aby zhubl. Vzápětí se stal jejich asistentm. Pak přešel na farmu Dallas Stars, a když Bob Gainey odstoupil ze střídačky áčka v NHL, aby zůstal pouze generálním manažerem, pozval na své místo právě Hitchcocka.

Hitchcock sice štval mnohé hráče svým důrazem na zajištěnou obranu, ale v roce 1999 přivedl mužstvo k vytouženému Stanleyovu poháru (Dominik Hašek, tehdejší brankář Buffalo Sabres, jistě dodnes vykřikuje ze sna, že vítězná branka neplatila). Pak přivedl Stars do finále ještě jednou, ale tam vyhráli New Jersey Devils.

Hitchcock pak vystřídal několik dalších míst v NHL (Philadelphia Flyers, Columbus Blue Jackets, St. Louis Blues, pak zase Dallas Stars). Loni v dubnu ohlásil odchod do důchodu.

Jestli Hitchcockův neobvyklý výbuch nevzbudí Oilers ze zimního spánku, mohou v něm úplně klidně zůstat až do příští sezóny. Otázka zní: kolik hráčů z těch dnešních bude tou dobou ještě zaměstnána v Edmontonu, pakliže v NHL vůbec?

Další otázka je: do jaké míry může za všechno bývalý generální manažer Peter Chiarelli?

Ostatně, i samotný způsob jakým dostal výpověď předchozí kouč Todd McLellan říká své: Chiarelli mu tu zprávu sdělil na palubě letadla, které odváželo mužstvo k zápasu v Kalifornii ve chvíli, kdy už nemohl ani vystoupit.

Hráči to vědí. Jakou úctu asi mohou mít k vedení svého mužstva, když jsou očitými svědky takové neúcty?

Neříká se nadarmo, že ryba smrdí od hlavy. Muž, který najal a pak propustil Chiarelliho, například, má na krku střet zájmů: vedle presidentování mužstvu NHL ještě vice-presidentuje Mezinárodní hokejové federaci (IIHF), Podniku, který nemusí být výslovně konkurentem NHL, ale nevyznačuje se ani nějakou zvláštní spoluprací s nejvyšší hokejovou soutěží světa. Jeho zájmy se rozhodně v řadě oblastí liší od zájmů NHL (viz olympiáda nebo mistrovství světa). Protějškem IIHF v Kanadě totiž je kanadský hokejový svaz (Hockey Canada).

Bob Nicholson předsedal národnímu svazu šestnáct let, odtud přešel k Oilers, tedy do NHL. Mezinárodní úřad v IIHF si ale ponechal. Dnes dokonce patří mezi lidi, o nichž se mluví jako o možných nástupcích současného presidenta IIHF Dr. Reného Fasela.

Kdo ho přijal? Kdo mu ten střet zájmů trpí? To byla řečnická otázka.

Kdo si myslí, že hráči o tomhle nemají ponětí, může začít myslet znova.

Ano, na ledě to za ně neodehraje nikdo. Ovzduší kolem mužstva, které se po vynuceném odchodu původního majitele Petera Pocklingtona a původního stavitele jeho slávy Glena Sathera zmítá jako třtina ve větru se klátící, ale málokdy a málokoho přivede ke zvláštnímu nadšení.

Rozhodně to není ovzduší, které by vedlo k vítězným sezónám. I kdyby se Ken Hitchcock ukřičel. A i kdyby se jeho současní kritici zbláznili.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.