bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: bude z přesilovky sázka do loterie? A proč by nebyla?

2. října 2019, 7:29

Petr Adler

Kdepak jsou ty časy, kdy každé mužstvo NHL, které chtělo doufat v úspěch, mělo alespoň jednu pětici hráčů, kterou neomylně a pravidelně posílalo na led kdykoliv, kdy rozhodčí zvedl paží, aby vyloučil soupeři tu jednoho, tu dva muže? Jeden obránce, který umí pálit zleva, druhý, který dovede totéž zprava, střední útočník, který v útočné třetině vyhraje skoro všechna vhazování, křídla, která dovedou najíždět a clonit brankáři ve výhledu, aniž si mohl kdokoliv v sebemenším stěžovat na bránění ve hře. To býval jednoznačný předpis na úspěch. Dnes? Ale kam vás vede slepá vášeň!

Jsou tomu zhruba čtyři roky, kdy mnohá mužstva začala posílat na přesilovky sestavy čtyř útočníků a jednoho obránce. Vepředu to zpočátku vypadalo jako dříve: střední útočník vyhrál vhazování, křídla clonila brankáři, střílelo se jako o pouti, ale: když se puk dostal k hráčům, kteří byli na modré čáře, často se stalo, že čtvrtý útočník vletěl do akce a byl najednou sám před brankářem.

Risk je zisk

Čísla posledních let ukazují dva jevy: ano, podobný způsob přesilové hry může být pro útočící mužstvo také dost nebezpečný. Bránící se mužstva mají v oslabení více možností, jak oblafnout útočníka, který na modré čáře zaskakuje za obránce. Přesto ale zůstává prokázanou skutečností, že počet branek z přesilovek vzrostl více než počet branek v oslabení, takže tuto neblahou záležitost hravě přebije.

Jak řečeno, v přesilovkách začalo padat více gólů než dříve. Diváci si zakřičí, zatímco NHL je nadšená. Branky jsou pro fanoušky droga přímo neodolatelná. Za tu zaplatí, aniž by moc mrkali očima.

Statistici zjistili podobné výsledky i při mnohem dřívějším odvolávání brankářů před koncem utkání než bývalo zvykem. Snahy o vyrovnání, spojené se snahou o vítězství (v nastavení nebo z nájezdů), ale také to, že mužstvo neodejde s prázdnou, ani když v tom nastaveném čase projede, začaly převažovat. Při současné vyrovnanosti soutěže, kdy se i naprostý nováček (Vegas Golden Knights) může hned v prvním ročníku svého bytí dostat až do závěrečného kola Stanleyova poháru, je každý bod, i ten jednotlivý, důležitější než kdy dříve. Může totiž znamenat rozdíl při postupu do pohárové soutěže.

Ale přesilovky se přece jen konají mnohem častěji.

Mnozí koučové poukazují, že čtvrtého útočníka používají hlavně proto, že útočících obránců, kteří jsou platní ve hře oběma směry, není nikdy dost. Jistě, všestrannost se stává heslem dne, ale proč dodnes všichni vzpomínají na Bobbyho Orra nebo Paula Coffeyho se slzou v oku, aniž by je napadlo nějaké mladší jméno? Dobrá, ti dva byli výjimeční, proto také jsou oba čtenými členy hokejové Dvorany slávy.

Bývalý časy, kdy koučové při tréninku přesilovek ukazovali hráčům tabule s předkreslenými postaveními (obrázek shora je z dílny slavného a nezapomenutelného Rogera Neilsona, ctěného člena hokejové Dvorany slávy). S tímhle by dnes neuspěl. Dnešním hráčům by musel ukázat video v několika základních podobách: obyčejná rychlost (24 okénka za vteřinu), potom zpomaleně (36 až 48 okének za vteřinu), a poté super-duper pomalu (od nejméně 72 okének za vteřinu a výše), to všechno v tzv. vysokém rozlišení (high-definition, zkráceně HD), nebo ještě lépe (tzv. 4K HD). A neměl by dva obránce u modré čáry, kteří tam vlastně jenom stojí, jednou za čas se rozmáchnou hokejkou (to když k nim dorazí puk: jmenovalí-li se Al MacInnis či Scott Stevens, mohlo se stát, že se puk ve zlomku vteřiny zatřepotá v sítí.

Ale ano, třeba dnešní Boston Bruins mají Zdena Cháru, se střelou, která opouští čepel jeho hokejky rychlostí dost vysoko nad sto mil, ale i on dává většinu gólů z těsné blízkosti soupeřova brankoviště. Když se netrefí, jede soupeř (často oslabený) na branku Bruins dva na jednoho. Chára nikdy nebyl tak rychlý, aby je dohnal, a dnes už nemá šanci. Jistě, mnohé dožene zkušeností, takže dobře ví předem, kde má kdy být, ale ani to není stoprocentní záruka.

Takže mužstvům by se v takové chvíli hodil spíše hráč, kter\y má na to, aby (třeba, někdy, někde, nějak nebo možná) vyhrál Selkeho cenu pro nejlépe bránícího útočníka, a současně dovede být soupeři nebezpečný během přesilovky.

Heslem je všestrannost

Ovšem: mnozí dnešní útočníci prošli školami, které by nedokončili, kdyby nedovedli bránit. Tak se začala rodit myšlenka o přesilovce, v níž by nastoupilo pět útočníků.

V minulé sezóně se nápadu chopilo několik mužstev (Philadelphia Flyers, Minnesota Wild, New York Rangers, Tampa Bay Lightning a Florida Panthers). Úspěchy rozhodně nepatřily mezi takové, jaké angličtina označuje za důvod k sepisování dopisů mamince.

Statistici NHL tvrdí, že zatím nemají dost spolehlivých podkladů, aby mohli říkat, zda přechod ze čtyř útočníků a jednoho obránce na pět útočníků znamená nějakou významnou změnu. Přechod ze tři útočníků a dvou obranců na čtyři útočníky a jednoho obránce přivedl ke zvýšení počtu střel o 12 procent, a podílu úspěšných střel o 13 procent. Ale, řekli statistici, kdo ví, zda to nemůže být tím, že mladí hráči, kteří přichází do NHL, jsou dnes připraveni mnohem lépe než byli jejich předchůdci? Takže se ke svým vlastním číslům staví spíše zdrženlivě než nadšeně.

Statistici NHL, ti věční šťouralové, také přišli na to, že úspěšnost střelby se mezi útočníky zvýšila mnohem více než mezi obránci. Jenže zase: je to tím, že dnes hraje přesilovku méně obránců (pakliže vůbec nějaký), nebo je to tím, že onen jediný obránce musí často dávat pozor, aby mohl zaskočit v obranné činnosti svého mužstva za kolegu útočníka, který někdy tuhle část kluziště zná jenom z doslechu?

Statistici (včetně těch hokejových) ovšem nedají pokoj, dokud se nedoberou nějakého výsledku. Nebo alespoň návodných rad. V tomto případě se snaží jmenovat mužstva podle toho, jak na tom jsou s možnými změnami v přesilové hře.

Podle jejich tvrzení, takoví Florida Panthers, Tampa Bay Lightning, Boston Bruins nebo Pittsburgh Penguins by klidně mohli začít hrát přesilovky v pěti útočnících hned teď.

Na druhé straně, Columbus Blue Jackets, Los Angeles Kings, Montréal Canadiens, New Jersey Devils, Nashville Predators a New York Islanders by měli za současného stavu zůstat u přesilovek se čtyřmi (a někdy i jen třemi) útočníky: mají odpovídající obránce.

Ale: třeba takoví New Jersey Devils letos v létě posílili své obranné rady P.K. Subbanem. Hlavně proto, že jim jeho přítomnost může pomoci s přechodem na přesilovku o čtyřech útočnících a jednom obránci. Když máte tak dobré útočníky (Taylor Hall, Nico Hischier, Jack Hughes a další), a do druhé přesilovky může na modrou čáru naskočit třeba Sami Vatanen, mají podobně hokusy-pokusy rozhodně něco do sebe.

A navíc, jestli jste až dosud nepatřili mezi přesilovkové hvězdy soutěže, proč to nezkusit? Může to být z čirého zoufalství, může to být ale také proto, že se složení mužstva změnilo tak, že kouč, který by nezkusil něco nového, by měl jít od válu.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.