Petr Adler: Connor McDavid se zlobí. Strašně se zlobí!

Kapitán Edmonton Oilers Connor McDavid si vyskočil na nedávno zřízený úřad pozorovatelů NHL, kteří dohlížejí na zákroky, které mohou způsobit otřes mozku. Maji-li pozorovatelé sebemenší podezření, nařídí, aby hráč byl okamžitě odveden z ledu. A to se stalo i mladému McDavidovi.

V nedělním zápase Oilers na domácím ledu proti hostujícím Minnesota Wild za brankou Wild stoupl McDavid na hokejku protihráče Jareda Sturgeona, upadl na led bradou vpřed (viz snímek z televizní kamery z přímého přenosu zápasu sítí Sportsnet), zkusil sice ještě vleže rozehrát puk, pak se chytil za bradu, a držel se za ní ještě když odbruslil na střídačku.

Za pár vteřin povolali k trestné lavici rozhodčího, že má převzít telefonát. Rozhodčí chvíli poslouchal, pak kývl hlavou, vrátil telefon a odjel ke střídačce Oilers. Tam něco řekl koučovi Toddu McLellanovi, ten začal mávat rukama, rozhodčí pokrčil rameny, postavil se před McDavida, aby ho následoval, a odvedl ho ke východu, jímž se odchází do kabin.

Novinářům se za pár vteřin dostalo vysvětlení: jeden z pozorovatelů, ve zdejší řeči zvaných concussion spotter, zavolal, že se má McDavid okamžitě podrobit vyšetření, zda v onom pádu neutrpěl otřes mozku. Rozhodnutí nejmenovaného pozorovatele ihned podpořily sledovací kanceláře ligy z Toronta i New Yorku. Podle nových pravidel není proti takovému rozhodnutí odvolání.

McDavid strávil zbývajících šest minut třetiny ve zvláštní vyšetřovně, kde se podrobil vyšetření podle tzv. protokolu na vyšetřování otřesů mozku (concussion protocol).

Jde o řadu vyšetření, jejíž výsledky mají odborníkovi naznačit, zda má oběť okamžitě začít ošetřovat, nebo zda stačilo, že oběť byla vyšetřena. Postup sepsali přední neurologové v těsné spolupráci se sportovními lékaři. Jeho přesně dodržení je povinné, a všichni přítomní musí podepsat, že popis průběhu je doslovný a přesný.

K nesmírnému nadšení obecenstva i spoluhráčů se McDavid vrátil na závěrečnou třetinu a zápas dohrál.

Po zápase se ale strhla mela. Slušný chlapec, který až dosud hovořil v pečlivě zvážených větách, pečlivě si hlídající, aby, jak se říká v řeči hrdého Albionu, nerozhoupal loďku (don’t rock the boat), dal najevo rozhořčení málem nevybíravě. Padlo dokonce slůvko nevhodné k jídlu (někteří říkají, že jde o slovo, které nepatří do smíšené společnosti). To se McDavid zmínil, že časování toho jeho odvolání bylo - no, řekněme, že na výkal. Nevzal v potaz, že prostě odpovídalo tomu, kdy tak nešťastné upadl.

Udiveni novináři se poté zeptali kouče McLellana, co tomu všemu říká on. Jako starší a přece jen trochu usedlejší člověk nepoužil kouč žádného barvitého či smrdutého výrazu. Alespoň nikoliv veřejně. Pouze prohlásil, že jemu osobně se to pravidlo ohromně nelíbí, ale že je musí dodržovat.

Vzápětí se rozpoutal spor.

McDavid tvrdil (a dodnes tvrdí), že ten, kdo vyslovil podezření a tím pádem spustil postup, který ho na pár minut poslal na vyšetření byl - no, a vidíte to, zase další výraz nevhodný k jídelnímu stolu - že prostě ten člověk byl předpodělaný, a že nechápe, jak se k tomu rozhodnutí mohli přidat odborníci v Torontu a New Yorku, kteří zápas sledují hlavně kvůli dodržování pravidel.

Vždyť přece (další velmi nevhodný výraz) nemohli vidět přesně, co se stalo, volal Connor McDavid ve vášnivém rozčilení.

Tady se ovšem ohromně pletl: Sportsnet má kamery pravidelně rozmístěné na nejrůznějších místech stadiónu. Zvláště pak na místech, kde se dá očekávat něco dramatického. Do vysílání sice třeba právě v tu chvíli běží celkový obrázek, jenže současně se do počítače v přenosovém voze zaznamenávají obrazy ze všech kamer. Pro režiséra, který kouká na všechny obrazovky, pak není nic jednoduššího než zvolat, aby mu technici přehráli záběr, který se do vysílání nedostal. Když uzná, že ten záběr má svoji platnost, nechá ho střihnout do vysílání s výslovným označením, že jde o záznam, a ještě navíc ho pak nechá pustit nejméně ještě jednou, zpomaleně. Ostatně, právě tak vznikl obrázek nad tímto článkem.

A ve chvíli, kdy režisér volal, že se má vysílat střih na záznam z této kamery, už mu zvonil telefon z Toronta, aby se mrknul do záznamu záběrů ze všech úhlů, zda tam nejsou ještě nějaké další podrobnosti. Pakliže byly, měli je za pár vteřin v počítačích v Torontu i New Yorku.

Mimoto si McDavid tak nějak lidsky v tom svém velkém rozhořčení neuvědomil, že pravidla zahrnují už delší dobu povinnost ligy starat se zdraví a bezpečí hráčů. Novinkou tady je pouze, že se rozšířil počet těch, kteří hlídají, aby nesměli hrát ti, kteří jsou zranění a pokračování ve hře by jim mohlo uškodit více než je zdrávo.

Co měla liga dělat?

Někteří, třeba McDavidovi spoluhráči, ale také komentátor Darren Dreger ze sítě TSN, nadávali. Vždyť se přece McDavid za necelou půlhodinku (šest minut hrací doby, plus sedmnáctiminutová přestávka) vrátil s diagnózou, že mu nic není!

Jistě, v Dregerově případu nejde o moc jiného než o kyselé hrozny: jeho TSN ostře konkuruje Sportsnetu. Navíc ztratila práva na celokanadská vysílání NHL právě ve prospěch Sportsnetu.

A hráčům Oilers zase chyběl jejich nejlepší hráč. Navíc, ta trapná nejistota, zda se ještě vrátí ten den do hry.

Jiní, kteří ale také nebyli nezaujatí, naopak rozhodnutí ligy schválili. Třeba Zach Parise, útočník Minnesoty, řekl v rozhovoru s Genem Principem ze Sportsnetu o přestávce, že chápe, že může být zaujatý, a že ví, že McDavidova nepřítomnost pomáhá hlavně jeho mužstvu, jenže otřesy mozku jsou tak závažným zraněním, že i pouhé podezření je dostačujícím důvodem, aby se hráč podrobil vyšetření co nejdříve, pokud možno, tak okamžitě.

Parise byl dost upřímný, aby dodal, že kdyby na tom byl stejně jak McDavid, že by asi měl také řečičky, že je zdráv. To víte, řekl, jsme hráči a chceme hrát. Ale, uzavřel Parise, Connor McDavid je NHL a hokeji vůbec užitečný zdravý, ne jako hráč na seznamu zraněných (injured reserve list, zkráceně IR).

Všichni zatím minuli dva základní důvody, které ligu vedly ke změně pravidla o pozorovatelích, a k zavedení neutrálních pozorovatelů, které neplatí domácí mužstva, ale liga. Pozměněné pravidlo dále stanoví, že vůči rozhodnutí pozorovatele o tom, že hráč se musí okamžitě podrobit patřičnému vyšetření, není odvolání. Stejně tak není okamžitého odvolání proti výroku lékaře, který hráči zakáže návrat na led.

V tomto znění tohle pravidlo také schválily hráčské odbory NHLPA.

McDavidovo chování je dalším důkazem, jako kdyby bylo třeba dalších důkazů, že liga nemůže dát na tvrzení hráče o tom, zda je nebo není schopen hry.

Kromě toho stojí za nastolením nového pravidla přinejmenším dvě záležitosti.

Tou první je už několik let trvající soudní spor mezi bývalými hráči a ligou.

Bývalí hráči soutěž obviňují, že jim nikdy neřekla, že zranění hlavy jsou nebezpečná.

NHL se hájí, že v první řadě nebyly v žalované době znalosti zranění hlavy tak podrobné jako jsou dnes, ale že kromě toho měli hráči stejnou možnost jako každý jiný sledovat spousty článků, které se právě v té době začaly objevovat v mnoha oblíbených časopisech. Nejen ve vědeckých listech, ale v časopisech, které si mohl každý jeden z nich pořídit v trafice na rohu.

Jako další zajímavost poukazuje NHL na to, že během let několikrát žádala NHLPA, aby své členy nabádala ku větší vzájemné úctě, tedy i k tomu, aby si nešli navzájem po hlavách. NHLPA vždy odsekla, aby se liga nepletla do jejích vnitřních záležitostí.

A pak je tu nedávný případ Dennise Widemana, obránce Calgary Flames. Toho ve vzájemném utkání zkosil hráč Nashville Predators Miikka Salomäki. Wideman se jakž takž dopotácel na svoji střídačku, jenže cestou dokázal krosčekovat zezadu čárového rozhodčího Rona Hendersona tak skvěle, že mu vlastně ukončil kariéru.

Pozorovatel okamžitě zavolal na střídačku Flames, že Wideman není v pořádku. Jenže obránce rázně odmítl, že by mu bylo cokoliv, co by mu nemělo být. Ne, na žádné vyšetření nepůjde. Tečka. Zápas také dohrál.

Liga mu napálila zákaz startu na 20 utkání. Wideman se odvolal, a v rámci svého odvolání tvrdil, že utrpěl útokem Salomäkiho otřes mozku a v kritickém okamžiku že nevěděl, co dělá.

Věc se dostala až před nezávislého arbitra, který ignoroval stanovisko ligy, označil Widemanův trest za zbytečně krutý a nařídil, aby byl snížen o polovinu.

To ligu popudilo do té míry, že se rozhodla nebrat v potaz ustanovení kolektivní smlouvy, podle něhož jsou rozhodnutí nezávislých arbitrů závazná, a celou věc předala k soudu s tím, že arbitr překročil své pravomoci.

A současně NHL prosadila pravidlo o nezávislých posuzovačích a o tom, že jejich rozhodnutí jsou závazná a že hráči nemají co mluvit do toho, zda se cítí být dokonale zdraví nebo ne. Když pozorovatel vidí hráče, který se po nějakém zákroku potácí, je povinen to ohlásit, hráč je povinen okamžitě odejít na vyšetřovnu, a lékař je povinen ho okamžitě vyšetřit, aniž by dbal hráčova ujištění, že mu nic není. Rozhodnou pouze výsledky odborného vyšetření, hráčův hlas rozhodne pouze tehdy, kdy lékař nic nenajde a hráč řekne, že se mu přece jen (třeba) trochu točí hlava.

Co se rozhořčených výlevů Connora McDavida dotýče, přijali patřiční činitelé závazek bobříka mlčení. Je sice možné, že někdo z vedení mužstva mladému kapitánovi naznačil, že mluviti stříbro, ve srovnání se zlatým puncem mlčení, ale zdá se také, že McDavid by byl ten poslední, kdo by předstoupil s podobným oznámením před veřejnost.

Jisté je jedno: úřad pozorovatelů zranění hlavy zůstane a, dojde-li kdy k jakékoliv změně, bude to pouze posílení jeho pravomoci.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter