bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: Jak Big Ned pomohl Popelce z Města hříchu na cestě k trůnu

27. května 2018, 0:28

Petr Adler

Když Deryk Engelland přejímal od zástupce komisaře NHL Billa Dalyho Campbellovu cenu pro vítěze Západní konference soutěže o Stanleyův pohár (na snímku), bylo to celkem logické: šestatřicetiletý obránce se sice narodil v kanadském Edmontonu, ale manželku Melissu z Lasu Vegasu našel (a přesvědčil, aby si ho vzala), když hrával před 14 roky v Městě hříchu v nižší soutěži East Coast League. Že jedním z lidí, kteří se podepsali na neslýchaném úspěchu nováčka NHL Golden Knights je rodák z Hodonína Václav Nedomanský, je vlastně logické také: oba zasvětili život nejrychlejší kolektivní hře světa, oba té hře podřídili své životy, a oba tak učinili velice poctivě.

A je tu ještě jedno spojení, o kterém ví (snad kromě Václavů Nedomanských a jejich rodin) málokdo: Václav Nedomanský toho jména mladší si v letech 1995 a 1996 zahrál za Las Vegas Thunder v neprávem zapomenuté International Hockey League (IHL).

Za více než staleté dějiny NHL se stalo jen třikrát, že se nějaké mužstvo dostalo hned po nástupu do soutěže rovnou do finále Stanleyova poháru. NHL úředně vznikla v roce 1917, takže to nešlo jinak, finalista (a pak i vítěz) musel trávit v soutěži první sezónu. Těmi šťastlivci byli Toronto Arenas, údajně předchůdci dnešních Toronto Maple Leafs.

St. Louis Blues (1967-68), dospěli až do finále ve své první sezóně v NHL také, ale dějepisci tady přidávají k záznamu hvězdičku: Blues přišli do NHL v rámci jejího rozšíření, a vymohli si formát, který jim finále vlastně doslova zaručoval.

Jen na okraj pro milovníky dějepisu: Toronto tehdy, co zástupce NHL, porazilo Vancouver Millionaires, kteří zastupovali tehdejší (dnes už dávno zmizelou v propadlišti dějin) Pacific Coast Hockey Association (PCHA). Finále se hrálo na tři vítězné zápasy, torontští vyhráli poměrem tři ku dvěma utkáním.

A teď tu máme Vegas Golden Knights. Ti si vymohli, že je ostatní mužstva nemohla při rozšiřovacím výběru (expansion draft) šidit tak, jak šidila jejich předchůdce. Jenže i tak museli být její vyhledávači hráčů velice chytří a mazaní. Nejdříve museli odhadnout, koho asi nechají ostatní mužstva mezi nechráněnými, a vlastně současně museli začít odhadovat, který z těch pravděpodobně v budoucnosti nechráněných hráčů má naději zapadnout do mužstva, které existovalo jenom v bankovních výpisech, jak jejich majitel Bill Foley splácel půlmiliardovou vstupenku do NHL.

Život není jen náhoda

Jak se k tomu připletl jeden z jejich prvních skautů, Václav Nedomanský?

Vlastně jednoduše, odpověděl: skončila mu smlouva u Nashville Predators, viděl, že NHL přiklepla rozšíření, podíval se, kdo bude odpovídat za hokejovou stránku nového mužstva, zjistil, že jde vesměs o lidi, jichž má všechny důvody si vážit, tak se přihlásil.

Tedy, takhle úplně jednoduché to asi nebylo. Kdybychom se měli sázet, když už jsme u středu vesmíru, pokud jde o hazardní hry včetně sázek, nebyl asi Nedomanský sám, kdo se hlásil.

Jenže: kdo z ostatních uchazečů mohl doložit, že byl hvězdou na mezinárodním poli, že v NHL odehrál 421 utkání, a byl hvězdou i v nejvyšší severoamerické soutěži, že se po ukončení hráčské kariéry v NHL věnoval výchově mládeže, hrál a koučoval v Evropě, a má na účtu málem čtyři desítky sezón jako skaut v NHL?

Ovšem: ředitel otázek hráčského vývoje Vaughn Karpan, kterého vedení Golden Knights dokázalo přesvědčit, aby opustil Montreal Canadiens, věděl moc dobře, kdo je Václav Nedomanský.

Takže neváhal. V pátek 16. září 2016 se Václav Nedomanský stal profesionálním skautem Golden Knights.

Zde je třeba vysvětlit: v NHL je amatérským skautem ten, kdo objíždí nižší a zahraniční soutěže, kde vyhledává hráče, které by si jejich mužstvo mohlo vybrat v každoročním tržišti jménem draft.

Profesionální skaut objíždí zápasy mužstev NHL ve své oblasti, kde zjišťuje, který z hráčů soupeřů by se mohl hodit jeho mužstvu, případně také, zda mužstvo, které pozoruje, vymyslelo nějaké nové herní fígle.

Nedomanský byl v začátcích dráhy vyhledávače hráčů evropským skautem pro Los Angeles Kings, později se přesunul zpět do Severní Ameriky. Pracoval pro Kings, pak pro Detroit Red Wings, St. Louis Blues, již zmíněné Predators, a nyní je, spolu se svým mužstvem, vzdálen čtyři vítězství od ceny nejvyšší.

Neuvěřitelná smršť

Současné úspěchy Golden Knights překvapí pouze ty, kteří jim nevěnovali patřičnou pozornost.

Václav Nedomanský zase tak překvapený není. Jistě, po nástupu ho čekala neuvěřitelná sezóna. Jako všichni ostatní skauti mužstva, objížděl zápasy mužstev ve své oblasti a hledal.

Jak už řečeno, nikdo totiž neměl tušení, koho budou současná mužstva chránit a koho uvolní pro rozšiřovací výběr (expansion draft).

To byla ta první hádanka. A ta druhá byla: dobrá, odhadneme, z koho budeme moci vybírat. Nyní už jen zbývá rozhodnout, kdo z těch volných by mohl prospět.

Pozor, řekl Václav Nedomanský: jistě, hráči, po nichž jsme prahli museli umět hrát hokej. Ano, ve svých původních mužstvech byli většinou ve třetích až čtvrtých řadách, a důležité bylo odhadnout nejen, zda mají na víc, ale také na kolik víc mají.

A neméně důležité bylo zjištění, co to je za lidí. Jsou věci, vysvětlil Václav Nedomanský, které lze vysledovat poměrně jednoduše. Kazdy hráč má určitou pověst: dává přednost ohnivé vodě před ovocnou šťávou? Tráví čas sháněním dam volnějších mravů raději než odpočinkem mezi zápasy? Těch znaků je spousta, důležité je poznat, čemu z těch fám věřit a čemu ne.

Hráči se liší povahově, a to je velice důležité. Když mužstvo chce někoho vyměnit za někoho jiného: co to udělá s kabinou? A když jde o to postavit zbrusu nové mužstvo, jak dosáhnout toho, aby se ze skupiny jednotlivců stalo mužstvo se vším všudy?

To se dá, zjišťovat povahy hráčů, když takový skaut sedí vysoko nad ledem, kousek od postavení novinářů?

Ale jejda, řekl Václav Nedomanský. Amatérští skauti se baví s kouči, s lidmi, kteří mladíkům poskytují přístřeší, pokud jsou členy mužstva jinde než v jejich rodném městě, s učiteli těch, kteří ještě chodí do školy, a kromě toho bedlivě sledují, jak se chovají na ledě.

Profesionální skauti se sice nemohou bavit s kouči soupeřů, ale o to pečlivěji si všímají zdánlivě nedůležitých drobností. Jak se hráč chová, když nedostane očekávanou přihrávku? Nebo: jak reaguje na střídačce, když je zcela zřejmé, že na ledě něco zvoral a kouč se k němu nakloní, aby mu něco pošeptal do ouška? Jak se hráč chová ke spoluhráčům na střídačce? K protihráčům?

To aby měl člověk doktorát z psychologie, ne?

Ani ne, směje se Václav Nedomanský, stačí kousek selského rozumu. A také, ovšem, zkušenost. Schopnost vžívat se do pocitů a myšlení jiných lidí také neškodí. A znalost, co vlastně potřebuje jeho vlastní mužstvo, a proč, a jak, a nač.

I když: některá pravidla by tu byla. Třeba: je rozdíl mezi severoamerickými a evropskými hráči. Neznamená to, že jedni jsou lepší než ti druzí. Prostě jsou jiní. Ani to ale nejde zevšeobecňovat. Stejně, jako nelze zevšeobecňovat, že skandinávští hráči se liší od středoevropských, a ti všichni dohromady se liší, kupříkladu, od Rusů.

Spolek neschopných smradů?

Hráči Golden Knights svému mužstvu mezi sebou přezdívají Golden Misfits. Výraz, který lze jen těžko přeložit do češtiny jedním slovem. Ten, kdo nezapadá. Člověk, kterého jeho okolí odmítá přijímat. Nepřizpůsobivý člověk. Ztracená existence. Vynalézavější překladatelé dokonce nabízí výraz obluda nebo mrzák: co třeba takový hrbáč z Notre Dame?

Tenhle nadhled, to je přesně ten druh hráče, které Václav Nedomanský a jeho kolezi hledali. Jejich původní mužstva pro ně neměla uplatnění.

A oni si z toho nakonec dovedli udělat srandu.

Příklad za všechny: William Karlsson. Začal u Anaheim Ducks, Vegas si ho vybral ze seznamu volných hráčů Columbus Blue Jackets. Největšího úspěchu původně dosáhl právě v Columbusu: připsal si v minulé sezóně devět branek, 16 nahrávek, 25 bodů. Přišel, co jeden ze zakládajících hráčů mužstva, ke Golden Knights: 43 branky, 35 nahrávek, 78 bodů.

Karlsson je snad ten nejkřiklavější případ. Jisto však je, že právě tihle hráči, kteří dovedou udělat z mála hodně, způsobují, že kouč Gerard Gallant může točit v jakémkoliv utkání všechny čtyři řady. I tohle stálo vítězství všechny tři jejich soupeře v předcházejících kolech pohárové soutěže.

Zda to bude stačit i na Washington Capitals budeme moci začít sledovat už v pondělí 28. května.

Je to vlastně hodně jednoduché, vysvětluje Václav Nedomanský: když vám zaměstnavatel řekne přímo do očí, že už vás nechce, že už vás nemiluje, že už vás nemá rád, a vy jste skálopevně přesvědčeni, že se zatraceně plete, a máte možnost mu to, jak se říká, otřít o hubu, co uděláte?

Letošní pohárové finále bude soubojem dvou Popelek: washingtonští posledních dvacet let nedokázali dokráčet mezi poslední dvě mužstva, a panáčci z nevadské pouště tam, podle znalců místních poměrů, neměli vůbec co pohledávat. A přesto tam jsou.

Je pravda, že třeba Steve Yzerman, generální manažer Tampa Bay Lightning, před začátkem sezóny předpovídal, že Golden Knights to budou mít těžké. V listopadu pozměnil písničku: sakra, vypadá to, že se Golden Knights poperou o místo v pohárové soutěži. Netroufl si ale říci, že postoupí. A teď se bude na finále, v němž přemožitel jeho mužstva nastoupí právě proti Golden Knights, dívat v televizi.

Dá se takový neslýchaný úspěch zopakovat?

Dá, říká Václav Nedomanský. Možné je všechno. Ale bude to mnohem těžší než tomu je letos.

Za prvé, soupeři nejsou hloupí, takže je Golden Knights v příští sezóně už nezaskočí. Rozhodně ne tak, jako je zaskočili v této sezóně.

A pak: mužstvo bude v příští sezóně jiné. Někteří hráči odejdou, ať z výkonnostních důvodů nebo proto, že se nedomluví na nové smlouvě, jiní hráči přijdou, a bude hodně záležet na tom, jaké bude ovzduší v kabině. V severoamerické sportovní řeči se tomu říká chemie, ale skutečná chemie je přesná věda. Oproti někdy až neviditelným vláknům vzájemných vztahů mezi hráči, kouči a všemi ostatními, kdo mají s mužstvem co společného. Někdy stačí změnit v té skládačce jeden jediný prvek, a všechno je jinak. Líp? Hůř? To se teprve uvidí.

Ovšem, uzavřel Václav Nedomanský, být u něčeho, co se zrodilo, a podílet se na tom, to je pocit k nezaplacení.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.