Petr Adler: jak se McLeodovi soudili o lístky na hokej

1. října 2:09

Petr Adler

Rozvod manželství nemusí být jen od stolu a lože: jedna edmontonská dvojice se hádala o právo na sezónní vstupenky na zápasy Edmonon Oilers, a nakonec opravdu muselo dojít k soudnímu rozhodnutí.

Ještě před pár roky byli Beverly a Donald McLeodovi cukroušci a vůbec do sebe zahledění holoubci. Pak se, po pětatřiceti letech údajně vzorného manželství, domluvili, že nic netrvá nikdy věčně, ani láska k jedné slečně, jakkoliv už, co slečně, pouze bývalé.

Což o to, tohle se stává i v těch nejlepších rodinách. Jenže tihle dva původně krásní mladí lidé jsou náruživými příznivci ledního hokeje, zvláště toho v NHL, a vlastníky sezónních vstupenek na všechny domácí zápasy Edmonton Oilers. Pořídili si je jedenáct let před rozchodem, a použili k nákupu úvěrového průkazu dnes již bývalého manžela.

Zabili tak jedenačtyřicet večerů v sezóně pokřikem a potleskem na tribuně stadiónu. Možná, kdyby tomu tak nebylo, by přišli na to, že už si nemají co říci, mnohem dříve. A navíc by ušetřili, protože by se nemuseli tahat po soudech.

Ale tohle už jsou dohady pod heslem, co by, kdyby.

Nákladný špás

Nemohla to být dvojice z nejchudších: bývalá milostivá paní teď dostává od svého bývalého pána domu měsíčně 15 tisíc dolarů.

Soudí se o zlomek svého bezpracného příjmu. Úplně nejlacinější sezónní vstupenka stojí přes dva tisíce dolarů. Tohle je poměrně daleko od ledu, takže čím blíže, tím lépe: nejdražší sezónní vstupenka v této části haly člověka přijde na zhruba šest tisíc.

Zde je třeba zdůraznit: mluvíme pořád o jednom jediném sedadle. Spor ale byl o dvě sedadla.

Soud sice nezveřejnil, a bývalí manželé McLeodovi o tom byli také zticha, o jaká místa vlastně šlo v rozvodovém sporu, ale když přihlédneme k výši soudem nařízené manželské podpory pro bývalou milostivou paní, je dost možné, že se bavíme o vstupenkách z té části haly, kde nejnižší cena je vyšší než pět tisíc dolarů za jedno sedadlo, a nejvyšší se pohybuje kolem pětasedmdesáti set.

Řeč je o majetku, který stojí přinejmenším čtyři tisíce ročně, ale možná také až 15 tisíc.

A hlavně: sezónní vstupenky Edmonton Oilers jsou málem beznadějně vyprodané. Kde asi jsou ty časy z dob nepříliš minulých, kdy se Oilers cítili být nuceni vypisovat nejrůznější soutěže, jen aby si hokejoví nadšenci koupili sezónní vstupenky. Mužstvo tehdy rozdělovalo sezónní vstupenky do nejrůznějších balíků, buď podle soupeřů nebo podle dat, a podobně. Důvod byl prostý: zakoupená sezónní vstupenka mužstvu představuje peníze na účtu. Mužstva sice musí mít určitý podíl vstupenek k volnému prodeji před zápasy, ale i po těch se u dnešních Oilers jen zapráší minuty poté, kdy mužstvo ohlásí, že je dalo do volného prodeje.

Dnes je to tak, že Oilers nabízí zájemcům o sezónní vstupenky, aby se zapsali do pořadníku. Když se nějaký majitel zřekne svého drahokamu, nebo odejde-li na věčnost bez zákonných dědiců, mrknou se Oilers do pořadníku a zeptají se zájemce, který je na řadě, zda jeho touha neuhasla. Odpoví-li, že hoří pořád, požádají ho pokladníci, aby ověřil číslo svého úvěrového průkazu a další údaje, a z čekatele se stane majitel.

Nestává se to ale moc často: podobně jako ve Wimbledonu, nebo ve Vídni na Bálu v opeře, jsou v Kanadě sezónní vstupenky na NHL často součástí dědictví, o něž se mnohdy vedou spory. Jindy zase prodá majitel sezónních vstupenek své bohatství sám, ale je tu omezen řadou pravidel (například je nesmí prodat za víc, než za kolik je koupil, i kdyby měl pravdu, že do ceny mezitím zasáhla inflace).

V každém případě, bývalá paní McLeodová řekla, že žádá o podíl ze sezónních vstupenek, její bývalý pan manžel nesouhlasil, a oba stanuli před ctihodnou paní soudkyní Ritu Khullarovou, která případ posuzovala u soudu královniny stolice (Court of Queen’s Bench, jedna z vyšších soudních stolic ve všech zemích, které spadají pod zákonodárství řízeného z londýnského Westminsteru).

Váhy spravedlnosti

Paní soudkyně souhlasila, že bývalá milostivá paní měla pravdu. To bylo logické: nakonec, pár se musel nákladem na sezónní vstupeny omezit v nákladech na kaviár a šampaňské.

Jenže ji bylo zřejmé, že kdyby ti dva usedli při zápase vedle sebe, mohlo by dojít k nějaké výtržnosti, po níž by provinilce vyvedla policie z hlediště a mužstvo by oběma zakázalo další přístup na své pozemky, včetně Rogers Place.

Zda by byli Edmonton Oilers povinni vrátit rozkmotřeným bývalým manželům alikvotní část ceny vstupenek, tedy tu část, kterou si neprofandili na stadiónu, není zcela jasné. Vedlo by to asi k dalšímu soudnímu řízení. Od čeho máme právníky, kteří se také musí nějak živit.

Donald McLeod dal loni své bývalé chotí o své vůli jednu třetinu vstupenek na pravidelnou sezónu s tím, že sám rozhodl, které zápasy oželí, takže je přenechá jí. A na soutěž o Stanleyův pohár byl ještě střídmější: milostivá obdržela vstupenky na jeden zápas, opět, dle výběru bývalého pana manžela. Letos ji odmítl dát (nebo jen slíbit) byť jediný lístek.

A to se ji tak nějak lidsky nezalíbilo.

Ne, že by McLeodovi v době, kdy ještě byli spolu, navštívili všech 41 utkání mužstva pravidelné sezóny na domácím ledě. Někdy obdarovali známé, jindy děti.

O to ale, řekla paní soudkyně Khullarová, nejde. Kdo si jak naloží s částí, která mu náleží, záleží pak pouze na vlastníkovi té které části.

A pak si nasadila Šalamounův klobouk: účastníci sporu se budou dělit o vstupenky rovným dílem (jak, když domácích zápasů je 41, to už neřekla), a totéž platí i pro pohárovou soutěž, pakliže mužstvo postoupí.

Strany se budou střídat takto: odpůrce si zvolí první zápas, navrhovatelka si poté vybere druhé utkání v pořadí, a pak se strany budou střídat až do konce pravidelné sezóny.

V pohárové soutěži se pořadí volby prohodí: první zápas si vybere navrhovatelka, odpůrce ten druhý, a tak se budou střídat, dokud se bude hrát.

Bývalá milostivá paní, řekla paní soudkyně, ráda chodí na hokej. Vstupenky patřily ke jmění, kterého rodina užívala ke své zábavě.

Bývalý manžel nesouihlasil. Částka, kterou své bývalé choti vyplácí, aby mohla dále žít na úrovni, na níž si zvykla, jí musí stačit, aby si kupovala svoje vlastní vstupenky. To, řekla paní soudkyně Khullarová, je nepodstatné, a nijak to nesouvisí s případem, který posuzuje. Ona posuzuje, zda ty vstupenky spadají pod zákonnou definici společného manželského vlastnictví. Odpověď, řekla, je kladná. Vstupenky, které McLeodovi vlastnili jako dvojice, si pořídili jako dvojice v manželství. Jsou tedy majetkem, který může rozdělit soud, když se bývalí manželé nedovedou domluvit sami.

A aby Donald McLeod věděl, zač je toho loket, napařila mu paní soudkyně úhradu soudních nákladů jeho bývalé choti.

V angličtině se tomu říká, že naspyala sůl do otevřené rány (put salt into an open wound) nebo, ještě trefněji, že přidala ke zranění ještě urážku (add insult to injury).

Ovšem, jestli je jen trochu chytrý, zkousne Donald McLeod hrdinně, co se mu právě stalo, řekne si, že už přišel v životě o víc, a začne fandit místním šachistům.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.