Petr Adler: Jonathan Toews se pustil do presidenta USA

Kapitán Chicago Blackhawks Jonathan Toews se nechal vyfotit, jak jde po jakési stezce zeleným lesem (viz shora). Poté zveřejnil obrázek na sociální sítí Instagram, a vydal k tomu svůj vlastní názor na údajné podnební změny. Snímek rozhodně nepochází z jeho rodné Manitoby, protože tam sice lesy a háje (vedle prérií) mají také, ale ne takovéhle, ba ani podobné. Toewsův názor vychází zcela otevřeně a přiznaně z politických sporů, které způsobil americký president Donald Trump, když splnil jeden ze svých předvolebních slibů. President Trump sdělil, že Amerika odstupuje od tzv. pařížské úmluvy o podnebí.

Toews navrhuje obdivuhodně prostinkou zásadu: usedněme, zapomeňme všichni na své politické závazky a podívejme se na věc ze širšího hlediska. Jakmile dosáhneme tohoto přístupu, bude nám všem všechno náramně jasné.

Méně jasné ale je, kde se Toews učil dějepisu. Ve škole Shattuck-St. Mary’s ve Faribaultu (Minnesota) to asi nebylo: tam se vyučuje strojírenství, biologie, hudba (včetně zpěvu) na úrovni přípravky pro studia na konservatoři, ale hlavně: mají tam dobře zajištěné sportovní programy, od hokeje přes kopanou (tu skutečnou), až ke krasobruslení a golfu.

A ta biologie, která v Shattuck-St. Mary’s učí, to vlastně není přírodopis jako takový. Studenti této školy se naučí hlavně výrobě nejrůznějších druhů zboží za použití biologických organizmů.

O dějepisu není v programu školy ani zmínky.

A přitom by bylo dobře, kdyby Toews znal alespoň trochu základního dějepisu. V dějinách lidstva totiž nenaleznete jedinou událost, na níž by se obyvatelstvo zeměkoule dokázalo domluvit poté, kdy zapomnělo na politickou (či církevní, což je vlastně totéž) příslušnost, a všichni se pak svorně radovali, zpívali, tančili, jedli, pili, hodovali, dobrou vůli spolu měli, a vůbec křepčili pod paprsky usmívajícího se slunce.

Ostatně, zde je doslovný překlad Toewsovy výzvy k jeho národům (ať už to myslel jakkoliv):

“Věříte v podnební změny? Ať už jste nadšeni tím, že dáváme ‘přednost Američanům,’ nebo jste pobouřeni myšlenkou, že děláme další krok nazpět ve věci zásadního celosvětového problému, jediný způsob jak tento spor vyřešit je, že zkusíme odložit svoje vlastní cíle stranou a podíváme se, co to dělá s každým z nás. Obelháváme se jedině tak, že si myslíme, že máme větší zásluhy než ostatní formy života na této planetě. Inu, nemáme. I kdybychom nebyli odpovědní za žádné velké podnební katastrofy, které na nás míří, neměli bych se podílet na tom, abychom zachránili, co nám ještě zbývá? Stejně, jako nemáme čekat, až se nám začnou rozpadat těla, abychom teprve potom začali dělat něco pro své zdraví, nečekejme do chvil, kdy bude příliš pozdě, abychom mohli udělat cokoliv. Neříkám, že jsem dokonale ‘zelený,’ ale prvním krokem je, že se nemáme myšlenkově uzavírat a že se máme snažit zjistit, co ještě nevíme.”

Pakliže Toewsova slova někomu připomínají výzvy, že západní svět se má zbavit svých zbraní, včetně jaderných, a Sovětský svaz se svými spojenci že pak určitě udělá totéž, není příliš vzdálen pravdě.

V podstatě jde o slovník starých hippies: (kytky, mír, štěstí, neboli flowers, peace, happiness). Není bez zájmu, že tento druh slovníku nepřivedl lidstvo nikam. Pro neznalé dějepisu: změnu pomohl způsobit přístup tehdejšího amerického presidenta Ronalda Reagana, který řekl tehdejšímu sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi, že mu nevěří ani slovo (použil k tomu drze ruského výroku doverjaj, no proverjaj).

Není také bez zajímavosti, že Toews vyzývá všechny, aby odložili svá dosavadní politická přesvědčení, a pak dává všem takto odloživším najevo, že názor, který jim může stát za to jako jediný je ten jeho.

Na tom celém je vlastně nejzajímavější debata, kterou Toews svým prohlášením rozpoutal.

Na Instagramu se dočkal několika desítek tisíc sdělení, že se jeho výzva čtenářům zalíbila (podobně jako na Facebook) “like.”

Jenže tam, kde se mohli čtenáři rozepsat, už to nadšení nebylo tak úplně jednoznačné.

Na nejrůznějších webových stránkách (zvláště těch sportovních), které zveřejnily zprávu agentury The Canadian Press se odhadem tři čtvrtiny čtenářů vyjadřovaly poměrně drsně. Část psala, že když už chce Toews někomu něco vysvětlovat, ať vysvětlí příznivcům Chicago Blackhawks ostudné vyřazení svého mužstva v prvním kole letošní soutěže o Stanleyův pohár. Mnozí se také zmínili, že by Toews snad měl nejdříve něco nastudovat, a pak začít rozdávat rozumy o věcech jiných než je výběr hokejové výbavy (Toews má reklamní smlouvy s několika výrobci i s několika prodejními sítěmi). Některé připomínky šly tak daleko, že se ptaly na jméno učitele přírodopisu, který vůbec nechal Toewse postoupit do dalšího ročníku. Jelikož není známo, zda si Toews do svého učebního programu vůbec někdy zapsal přírodovědu, byla tahle otázka spíše akademická.

Avšak ani ta zhruba čtvrtina, která Toewse chválila, že nemyslí jenom na hokej, nebyla úplně jednotná. Asi tak půlka pochvalných hlasů byla jednoznačná: správněs to tomu Trumpovi omlátil o hlavu, zatímco druhá půlka říkala, že jakkoliv čtenáři třeba i souhlasí s tím, že dnešní podnebí je v opravdu děsném stavu, nejsou si jisti, zda je Toewsův návrh řešením.

Není také zatím známo, co Toewsovu více než méně politizujícímu příspěvku k veřejné debatě řekl jeho zaměstnavatel Chicago Blackhawks, případně samotná liga. Po několika případech, kdy hráčům na sociálních sítích ujela ústa a jejich veřejně vysloveně názory vzbudily údiv veřejnosti (nebo alespoň sdělovacích prostředků hlavního proudu), zavedla NHL (spolu se svými členskými mužstvy) poměrně přísná pravidla o tom, čemu se má hráč vyhnout. V podstatě nejde o nic jiného než o bohapustou censuru, jenže odbory NHLPA s těmi nařízeními souhlasily, neboť jsou tzv. politický korektní.

Zatím se zdá, abychom zůstali u počasí a podnebí, že nejde o nic jiného než o bouři ve sklenici vody.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter