Petr Adler: jsme velicí, řekl ruský miliardář, postavíme největší zimní stadión na světě

Kam se hrabe Bell Centre v Montrealu se svými sedadly pro 21.288 nadšených příznivců tamních Canadiens. Ne, ne, ne, není to žádná megalomanie, ovšem ruský miliardář Gennadij Timčenko se usnesl, že nechá postavit nový zimní stadion, vedle kterého to i ten Bell Centre bude muset zabalit.

Gennadij Timčenko je presidentem původně vojenského mužstva KHL SKA St. Petersburg, které dnes patří ruskému naftařskému obrovi jménem Gazprom.

Současná hala SKA St. Petersburg se jmenuje Ledový palác (Ледовый Дворец, na snímku). Pojme 12.300 platících diváků. Palác vznikl při příležitosti hokejového mistrovství světa 2000, které se konalo právě v Rusku.

Pro milovníky dějin: mistry světa se tenkrát stali Češi, druzí byli Slováci, třetí Finové. Rusové skončili na pro ně potupném jedenáctém místě.

Poprvé a současně naposledy měl Lední palác na hokej vyprodáno v neděli 14. května 2000, při finálovém utkání mistrovství, v němž Češi porazili Slováky poměrem 5-3.

V montrealském Bell Centre si nevzpomínají, kdy se stalo, že by neměli vyprodáno.

Několik papalášů mužstev NHL na přímou otázku, co říkají plánu miliardáře Timčenka, odpovědělo (nezávisle na sobě) protiotazkami: a tomu říkáte otázka? Lepší byste neměl?

Na dodatečnou otázku, zda by stavěli tak velkou halu u vědomí, že místní mužstvo nevyprodalo ani budovu poloviční velikosti, se jeden z činitelů severoamerické soutěže rozchechtal: miliardářem je on, ne já.

Ale pak dodal, že pan Timčenko možná zná svůj trh lépe než ho zná kdokoliv v Severní Americe, a navíc, pokud je mu známo, současná hala praská ve švech, kdykoliv se tam objeví nějaká hvězda (nebo hvězdička) populární hudby. Když hala vydělává, dodal, je dost jedno, jestli ty peníze jsou z hokeje nebo nějakých nablyštěných hopsajících zpěvačků. Bylo by jistě krásné, kdyby se vyplácel i ten hokej, ale takhle alespoň Gennadij Timčenko ví, že neprodělá.

Timčenko počítá s tím, že by se do nové, zatím ještě nepostavené a ani nepojmenované, haly mohlo nastěhovat hokejové mistrovství světa 2023. V NHL se v dubnu a květnu rok co rok (kromě výluk) hraje o Stanleyův pohár.

Raketová kariéra

A je opravdu možné, že Timčenko ví, co dělá. Pochází z bývalého Leninakanu (dnes Gjumri) v Arménii, kde jeho otec sloužil v Sovětské armádě, žil s rodinou v bývalé Německé demokratické republice, vystudoval v tehdejším Leningradu (dnes St. Petersburg nebo Petrograd) elektrické inženýrství, je magnátem v řadě oblastí, od těžby nejrůznějších paliv (odtud ten Gazprom) až k investičním firmám, a má trojí občanství: ruské, finské a arménské. Vedle toho, že řídí SKA St. Petersburg, sedí ve vedení celé KHL. Kromě toho je tchánem syna bývalého ministra dopravy ve vládě Vladimíra Putina.

Podle zasvěceného seznamu listu Forbes se Gennadij Timčenko umístil mezi nejbohatšími jednotlivci světa na čestném 62. místě.

Americká vláda sice Timčenka zařadila po ruské invazi na Krym mezi osoby příliš úzce spojené s vnitřním kruhem kamarádíčků presidents Putina, ale ve Francii se za peněžní podporu stálé výstavy ruského umění v Louvru stal rytířem Čestné legie (Légion d’honneur).

Mnohý majitel mužstva NHL by si možná přál mít tak pestrý životopis.

A mnohý majitel mužstva NHL by se podivil, kdyby se dozvěděl, že nejnovější a největší krytý zimní stadión světa nemá stát víc než 295 miliónů (v amerických dolarech; v ruských rublech 20 miliard).

NHL má zkušenost s obřími stadióny s patřičnými návštěvami, ale to jsou mimořádné podniky pod širým nebem. Její vedení se nyní začíná potýkat s otázkou, zda těch velkolepých oslav nezačíná být příliš moc. Jistě, zatím jsou vyprodané všechny, a liga či mužstva neprodělávají, protože prozatím je vždy dost podniků, které zápasům propůjčují za patřičnou částku svá jména, jenže páni z NHL se snaží předvídat choutky trhu. Je jim nad slunce jasné, že mezi nenasyceným a přesyceným trhem je jen velice slabá čára.

V KHL trvá pravidelná sezóna 56 zápasů, 28 z nich venku, a 28 doma. Pak jsou ještě navíc čtyři utkání proti největším soupeřům z vlastní konference. Mezi 41 a 30 zápasy na domácím ledě je ale podstatný rozdíl.

Pokud jde o uspořádání, Gagarinův pohár se moc neliší od Stanleyova poháru. Rusové mají navíc ještě Pohár nadějí pro mužstva, která se neprobojovala do hlavního poháru. Navenek tvrdí, že pořadí v tomto poháru určuje pořadí při výběru nových hráčů (ano, i Rusové mají draft), neúředně se přiznává, že nejde o nic jiného než o prachy.

KHL stojí a padá s několika miliardáři. Tady není rozdíl oproti NHL nijak patrný. Rozdíl začíná být patrný v okamžiku, kdy vyjde najevo, kolik takových ruských miliardářů dobylo svých postavení mimořádnou blízkosti k současným obyvatelům Kremlu. A kolik z nich závisí do poslední kopějky na okamžitých náladách pánů na Rudém náměstí.

Důvod k pokrčení ramen

Nicméně, shodují se pánové z NHL, zpráva o zbrusu nové hale, jejímž hlavním (možná jediným) nárokem na slávu bude skutečnost, že je největší, je nijak moc nezaskočila.

Připomíná totiž starý (a dodnes neotřepaný) vtip: Američané našli někde v nevadské poušti kus drátu, v déli zhruba čtvrtky metrů. I svolali okamžitě tiskovou konferenci, na které oznámili, že jejich předchůdci z doby přinejmenším kamenné znali telefon.

Ruští vědci vzápětí rozkopali celou karakumskou poušť, a nenašli nic. Svolali tedy (také okamžitě) tiskovou konferenci, na níž užaslému světu sdělili, že jejich předchůdci z doby přinejmenším kamenné znali bezdrátovou telegrafii.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter