Petr Adler: kdo stane za střídačkou Zlatých rytířů?

1. prosince 2016, 7:58

Petr Adler

Vyvolených může být na celém světě spousta. Ale jen jeden bude povolán, aby se stal prvním hlavním koučem v dějinách Vegas Golden Knights. Kdo by to mohl být? Stručně shrnuto: jeden z té spousty.

Generální manažer Zlatých rytířů George McPhee má s najímáním a vyhazováním koučů dost zkušeností ze svého působení u Washington Capitals. Najal (a vyhodil) jich šest.

Logika je prostá: postavil jsem ti skvělé mužstvo, a ty je neumíš připravit tak, aby vyhrávalo.

Kouč mluví pouze do té sestavy, kterou mu dal generální manažer. Rozhoduje, kdo bude hrát, kolik času na ledě odehraje, s kým, proti komu, jak, a kdo bude sedět. Jistě, může generálnímu manažerovi v soukromí, mezi čtyřma očima, pošeptat, že ten nebo onen hráč se mu nehodí, nebo že by strašně rád měl tamtoho nebo jiného hráče, a zda by se pan vedoucí nemohl nějak pokusit ho získat. A to je také všechno.

Kouč, který dostane padáka, rozhodně nevyleze a nezačne hlásat, že jak měl vyhrávat, když měl od generálního manažera takovou sestavu jako měl. Kdyby si dovolil takovou nehoráznost, musel by se urychleně začít ohlížet po práci někde úplně jinde, v oboru co nejvzdálenějším profesionálnímu sportu.

A těžko očekávat, že generální manažer bude tak poctivý, aby řekl, že kouč byl skvělý, jenže nemohl nikdo očekávat, že bude vyhrávat s takovou sestavou jako měl. Nejvýše řekne, že kouč, kterého vyhodil, byl sice dobrý, ale rozcházeli jsme se filosoficky. V profesionálním sportu? Filosoficky? Další oblíbený výraz: rozhodli jsme se, že půjdeme jiným směrem.

Rozhodně takový generální manažer neřekne, že propadákem je vinen on. Že sestavil dokonalý paskvil, a ne mužstvo. To by přece musel být blázen. A to on není.

Kdo tady má tři zlaté vlasy?

Ovšem, ani ten generální manažer to nemá moc jednoduché. Zvláště, když ho platí majitel, který se domnívá, že rozumí všemu. I profesionálnímu sportu.

Ne, že by majitel Zlatých rytířů Bill Foley tvrdil, že je Děd Vševěd, ale po jeho nedávno zveřejněných výrocích se McPhee asi musel trochu zamyslet.

“Řekl bych, že George hledá zcela určitý druh kouče,” řekl Foley. “Nehledá nějakého začátečníka. Hledá chlapa, který už pár mužstev řídil, leccos se naučil, má zkušenost. Pokud vím, má seznam šesti nebo sedmi jmen. Někteří z nich mohou nebo nemusí být k mání. To uvidíme, až skončí sezóna. Takhle to odhaduji. Řekl bych, že najmeme kouče, kterého lidé znají.”

Inu, jak se to vezme. Když vedl Capitals, najal (a později vyhodil) McPhee Rona Wilsona, Bruceho Cassidyho, Glena Hanlona, Bruceho Boudreaua, Dalea Huntera a Adama Oatese. Zkušenosti na nejvyšší úrovni měl z těchto šesti jmenovaných pouze Wilson.

Jak zareagoval McPhee na věštbu svého pána a chlebodárce?

Opatrně.

“V tomto ohledu jsem zcela otevřený,” řekl McPhee. “Jistě, ideální by bylo, kdybychom sehnali kouče s patřičnými zkušenostmi, ale uvidíme.”

Značnou úlohu hraje také McPheeho zástupce Kelly McCrimmon. Zde nebude bez zajímavosti, že McCrimmon je už delší dobu Foleyho osobním přítelem, zatímco McPhee byl najat jako čistě odborná síla. Takže není divu, že McPhee tu spolupráci zdůrazňuje.

“Teď jsme se konečně sešli s Kellym McCrimmonem, každý jsme si předem sestavili nezávislý seznam jmen, která by nás zajímala,” řekl McPhee.

“Popovídali jsme si o tom, jakého kouče chceme,” vysvětlil McPhee,”jaké důležité vlastnosti, schopnosti a zkušenosti by měl mít. Takže teď máme opravdu dobrý seznam, a na tom teď konečně začneme pracovat. Do jara se toho asi moc nestane, ale teď je ta pravá chvíle, abychom se tomu začali věnovat.”

Kdo připadá v úvahu

Znalci místních poměrů dali ve chvíli, kdy viděli jeho obrázek, jak po vyhazovu od Florida Panthers kráčí k taxíku, na první místo Gerarda Gallanta.

Zkušeností má spousty. Jako hlavní kouč i jako asistent kouče v NHL. Zazářil také v québecké juniorce, kde dovedl Saint John Sea Dogs až k vítězství ve vysoce ceněném Memorial Cup.

Hráči ho měli rádi, ať byl kdekoliv, je mu 53 let, čili má před sebou nejméně tucet úspěšných let.

Jediná vráska: může se klidně stát, že až jaro zaklepe a začne se vedení Las Vegas ptát, co dělalo v zimě, bude Gallant už zase zaměstnán. Jinde.

Vedení Las Vegas naznačilo, že by také mohlo bez problémů najmout kouče, který už je dnes zaměstnán u jiného mužstva ligy.

Tady znalci místních poměrů zavětřili a zjistili, že tomuto popisu by odpovídal Marc Crawford. Je sice zaměstnán u Ottawa Senators, ale Zlatí rytíři mohou nabídnout Ottawě výkupné. Crawford se také pyšní, že přivedl k vítězství ve Stanleyově poháru Colorado Avalanche, ale mnozí poukazují, že denverští byli tenkrát tak skvělí, že by vyhráli snad i bez kouče.

Okolnost, že Crawford od roku 2011 až do letoška hledal místo v NHL jako komentátor nebo kouč ve Švýcarsku, zní pro mnohé varovně. Jak je možné, že ho celou tu dobu nikdo nechtěl? Vrátil se do NHL jen proto, že ho přivedl Guy Boucher, s nímž Crawford sdílel švýcarské vyhnanství?

Že ho vychvaluje nová hvězda Toronto Maple Leafs Auston Matthews, který strávil pod Crawfordovým vedením ve Švýcarsku poslední sezónu před tím, než přišel do NHL jako první hráč ve výběru (draftu) také moc neříká. Může to znamenat pouze tolik, že je Matthews zdvořilý, a že je také mazaný, protože neví, zda a kdy by se mohly jeho cesty s Crawfordovými skřížit znova.

Pak je tady také zkušený Paul MacLean, který doplatil na netrpělivost a (údajnou) lakomost majitele Senators Eugena Melnyka. Ta lakomost se ukázala v neochotě lákat hráče vyššími mzdami (zvláště s přihlédnutím k daním v kanadském hlavním městě). Netrpělivost předvedl tím, že očekával, že s hráči, které byl Melnyk ochoten zaplatit, mu MacLean vzápětí přinese Stanleyův pohár.

MacLean má doma Cenu Jacka Adamse pro nejlepšího kouče roku 2013. O udělení rozhoduje sdružení rozhlasových a televizních komentátorů, a ti vidí v činnosti všechna mužstva ligy. Tohle samo o sobě mluví samo za sebe.

Tutéž cenu vyhrál o dva roky později také Bob Hartley, který tehdy přivedl do pohárového finále Calgary Flames. A, jako Crawford, přivedl Hartley jedno ze svých mužstev k pohárovému vítězství. Shodou okolností to byli také Colorado Avalanche.

Kevin Dineen sdílí podobný osud s Gallantem: přivedl totiž Florida Panthers do pohárové soutěže, a hned příští rok přišel o místo.

A pak je tu také několik koučů, kteří sice několikrát byli v hledáčcích mužstev NHL, ale štěstěna se k ním zatím vždycky obrátila zády. Travis Green a Sheldon Keefe oba zazářili v nižších soutěžích, včetně Americké hokejové ligy (AHL). Výsledek: září tam i nadále.

Zlatí rytíři jsou, kromě všeobecných řečí majitele a generálního manažera, záměrně zcela zticha. Třeba proto, že se nesmí ani slůvkem zmínit, zda sledují nějakého kouče, který je dnes zaměstnán u kteréhokoliv mužstva NHL. A také proto, že mluvit o podobných věcech v doslechu veřejnosti se považuje velice oprávněně za neslušné.

Zlatí rytíři si přejí, aby je všichni považovali za chlapíky, kteří hrají podle pravidel.

Zatím se jim to daří.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.