Petr Adler: LeBreton Flats budou stát. S Ottawa Senators nebo bez nich

Oblast LeBreton Flats, co by kamenem dohodil od kanadské sněmovny, je sice částečně zbourána, ale úřad, který odpovídá za územní plánování hlavního města Kanady se nevzdává myšlenky, že by mohl povstat z rozbouraného (viz snímek) popela. Lhostejno, zda s novým stadiónem pro Ottawa Senators či ne.

Úřad (National Capital Commission, neboli NCC) vzal na vědomí zprávu soudce Warrena Winklera, že se protivné strany ve sporu o představu, jak má vypadat nová čtvrt, nedokázaly domluvit ani jeho prostřednictvím. Takže úřad zrušil stavební povolení, které původně vydal podniku jménem Rendez-Vous LeBreton. Ten podnik vznikl proto, že Eugene Melnyk, majitel Ottawa Senators, chtěl v této oblasti zbudovat novou halu pro své mužstvo, ale neměl tolik peněz, aby si to mohl dovolit. Spojil se s úspěšným ottawským stavitelem Johnem Ruddym. Přírodě žel, Ruddyho představa byla všeobecnější, zahrnovala nejen nový stadión, ale celou oblast i s další přilehlou čtvrtí, což se nelíbilo Melnykovi. Takže Ruddyho žaloval, že jeho plán může ohrozit ceny plánovaných budov v LeBreton Flats. Není známo, na čem stavěl tuhle domněnku.

Následovala Ruddyho protižaloba, která jen tak mezi řečí prozradila, že Melnykova představa zahrnuje také požadavek, aby větší část nákladů na novou halu zaplatili daňoví poplatníci.

NCC jim pro tu chvíli zrušila stavební povolení pouze podmíněně. Celá věc šla vzápětí před jednoho z nejúspěšnějších kanadských soudců, kteří se zabývají usmiřováním znesvářených stran. A ani on neuspěl.

Úředně to nepotvrdil nikdo, ale podle uniklých informací si Melnyk postavil hlavu, že buď bude po jeho nebo nebude. Výsledek byl prostý: nebude.

Přestavba za každou cenu

NCC ovšem uznává, že nechat pustnout oblast kousek od kanadské sněmovny je trochu nezodpovědné. A proto sdělila, že v LeBreton Flats se stavět bude, že vypíše novou soutěž, avšak: už teď vedení úřadu sdělilo, že v oblasti zajisté bude nějaké místo pro pořádání událostí, avšak výslovně naznačilo, že to nemusí být žádný stadión. Divadlo, koncertní síň, výtvarná galerie, to všechno vyhovuje.

Výkonný ředitel NCC Tobi Nussbaum to řekl jednoznačně: úřad uznává, že součástí nového vzhledu by mělo být nějaké středisko pro konání událostí (doslova: major events centre), ale co to nakonec bude, na tom nezáleží.

Nussbaum dodal, že je úplně možné, že jeho úřad použije některé nápady z původních plánů tím, že je zařadí do zadání příští soutěže. Nevyjádřil se, zda bude mít něco proti opakované účasti Eugena Melnyka, ať samotného nebo ve spojení s kýmkoliv jiným, případně Johna Ruddyho, za podobných podmínek. Zdůraznil pouze, že jednou z podmínek bude místo pro pořádání událostí. Ne, nevylučuje stadión pro Senators, ale současně také ne, stadión nebude podmínkou. Na druhé straně, jelikož poblíž má vzniknout nová budova kanadského státního archívu, bude plán pro LeBreton Flats muset také zahrnovat budovy, které s ním budou souviset.

To pro hokej nezní příliš vesele.

Vedoucí představitelé NHL se po oznámení soudce Winklera, že ani on nedokázal smířit rozštěkané strany, vyjádřili, že tahle fraška bude určitě mít ještě několik dalších dějství. Znělo to, co výraz optimismu, hodně svérázně. Komisař Gary Bettman později řekl, že liga naprosto věří, že Melnyk najde nějaké řešení, že je to bezvadný majitel, který nemá se svými věřiteli sebemenší potíže, účty splácí včas, mzdy vyplácí také včas, takže současné potíže nejsou vlastně ničím větším než zaškobrtnutím na dlouhé cestě životem. Melnyk je nadšený vlastník mužstva, nemá důvodů se ho vzdát, a stejně tak nevidí důvodů, proč by je měl stěhovat někam do pohostinnějších krajin.

Nesmiřitelný rozpor

Tady, zdá se, uvažuje NHL o věci, aniž by se ohlížela na ty, bez nichž by to všechno nemělo cenu: na obecenstvo.

Skutečností totiž zůstává, že ottawští vidí čím dále, tím méně oprávněných příčin k podpoře Eugena Melnyka. Podle veřejného mínění je to tak, že nač Melnyk sáhne, je z toho průšvih. Včetně hokeje, což je pro Kanadu sice neobvyklé, ale už je to tak. Není třeba chodit daleko: prázdné řady sedadel v Canadian Tire Centre mluví jasnou řečí. Prázdné i ve chvílích, kdy Ottawa Senators jsou jen krůček od finále Stanleyova poháru.

Tvrzení, že není vyprodáno jenom proto, že stadión je tak daleko od středu města, neobstojí. Vzdálenost dvaceti kilometrů, to je v Kanadě za rohem. A Kanaďané jsou ochotni překonat větší vzdálenosti, když jde o jejich národní náboženství.

Ano, původní majitelé Senators v Kanatě, kde ta hala vznikla na původně pustém trávníku, trochu zbytečně moc šetřili, takže může být něco na výtkách, že vjezd na parkoviště u haly patří ke složitějším. Ovšem: když Eugene Melnyk vyzval dosti netaktními slovy místní radnici, aby se chutě dala do práce a nechala vjezd přestavět, nezapsal se místním do srdéček zlatým písmem.

V očích ottawských je Eugene Melnyk nevděčný skrblík, bezmála lump a pobuda. Jak svědčí obrovské tabule, které ho zcela otevřeně, nepokrytě a bezostyšně vyzývají k odchodu z města, Melnyk je doslovně persona non grata.

Nevděčný proto, že když se zjistilo, že je vážně nemocen a pomůže mu jen transplantace jater, hlásily se davy ottawských občanů, bez ohledu na to, zda milují hokej nebo zda přejí Ottawa Senators všechno nejlepší.

A teď, vyjadřují se mnozí, se jim Melnyk odvděčuje tím, že jim spílá, že nenavštěvují zápasy jeho mužstva v dostatečném počtu. A navíc jim vyhrožuje, že když se budou chovat takhle neslušně, úplně klidně sbalí svůj pár švestek a přestěhuje se jinam.

Získávat obecenstvo pohrůžkami, to je opravdu hodno ne-li nadšení, pak alespoň obdivu.

Pokud jde o to skrblictví, Melnyk nechal skrouhnout některé části vedení mužstva doslova až na holé kosti (anglicky: bare bones); v případě, například, oddělení vyhledávačů talentů (skautů) to vypadá nejvýrazněji.

Melnyk nedávno rkl, že očekává, že se jakost hru obrátí prudce ve prospěch jeho milovaných Senators. Podle jeho názoru se tak stane do dvou let. A pak, řekl se zcela vážnou tváří, bude na hráčských mzdách utrácet až do výše mzdového stropu. Zatím nikdo nedokázal vysvětlit, jak se ten člověk mohl dostat mezi miliardáře, když neví, že nejdříve musí do věci vrazit prachy (cizí řečí: investovat), a teprve pak se těšit na zasloužené zisky.

Možná by si měl Eugene Melnyk vzít příklad z řeči předsedy NCC Marca Seamana. Ten totiž, když potvrzoval slova svého nejvyššího výkonného podřízeného, pronesl důležitou připomínku: při rozhodování o budoucím osudu LeBreton Flats se jeho úřad bude řídit hlavně ohledy na to, co unese trh.

To znamená, že jestli autoři vítězného návrhu dokáží, že větším ekonomickým přínosem pro čtvrt LeBreton Flats budou koncerty od sólových přes komorní až k symfonickým ve zbrusu nové koncertní síni, přijdou Ottawa Senators zkrátka. I přes veškerá ubezpečování Garyho Bettmana, že potřebují novou halu uprostřed města, a že k tomu potřebují pomoc daňových poplatníků. Takový stadión by neměl zestárnout za pouhých dvaadvacet let, jak se to podle Melnyka (i NHL) děje Canadian Tire Centre v Kanatě. Ostatně, starosta kanadského hlavního města Jim Watson vyslovil o této myšlence silné pochybnosti.

Eugene Melnyk si to svými vzájemně si odporujícími postoji nepěkně zavařil. Nejdřív chtěl novou halu v LeBreton Flats, pak řekl, že mu na ní nezáleží, pak pohrozil obecenstvu odchodem, pak zase chtěl LeBretn Flats, ale tak, aby čtvrt vypadala podle jeho názoru, aniž by připustil ústupky, aby nakonec vyjádřil nad krachem své účasti lítost, které nevěřil snad ani on sám.

Výsledek není povzbudivý: ti, od nichž chce peníze, tedy ottawští daňoví poplatníci, nechtějí jeho, a podporují ho jen ti, kterým nic jiného nezbývá, totiž NHL

Ta příští dějství budou hodně zajímavá. Pakliže budou.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter