Petr Adler: Mike Peluso neměl zamlada tolik hýřit, tvrdí pojišťovna, a teď by byl zdravější

Hokej je tvrdý sport, který může zanechat na těle i duši nesmazatelné stopy. Chlast, prohýřené noci, potažmo nedostatek zcela prosté vody v těle (cizím slovem: dehydratace), nedostatek spánku a okolnost, že člověk kašle na předepsané léky, to může zanechat stopy ještě nesmazatelnější. Takže jestli bývalý hokejista Mike Peluso dnes tvrdí, že má za sebou devět epileptických záchvatů, a že za to může NHL, která mu neřekla nic o nebezpečí zranění hlavy, jedna z pojišťoven, které se hájí jeho nařčením, má v ruce doklady, které dokazují, že co si Peluso nadrobil v mladí, to si teď, v pokročilejším věku, bude muset (s prominutím) sežrat sám.

Peluso (na snímku se v barvách New Jersey Devils pere s Tiem Domim, který byl tenkrát zaměstnán u Winnipeg Jets) obvinil čtyři z pěti mužstev, za něž kdy hrál v NHL, že za jeho chatrné a chátrající zdraví mohou ona a pouze ona. Hrál za Chicago Blackhawks, New Jersey Devils, Ottawa Senators, St. Louis Blues a Calgary Flames. První jmenované mužstvo v žalobě bývalého obránce chybí.

V každém případě, Chubb Group of Insurance Companies, pojišťovna Devils, předložila soudu, který se zabývá Pelusovým případem, lékařská dobrozdání, která hovoří poměrně jednoznačně: “Většinu doložených (Pelusových epileptických) záchvatů způsobil nedostatek spánku, hýření, dehydratace, nestřídmé opíjení, a to, že opomíjel užívání (předepsaných) léků.”

Právnice Chubb Samantha Deutschelová šla ještě dál: sdělila kalifornskému úradu náhrad poškozených pracujících (Workers’ Compensation Board), že pojišťovna nikdy neobdržela důkazy o nedávných epileptických záchvatech, z nichž nejvíce nedávný měl Pelusa postihnout loni v dubnu.

Paní Deutschelová napsala doslova, že “v rozporu s (Pelusovými) tvrzeními, většinu jeho doložených záchvatů způsobil způsobil nedostatek spánku, hýření, dehydratace, nestřídmé opíjení, a opomíjení užívání (předepsaných) léků. Obviňovaná strana (Devils a Chubb) také nikdy neobdržela žádná lékařská potvrzení ohledně nedávných záchvatů (grand mal), o nichž hovoří (Pelusova) stížnost.”

Jistě, pojišťovna se musí hájit jak zuby, tak nehty, jenže nikdo zatím nedokázal vyvrátit její tvrzení, že Peluso “nikdy nepředložil lékařské důkazy, které by podpořily tvrzení, podle něhož došlo k poškození mozku a diagnose demence, ačkoliv se tvrdí, že tomu tak je.”

Navíc, uzavřela právnice Deutschelová, “Hodnocení samotného Pelusa dokazují, že může žít samostatně. Platí své účty, vaří, hlídá si používání léčiv, čtyřikrát až pětkrát týdne navštěvuje tělocvičnu, jeho dlouhodobá paměť je výborná, rád hraje golf a jezdí na kolečkových bruslích.”

Právníci obou stran se teď hádají, kdo kdy a jak předal protivné straně patřičné doklady, jenže Pelusovi zástupci zatím nedokázali, že Chubb si jen vymýšlí.

A pak, jak je v zemi zvykem, dochází na procedurální otázky. Třeba: lze přijmout lékařské potvrzení z roku 1993, že Peluso utrpěl v prosinci onoho roku po rvačce během zápasu otřes mozku? Případně, lze přijmout sdělení neurologa z února 1994, že Pelusovi hrozí epileptické záchvaty, bude-li hrát tak, jak hrával doposud a utrpí další otřesy mozku?

Žalobci tvrdí, pochopitelně, že ano, obhájci, stejně pochopitelně, tvrdí, že v žádném případě.

Obhájci soudí, že pisatelé zmíněných potvrzení jsou totiž buď dávno na pravdě boží, nebo že nemůže nikdo předpokládat, že si budou pamatovat případ, k němuž došlo bezmála před čtvrtkou století.

Žalobci ovšem tvrdí, že jak to je s pamětí znalců, nebo s tím, zda jsou ještě mezi námi, nebude známo, dokud to nebude prozkoumáno pod přísahou.

A mezitím, léta běží, vážení.

Přitom je tento případ ohromně důležitý. Hlavně proto, že jeho výsledek může ovlivnit rozhodujícím způsobem další průběh řízení, které způsobila žaloba zhruba stovky bývalých hráčů. Ti tvrdí, že jim NHL v životě neřekla, že zranění hlavy může mít dlouhodobé následky, zatímco liga tvrdí, že něco tak samozřejmého sice nebylo v dávných dobách (o které jde) tak jasné, jako je to teď, a že vlastně ani dnes nikdo neví, jak to je doopravdy, ale hráči si mohli přečíst varující články v řadě časopisů, které patří mezi tzv. populární (na rozdíl od odborných).

Kromě toho se liga ohrazuje, že několikrát žádala hráčské odbory NHLPA, aby své členy přesvědčily, že mají mít jeden k druhému větší úctu. Vždycky se dočkala více či méně opovržlivé odpovědi, aby se starala o sebe a neříkala svým odborům, o čem se mají bavit.

Takže případ Mikea Pelusa proti jeho čtyřem bývalým zaměstnavatelům v NHL a jejich pojišťovnám se asi stane tzv. precedentem.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter