Petr Adler: MOV přiložil další poleno pod ohnivý spor s NHL

30. března 4:34

Petr Adler

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) chce, aby se hráči NHL zúčastnili olympijských her 2018 v jihokorejském Pyeongčangu, ale to ještě neznamená, že by severoamerické soutěži dovolil použití záznamů obrazu a zvuku z účasti svých zaměstnanců v jejich publikacích.

Mluvčí MOV Mark Adams řekl, že NHL vlastně žádá o uznání postavení hlavního podporovatele (Top Sponsor). To by NHL umožnilo, aby mohla seznamovat veřejnost se vším, co její hráči dělají na olympiádě prostřednictvím televizní sítě NHL Network a internetových stránek nhl.com.

A to, zdůraznil Adams, se nestane.

“Majitelé NHL předkládají MOV a olympijskému hnutí vůbec podmínky obchodní povahy,” řekl Adams. “MOV si je ovšem vědom, že NHL dobře chápe, že olympijské hnutí nemůže zacházet s majiteli obchodního podniku sportovní ligy lépe než s mezinárodními sportovními svazy nebo jinými profesionálními ligami.”

Může MOV chtít všechno?

V této části Adamsova prohlášení je skryto celé pokrytectví přístupu MOV. V první řadě odmítá vzít na vědomí, že olympijský podnik je přinejmenším stejně obchodní jako NHL, pakliže ne více. Za druhé, v duchu vyjádření presidenta MOV Thomase Bacha, odmítá uznat, že NHL je jediná soutěž, která by musela přerušit program na bezmála tři týdny v době, která je z pohledu jejích příznivců jednou z nejnapínavějších. A za třetí, Adams (a potažmo MOV) bez uzardění zapomíná, jak se stalo, že NHL přišla na olympijské hry: bylo to na úpěnlivou žádost MOV a Mezinárodní hokejové federace (IIHF). Olympijský hokejový turnaj tenkrát skomíral, přestával zajímat diváky, tudíž začal být nezajímavý i pro zadavatele reklam. NHL tehdy olympjskym pořadatelům vytrhla trn z paty.

Jak věc shrnul nejmenovaný činitel NHL: takže Coca-Cola a McDonald’s jsou pro MOV zdroji zdravé výživy a tudíž hlavními podporovateli, zatímco liga, která má přerušit soutěž, aby mohla olympiádě zapůjčit nejlepší hokejisty světa, ostrouhá.

Mluvčí Adams dále zdůraznil, že IIHF už vyřešila otázku výdajů NHL, které mohou dosáhnout až 20 miliónů dolarů. Tato částka má uhradit cestovné, pojistné a ubytování hráčů NHL.

Z jeho formulace plyne, že MOV nemá a už nikdy nebude mít nic společného s podobnými výplatami. Okolnost, že IIHF k tomuto účelu chce použít peněz, které po skončení olympiády dostává od MOV na vývoj dětského a mládežnického hokeje, Adams přešel majestátním mlčením.

NHL trvá na tom, že když chce někdo, kdokoliv, jakkoliv přispět, nesmí přitom okrádat vdovy a sirotky.

Blíží se okamžik O

Jednání, (či přesněji: vyjednávání prostřednictvím sdělovacích prostředků) se vyostřuje. Komisař NHL Gary Bettman řekl, že on neví o žádné uzávěrce, a že jestli někdo nějakou takovou má, není to on, a že mu zatím (alespoň určitě ne úředně) nikdo neřekl, že účast NHL ve hrách roku 2018 bude mít vliv na hry roku 2022 (v čínském Pekingu). O ten (a o Čínu vůbec) má NHL takový zájem, že tam nejdřív pobyl Bettmanův zástupce Bill Daly, a teď je tam Bettman osobně.

President IIHF René Fasel ovšem řekl, že potřebuje vědět, co a jak, nejpozději koncem dubna. Aby bylo jasno, že nevydírá, vysvětlil to provozními důvody: majitelé podniku, které budou poskytovat v Jižní Koreji olympijská ubytování, potřebují dostat před koncem dubna nevratnou zálohu. A tu on, jako odpovědný hospodář, nemůže složit, když neví.

Ale trochu vydírání přece jen přidal: naznačil, že když se NHL vykašle na Jižní Koreu, nemusí dostat od IIHF pozvánku do Číny.

Stejný zpěvník

Olympský mluvčí Adams to řekl zakulaceněji. Ne o moc, ale přece: “Tyto hry předvádějí lední hokej nejširšímu světu. Nabídka na účast v nastávajících dvou zimních olympijských hrách zůstává v platnosti. Doufáme, že nakonec dojde k dohodě, která prospěje všem zúčastněným.”

Majitelé NHL vyjadřují o tom předvádění hokeje celému světu zdravé pochyby. Zajímají je jen čísla, a ta toto tvrzení rozhodně nepotvrzují. Jakkoliv zastánci této myšlenky tvrdí, že ten dopad bude vidět až dlouhodobě, majitelé NHL poukazují, že se zúčastnili od roku 1998 pěti her, a že na ten dopad čekají dodnes.

Mluvčí Adams dále použil stejně taktiky biče a perníku, jaké už delší dobu využívá nejen Fasel, ale i výkonný ředitel hráčských odborů (NHLPA) Donald Fehr. Říká se tomu také rozděl a panuj: “Víme, že hráči si rozhodně přejí hrát, a příznivci hokeje že si přejí vidět, jak hrají nejlepší proti nejlepším.”

Fehr do těchto řečí ovšem ještě zamíchal poznámky o pochopitelných vlasteneckých pohnutkách hráčů. Avšak současně okamžitě dodal, že pakliže se NHL domnívá, že hráči kvůli olympijské účasti kývnou na jakékoliv ústupky v kolektivní smlouvě, ohromně se plete.

NHL totiž přišla se dvěma návrhy: co kdyby hráči souhlasili s prodloužením platnosti kolektivní smlouvy? Když NHLPA návrh zamítla, měla liga další otázku: což kdyby se obě strany zavázaly, že v září 2019 nebudou žádat o otevření smlouvy? NHLPA Fehrovými ústy zamítla i tuto myšlenku. Sice tím způsobila, že NHL už dnes tuší, co ji čeká v onom září 2019, ale NHLPA tímto sdělením pomohla zavřít myšlence o olympijské účasti dveře na klíč.

Nyní už se jenom čeká, kdo (a kdy) ten klíč hodí do kanálu.

Hráči se bouří

Hráči se totiž odmítají smířit s tím, že v kolektivní smlouvě souhlasili se zavedením zásobního účtu (escrow). Trik spočívá v tom, že jim majitelé strhávají z mezd průměrně 15 procent. Tyto peníze se ukládají na zmíněný účet pro případ, kdyby liga prodělávala. Zatím se tak nestalo, takže hráči po vyúčtování, které provádí NHL společně s NHLPA, dostanou po sezóně většinu peněz zpět. Zatím se ale také nestalo, že by dostali zpátky všechno. Hráči protestují: proč by měli podporovat své zaměstnavatele. Liga odpovídá, že si vyjednali spousty pravomocí, neboli, že by se měli podílet i na riziku podnikání. To je myšlenka, kterou hráči přímo nesnesou. Proto je úplně možné, že NHLPA v září 2019 požádá o nová jednání.

Takže: když majitelé navrhují buď prodloužení smlouvy nebo slib, že nikdo nepodá v září 2019 onu osudnou (a osudovou) žádost, hráči nesouhlasí. I za cenu, že liga odmítne povolit účast na olympijských hrách.

A do toho president Mezinárodní hokejové federace (IIHF) René Fasel oznámil se vší důrazností, že NHL si nemůže vybírat, na kterou olympiádu pojede a které se vyhne. Tohle, oznámil, řekl zástupcům vedení severoamerické soutěže už dříve. Jenže poté rovnou dodal, že v tuto chvíli se jednání soustřeďují na jihokorejský Pyeongčang (2018), a jednání o roce 2022 v čínském Pekingu mají času dost.

Podle Faselovy řeči to vypadá, že to takhle jasné vysvětlil i komisaři NHL Garymu Bettmanovi a jeho zástupci Billu Dalymu.

Bettman to vidí v trochu jiném světle: úředně mu nikdo neřekl nic. Souhlasí ale s Faselovým názorem, že do Pekingu je daleko, teď je na stole otázka Pyeongčangu.

“Jedním z hlavních úkolů mého současného presidentování je zvýšení obliby hokeje jako sportu v Asii,” řekl Fasel. “Zájem o hokej v Koreji roste, a jestli se nejlepší z nejlepších nezúčastní olympiády, přijdeme o skvělou možnost rozšířit hokej mezi co nejširší vrstvy asijských sportovců.”

Fasel ovšem nedodal, jak přišel na dojem, že zájem o hokej v Jižní Koreji překonává všechna původní očekávání. V každém případě je to tak, že nezmínil jedinou číslicí. A NHL nikdy nedala moc na dojmy.

Podstatné ovšem je, že NHL se snaží vstoupit na čínský trh už příští sezónu. Učiní tak předsezónními exhibičními zápasy mezi Los Angeles Kings a Vancouver Canucks. Volba mužstev nebyla nahodilá. Nejen, že obě sídlí na tichomořském pobřeží, takže to mají nejblíže, ale stejně důležité je, že obě města mají silné čínské menšiny. Doslova řečeno, v obou jsou čtvrti, kde se jinak než čínsky nedomluvíte, a nejlepší bude, když zvládnete jak kantonskou, tak mandarínskou řeč.

Fasel se ve své další řeči tvářil jako zubař (jímž vlastně také v občanském povolání je), který říká, že teď to možná bude trochu bolet: “Přítomnost NHL na olympijských hrách byla našemu sportu prospěšná po celém světě. Poskytla také nezapomenutelné vzpomínky hráčům, kteří hráli od Nagana až po Soči. Budeme tedy pilně pracovat na tom, abychom zajistili jejich účast jak v Pyeongčangu, tak i po něm.”

Opět ta diplomaticky skrytá výhrůžka: nevíme, co bude, když nebude NHL v Pyeongčangu.

Naděje umírá poslední, jak říkával feldkurát Katz ve Švejkovi: “Stále doufáme, se se podaří všechno vyřešit tak, aby hráči NHL mohli hrát na olympijských hrách, a aby to řešení bylo férové vůči všem zainteresovaným stranám,” dodal Fasel.

To mohl ovšem také dodat, že pevně věří v kvadraturu kruhu, i v to, že dárky vozí Děda Mráz, zatímco děti nosí čáp.

Poznámka o tom, jak moc hráči touží po olympijské účasti ovšem vypadá jako opsaná doslova od výkonného ředitele NHLPA Dona Fehra.

Jakkoliv oba pánové mluví o tradiční účasti NHL, dějiny zní jinak.

20 let netvoří tradici

Hokej se prvně dostal na olympijský pořad v létě roku 1920 v belgických Antverpách.

V roce 1924 se konaly úplně první zimní olympijské hry ve francouzském Chamonix. Hokej, se logicky přesunul na zimu.

NHL se na olympiádu dostavila teprve v roce 1998 v japonském Naganu. Byla to odpověď ligy na naléhavou prosbu Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a IIHF. Olympijský hokej tak, jak se hrával až do té doby, přestával zajímat obecenstvo. Ti, kteří za to všechno platí, tedy zadavatele reklam a sponsori, si poklesu všimli a začali se chovat podle toho.

NHL zaujala možnost zjistit, zda může rozšířit jméno značky do míst, kde ji až do té doby znal jen málokdo. Souhlasila s přerušením soutěže, a vymínila si pouze, že jí olympijští pořadatelé uhradí její skutečné výdaje s výletem spojené. Tedy: ne s přerušením, protože to by musela žádat také o výplatu mezd té většině hráčů, kteří místo na olympiádě tráví čas posedáváním nebo poleháváním na plážích, a stejně tak i proplacení mezd všech ostatních zaměstnanců mužstev.

Je tu ovšem drobný háček: NHL silně váhala už před hrami v ruském Soči v zimě 2014. Měla většinou ty samé námitky, jako má dnes. Letos k ním přibylo, že si hráči vymínili pětidenní povinné volno (bye week). To výměnou za souhlas, že se bude zápas hvězd hrát ve třech proti třem. Jenže: v kolektivní smlouvě už takhle bylo stanoveno několik povinných volných dnů. Kdyby měla NHL jet do Jižní Koreje, přijde o další skoro tři týdny. Program soutěže je už takhle nabitý. Liga tvrdí, že se při takové zátěži hráči unavují nad obvyklou míru, což vede nejen k tomu, že se snaží rozložit síly, čili nehrají vždycky na plno, ale také k většímu nebezpečí zranění právě z únavy.

Nehrát naplno v každém zápase považuje NHL za nezodpovědnost k platícím divákům.

A platící diváci jsou pro ní důležitější než konkurenční podnik, který jednostranným zrušením smlouvy, která ligu vůbec k olympiádě přivedla, předvedl, že NHL nebere vážně.

Otázku Soči nakonec pomohla vyřešit diskrétní peněžní injekcí ruská vláda.

Je úplně možné, že v roce 2022 se čínská vláda zachová podobně. Právě proto konají činitelé NHL poutní cesty do Pekingu.

A jestli se to stane, mohou se MOV a IIHF jít se svými výhrůžkami sklouznout.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.