Petr Adler: musí se odehrát všech 82 kol? A co když ne?

V dějinách NHL by to nebylo poprvé, že se o nejvyšší cenu - Stanleyův pohár - hrálo, aniž by se odehrálo všech 82 kol základní části. Stalo se tak už po výlukách let 1995 a 2013, kdy pohárová soutěž začala po 48 odehraných kolech. A to je myšlenka, která začíná ve vedení NHL získávat stále silnější podporu: sám komisař ligy Gary Bettman připustil, že základní část asi může letos zůstat nedohraná.

To slovo zaznělo poté, kdy Bettman poprvé připustil veřejně, v bezmála jedenáctiminutovém rozhovoru v přímém přenosu s Mikem Tiricou z NBCSN, že dohrát letošní základní část může zůstat bláhovým snem. Zní: snížení (anglicky: rollback).

Je to jednoduché: přepočítávat body nejrůznějšími procenty není nejsportovnější, soudí mnozí členové vedení ligy. Říci, že bude platit stav po nejvyšším počtu utkání, která odehrála všechna mužstva, může být jednodušší.

Takže: všechna mužstva mají za sebou 68 kol. Mužstva, která odehrála více zápasů, by, přírodě žel, tudíž přišla o případné body, které získala v zápasech odehraných navíc, ale zase na druhé straně, byli by všichni na jedné lodi.

Jak nesportovní!

Na jednu stranu takový krok odporuje základnímu sportovnímu zákonu: měnit pravidla (hry, soutěže, čehokoliv) během rozehrané (hry, soutěže, čehokoliv) je neslušné. Britská angličtina na to má několik poměrně opovržlivých výrazů: it isn’t cricket. Nebo: not really playing the game. Případně: not sporting enough.

Na druhou stranu: ztráta 1,1 miliardy dolarů je ztráta 1,1 miliardy dolarů. Lze-li ztrátu snížit, spory končí.

Ano, pár hvězd se vyjádřilo už předem proti: podle názoru kapitána Edmonton Oilers Connora McDavida je postup na základě výsledků v základní části soutěže prostě bezpodmínečný, podle brankáře Florida Panthers Sergeje Bobrovského je zkrácení základní soutěže svatokrádež.

Bobrovskij argumentuje tím, že osud řady mužstev je na vlásku, od postupu je dělí třeba jenom jediný bod, a v rozpisu do konce základní části je čekala převážně mužstva, s nimiž pravidelně vyhrávají.

Mohl ještě dodat, že třeba takoví St. Louis Blues byli přece loni v lednu na zcela posledním místě v tabulce. Stačily dvě změny (v brance a za střídačkou). Všichni víme, jak to dopadlo.

A co s odpovědí, že někdo bude za postupovým místem o jeden bod i po těch po 82 kolech?

Tohle všechno je sice pravda, oponují chytří pánové z vedení ligy, jenže ani při povodni nebo požáru nezachráníte z ohroženého domu všechno.

McDavid soudí, že není, z čistě výkonnostního hlediska, nejmazanější, aby hráči vletěli rovnou do rozbouřeného kotle pohárové soutěže, aniž by se rozehráli ve zbývajících zápasech základní části. Liga se sice zavázala, že před jakýmkoliv návratem do hry se budou konat dva týdny tréninkových táborů, ale to, říká McDavid celkem oprávněně, se nevyrovná skutečným utkáním.

Jenže tady McDavid nebere v potaz, že právě kvůli narušení letošního ročníku si liga přeje uskutečnit příští ročník se vším všudy. I kdyby se mělo začít o měsíc později a závěrečný zápas Stanleyova poháru se konal až koncem června příštího roku, NHL má spoustu příčin, aby lpěla na návratu bez všelikých vylomenin. Z hlediska peněz by to mělo zajímat hráče úplně stejně, jako to zajímá ligu.

Až na to, že tady má karty v rukách někdo jiný: vládní úřady. Lhostejno, zda oprávněně, otázka, kdy mají povolit veřejná shromažďování lidí, kteří si nebudou muset být vzdáleni alespoň šest stop (něco málo pod 183 centimetry) si najde odpověď někde jinde.

Kdyby mělo dojít k tomu, že by se odehrála jen část zbývajících 15 procent základní části, ale tak, aby nakonec měla všechna mužstva odehrán stejný počet zápasů, a aby v povoleném období odehrála všechna alespoň přibližně podobný počet utkání, museli by se stavitelé rozpisu zbláznit.

Je to takhle: osm mužstev mělo ke čtvrtku 12. března, kdy liga oznámila přerušení soutěže, odehráno po 71 zápasech. Na druhé straně, dvě mužstva odehrála 68 utkání. Zbytek, tedy jedenadvacet mužstev, odehrál něco mezi těmi dvěma hraničními počty.

Vzorec, podle něhož by se pořadí pro postup stanovilo podle procentového vyjádření bodů, příchodem nápadu s hromadným snížením kol začal ztrácet na zajímavosti.

Ten nápad vznikl mnezi juniory v ontarijské hokejové lize (OHL), která se po zrušení své sezóny musela rozhodnout o pořadí, v němž si budou mužstva vybírat nováčky (v případě OHL jde o tzv. priority draft lottery).

V den zrušení soutěže měla mužstva OHL odehráno nejméně 61 utkání. Hranice byla jasná: pořadí určí stav po 61. kole. Kdo hrál víckrát, a zvítězil, prostě o ty body navíc přišel. Tečka.

V NHL by to vypadalo tak, že by osm mužstev přišlo o body ze tří utkání, dalších jedenáct mužstev by ztratilo výsledky dvou utkání, deset mužstev by přišlo o jeden zápas, a dvěma zbývajícím mužstvům by to bylo jedno.

Nejzajímavější je, že do by poháru postoupila stejná mužstva, která by do ní postoupila, kdyby se postupovalo podle výpočtu procent.

Na bodová procenta by první kolo vypadalo takto:

 

Střední divize
St. Louis Blues	Calgary Flames
Colorado Avalanche	Dallas Stars
Pacifická divize
Vegas Golden Knights	Nashville Predators
Edmonton Oilers	Vancouver Canucks
Metropolitní divize
Washington Capitals	Carolina Hurricanes
Philadelphia Flyers	Pittsburgh Penguins
Atlantická divize
Boston Bruins	New York Islanders
Tampa Bay Lightning	Toronto Maple Leafs

Kdyby došlo ke zkrácení základní části na postup po 68 kolech:

Střední divize
Colorado Avalanche	Vancouver Canucks
St. Louis Blues	Dallas Stars
Pacifická divize
Vegas Golden Knights	Nashville Predators
Edmonton Oilers	Calgary Flames
Metropolitní divize
Philadelphia Flyers	Carolina Hurricanes
Washington Capitals	Pittsburgh Penguins
Atlantická divize
Boston Bruins	New York Islanders
Tampa Bay Lightning	Toronto Maple Leafs

 

Změnilo by se jenom kdo bude hrát s kým, nezměnilo by se, že lepší mužstva (v tabulkách shora uvedena jako první) by začínala doma.

V prvním kole by se vrátila dlouholetá a sveřepá Bitva o Albertu. Narazila by na sebe mužstva z Lasu Vegasu a Nashville. Stáli by proti sobě Alexander Ovečkin a Sidney Crosby. To by mohla být skvělá náplast za vynucený půst.

A navíc, což je neméně důležité, odpadla by debata na téma, zda pouhý součet bodů je lepší než jejich procentuální porovnávání.

Nejdůležitější otázka zní: a bude se to vůbec konat? Tak nebo onak?

A hlavně: přestane se zeměkoule točit, kdyby letos nikdo nevyhrál Stanleyův pohár? V roce 1919, kdy řádila opravdová pandemie, zůstal Stanleyův pohár bez vítěze. A země se točí kolem své osy i o 101 rok později.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter