Petr Adler: myšlenka o NHL na olympiádě mizí v nedohlednu

Od návštěvy presidenta Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomase Bacha v New Yorku uplynulo několik neděl, a od té doby se nestalo vůbec nic, stejně tak nejsou na obzoru žádná další jednání. NHL tedy pracuje plnou parou na rozpisu příštího ročníku soutěže bez třítýdenního přerušení na olympijskou účast, řekl komisař ligy Gary Bettman po ukončení březnové schůze generálních manažerů ve floridském Boca Raton.

Vedení soutěže předneslo zprávu o současném stavu, a celá záležitost, včetně diskuse, netrvala déle než 40 vteřin. Z toho plyne, že generální manažeři vzali zprávu vedení ligy na vědomí. Nic víc.

Že je tento dojem naprosto správný, potvrdil Bettman sám, když pokračoval: “Neděje se vůbec nic nového. Myslím, že převažující názor mezi mužstvy je, že ten celý podnik je pro naší soutěž velice rušivý, a že názor mužstev se pohybuje mezi únavou z  celé věci a jejím odmítnutím.”

Pakliže se nestane nějaký opravdový zázrak, bude to poprvé od her v japonském Naganu (1998), kdy se olympiáda bude muset obejít bez nejlepších hokejistů světa (pakliže přijmeme za svůj názor, že nikde jinde nejsou hráči alespoň tak dobří jako jsou ti v NHL).

NHL přistoupila na žádost MOV, spojenou se žádostí Mezinárodní hokejové federace (IIHF), aby se zúčastnila olympijských her proto, že se domnívala, že tím pomůže rozšířit oblibu své značky do zemí, kde o její existenci dosud vědělo pouze pár nadšenců, a jen z doslechu.

Dalším důvodem souhlasu NHL bylo, že v tehdy blízké budoucnosti (2002 a 2010) se hry měly konat v Severní Americe (Salt Lake City a Vancouver). To liga považovala za možnost přiblížit značku těm fanouškům (hlavně americkým), které až dosud profesionální hokej na její úrovni nijak neoslovoval. NHL od nich očekávala, že se přidají mezi příznivce NHL na základě původně čistě nacionalistických (nebo alespoň vlasteneckých) vášní.

Nestalo se ani jedno, ale, k velikému údivu ligy, vlastně ani to druhé.

Na druhé straně ale olympijští i mezinárodně hokejoví papalášové na tom vydělali. NHL zvali hlavně proto, že jim jejich hokejová soutěž trochu upadala a veřejnost se přestávala zajímat tak, aby to zaujalo zadavatele reklam. NHL jim soutěž oživila. A chtěla za to pakatel: olympijští pořadatelé jí zaplatí (předem domluvené a řádně vyúčtované) náklady.

Když si uvědomíme, že NHL musí kvůli olympiádě přerušit na tři týdne soutěž zrovna v době, kdy se chýlí k závěrečným bojům o účast v bojích o Stanleyův pohár, a že tím vlastně pomáhá konkurenčnímu podniku, aby přežil, mohli si olympijští i mezinárodně hokejoví papalášové olíznout všech deset.

Jenže oni se pokaždé cukali. A loni přišel president MOV se skvělým nápadem: neplatíme nikomu, nebudeme platit ani NHL.

A v tu chvíli narazil.

President IIHF René Fasel sice, na rozdíl od Thomase Bacha, okamžitě pochopil, co udělá nepřítomnost NHL jeho pokladně, ale neprošel nakonec ani jeho návrh. IIHF dá požadovanou částku dohromady tím, že národním svazům sníží podíly, které dostává od MOV. Jenže Fasel chtěl snížit částky, které jsou určeny na rozvoj dětského a mládežnického hokeje.

Ne, že by NHL byla tak ohromně velkodušná, ale jedno si její vedení uvědomilo okamžitě: kdyby přistoupila na tento Faselův návrh, vystaví se opravdovému nebezpečí, že ji mnozí obviní, že okrádá sirotky a vdovy. Než takové osočení, to ať raději nezasvěcení křičí, že dělá všechno jenom kvůli penězům. To, ostatně, by byla pravda pravdoucí: NHL není dobročinný spolek, NHL je podnik. Stejně, jako jsou podnikem olympijské hry.

Rozdíl, podle názoru vedení NHL, spočívá pouze v tom, že MOV (ale i IIHF) se přikrývá zástěrkou vlastenectví až nacionalismu a hovoří o ušlechtilých cílech sportu, zatímco NHL potvrzuje celkem otevřeně, že v jejím případě je sport druhem zboží, které prodává v odvětví jménem zábavní průmysl.

Nic víc, ale tak nic méně.

Takže, pakliže závěr vedení NHL po Bachově návštěvě v jejích kancelářích byl, že to byla milá zdvořilostní návštěva, vypadalo to už tehdy hodně pesimisticky. Nynější prohlášení Garyho Bettmana tento závěr pouze potvrdilo.

Jistě, Bettman používal krajně opatrných, až diplomatických, obratů. Nechtěl (a nechce) přibouchnout dveře příliš nahlas a definitivně. Právě on se snaží udržet olympijskou účast NHL při životě. Nejen kvůli tomu, že o ní usilují mnozí hráči. Hlavně kvůli tomu, že Bettman přemýšlí dlouhodobě a ví, že třeba další hry, ty v Číně v roce 2022, by se mohly stát pro NHL doslova zlatým dolem.

Ostatně, kdyby Bettman nemyslel dlouhodobě, byla by NHL dávno vzdálená Arizoně několik světelných let, a mluvila by o ní jako o špatném snu.

Jenže Bettman ví, že je zaměstnancem majitelů. Koho chleba jí, toho píseň zpívá. Za to množství miliónů dolarů ročně, těžko se mu divit.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter