Petr Adler: nad Carolina Hurricanes řádí vichřice

Carolina Hurricanes v nejbližších dnech, nebo týdnech, případně měsících, ale rozhodně nikoliv letech, změní vlastníka, ale to neznamená, že by se stěhovali. Možná. Změní vlastníka, jestli bývalý šéf baseballových Texas Rangers Chuck Greenberg schrastí půlku miliardy dolarů. Nebo více. Co možná nejdříve. Nejlépe hned.

A když ne?

Tak mu současný majitel mužstva Peter Karmanos Jr. (na snímku) řekne sayonara. Tak to řekl (doslova) Chipovi Alexanderovi z místního listu The News & Observer.

Na to, že je (sice rodem z Detroitu) vlastně řeckého původu, je Karmanosova znalost japonštiny málem obdivuhodná.

Klidně Greenbergovi počká, protože ho má rád, dodal Peter Karmanos Jr., ale nemůže, tedy ani nebude, čekat do nekonečna.

Ještě obdivuhodnější je jeho schopnost šroubovat cenu: podle odhadů časopisu (a s ním spojeného podniku) Forbes, by totiž Hurricanes neměli stát ani o halíř více než 230 miliónů dolarů. A Peter Karmanos Jr. trvá na tom, že chce nejméně dvojnásobek.

Nejzajímavější na tom je, že Peter Karmanos Jr. tvrdí, že je s Chuckem Greenbergem předběžně dohodnut (říká se tomu papíru term sheet, čili zápis o ujednaných podmínkách), avšak nemá dosud kupní smlouvu (purchase agreement). Jako správný obchodník dále Peter Karmanos Jr. tvrdí, že cena sice může poklesnout na 450 miliónů dolarů, ale jestli bude Chuck Greenberg otálet (a jestli se současně mužstvu v příští sezóně povede lépe než se mu vedlo v nedávno ukončeném ročníku soutěže), může se stát, že cena stoupne až na 600 miliónů dolarů.

Jaké úspěchy?

Hurricanes bojují o přízeň obecenstva. Jenže výkony na ledě způsobují, že návštěvnost domácích utkání klesla oproti výsledkům před desíti lety o celou třetinu. Přesněji: v hale PNC je při každém domácím zápase zhruba jedna třetina hlediště prázdná.

Carolinští sice na jaře 2006 vyhráli Stanleyův pohár (porazili ve finále v sedmi zápasech Edmonton Oilers), jenže pak se do pohárové soutěže probojovali jen jednou (2009), kdy prohráli ve finále konference s pozdějšími vítězi poháru Pittsburgh Penguins.

S těmi úspěchy je to historicky zajímavé: když přišli Hartford Whalers do NHL (stalo se v rámci pohlcení konkurenční WHA: World Hockey Association), málokdo si uvědomil, jak špatné místo si to mužstvo našlo. V podstatě na rozhraní mezi dvěma trhy (New York a Boston, navíc snad tehdy nejmenší trh NHL, poměrně bezvýznamné hospodářské zázemí. V době, kdy mužstvo patřilo Richardu Gordonovi, stal se členem jeho představenstva slavný tenista Ivan Lendl. Pomohl sice přivést Bobbyho Holíka, ale ani tahle akvizice nepomohla.

Peter Karmanos Jr. mužstvo koupil za poměrnou babku v roce 1994, a hlasitě ujišťoval všechny přítomné i nepřítomné, že stěhování nepřichází v úvahu. Přinejmenším do roku 1998. Jenže daňoví poplatníci se nějak neměli k tomu, aby Whalers postavili novou halu za své vlastní, těžkou prací vydělané peníze (převážně v pojišťovnictví). Vlastně se ani nelze moc divit. Hartford sice patří mezi světové špičky, pokud jde o příjem na občana nebo občanku, jenže právě pojišťováci jsou zvyklí hodnotit nebezpečí před tím, než se jejich podnik rozhodně někoho pojistit. Hartfordští si uměli spočítat, že znají lepší způsoby utrácení.

Takže Peter Karmanos Jr. ohlásil po sezóně let 1996-97, že Velrybáři se budou stěhovat. Učinil tak vzápětí, a zase: smůla. Hala v Raleigh v Severní Carolině ještě nestála, avšak kostky byly vrženy. Whalers se přejmenovali v Hurricanes, a místo, aby hráli v nedostavěné budově, působili dva roky v Greensboro. To je sice mizerných 90 minut od Raleigh, což je na americké poměry bezmála co by kamenem dohodil, ale místní příznivci sportu dávali vytrvale přednost universitní košíkové hned za rohem před hokejem, kvůli kterému by museli zápas co zápas trávit tři hodiny na cestách.

Zájem o hokej stoupl s úspěchem ve Stanleyove poháru, a pak zase vyprchal.

Rozhádaná rodina

Vedení NHL se na veřejnost staví, že mu to moc nevadí, ale těžko mu může být jedno, když místní titulky pravidelně rozviřují zprávy o tom, že synci Petera Karmanose Jr. svého bohatého papá žalují, že prý rozhazuje peníze, které mají patřit mužstvu jako opilý námořník na vycházce v přístavní čtvrti.

Jak řekl zástupce komisaře NHL Bill Daly, tohle je jejich věc, do toho nemá liga moc co mluvit.

Jak se to vezme. Sice se cynicky tvrdí, že i špatná publicita je lepší než žádná publicita, ale všechno by mělo mít své meze.

Dětičky z prvního manželství Petera Karmanose Jr. dávají nepřímo najevo, že papá utrácí jejich dědictví nezodpovědným způsobem. Jestli tím chtějí ríci, že jim vadí, že věnoval značnou částku nemocnici, která se snaží léčit rakovinu, není moc dobře známo. Jejich matka, Karmanosova první manželka, zemřela na rakovinu.

Ligu spíše zajímá ujištění případného nového majitele, Chucka Greenberga, že Carolina Hurricanes pod jeho vedením budou nejen úspěšní, ale (a hlavně) budou úspěšní v Raleigh.

Podle současného stavu prodeje sezónních vstupenek na nastávající ročník NHL se zatím nezdá, že by přesvědčil ty nejdůležitější, tedy případné zákazníky.

Loňská návštěvnost domácích zápasů Hurricanes činila 11.766 diváků na zápas. Před desítkou let činila zhruba 17 tisíc.

Na tom je nejhorší, že pokles návštěvnosti je v případě Hurricanes ustálený stav.

Nikomu není jasné, jak asi může nový majitel otočit proudění diváků o 180 stupňů.

O to více je nejasnější, proč chce Chuck Greenberg vysolit zhruba půlku miliardy za podnik, který se navzdory hlasitým řečem svého současného vlastníka honosí pouze mnoha méně hlasitými úspěchy.

Třeba Chuck Greenberg ví něco, co ušlo všem ostatním.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter