Petr Adler: NHL pochopila. Bude muset důvěřovat i prověřovat - doplněno

Letošní soutěž o Stanleyův pohár je sice ohromně napínavá a překvapivě vyrovnaná, avšak NHL bude muset přistoupit ke změnám přehrávek videa a dodatečného posuzování rozhodnutí rozhodčích na ledě, připustil komisař ligy Gary Bettman. Jak dosud zásadně nesouhlasil s rozšiřováním přezkoumávání dění prostřednictvím videa, teď uznal, ze to takhle dál nepůjde. Má-li ze soutěže vyjít skutečný vítěz, tedy vítěz, který nevyhrál díky chybě rozhodčích, bude se muset stát něco zásadního.

Tato slova jsou kladena na obrazovku pár hodin poté, kdy St. Louis Blues srovnali stav závěrečného kola pohárové soutěže vítězstvím proti Boston Bruins na jejich ledě.

Obdivuhodný výkon: St. Blues byli ve finále naposledy před půlkou století, a ze třinácti utkání dosud sehraných v závěrečné části pohárové soutěže jich prohráli přesně třináct.

Co patří na kobereček a co ne?

Většina zpráv se ale zabývá tím, že disciplinární komise NHL oznámila, že si míní popovídat s útočníkem vítězného mužstva Oscarem Sundqvistem, který v první třetině středečního zápasu narazil do obránce domácích Matta Grzelcyka tak, že jeho oběť zápas nedohrála. (Nepocestuje ani do St. Louis ke třetímu zápasu: otřes mozku.)

Rozhodčí na ledě udělili Sundqvistovi dvě minuty. Měli ještě další dvě možnosti: pět minut, nebo pět minut a do konce utkání.

U dvouminutového trestu nepřichází video přehrávka, která by ortel změnila, v úvahu.

Mimochodem, útočník Bruins David Backes se po zápase silně přimlouval za to, aby Sundqvist nezůstal bez trestu: kdybych něco podobného udělal já, řekl, určitě sleduju pár dalších utkání z hlediště.

Disciplinární komise NHL Backese vyslyšela: Sundqvist bude Blues ve třetím finálovém zápase, prvním na ledě Enterprise Center, chybět.

Ale, na druhé straně, v prvním zápase se stalo, že hráč Bostonu Torey Krug, podrážděný výměnou neslušností s útočníkem St. Louis Blues Davidem Perronem o několik vteřin dříve, si projel přes půlku kluziště, aby sejmul protihráče Roberta Thomase tak, že ten nejen nedohrál, ale neobjevil se ani ve druhém zápasu série.

Nejen, že se nic nestalo, ale nedošlo ani k přehrávce, která by řekla, že by se něco stát mělo.

Ale, bránil nedostatek přehrávky v Krugově případu Bettman, to nebylo tak, že by Krug přidával na rychlosti, jen aby mohl narazit do soupeře, vždyť on k němu jenom doplachtil.

I když, připustil, letos to opravdu vypadá tak, že se věci lize trochu vymkly z rukou.

Přinejmenším počínaje sedmým zápasem mezi Vegas Golden Knights a San Jose Sharks. Útočník Vegasu Cody Eakin dostal pět minut a do konce zápasu za čin, který nespáchal (sražení kapitána Sharks Joea Pavelskiho), krev tekoucí z Pavelskiho hlavy neměla nic společného s tím, že ho k ledu postrčil Eakinův spoluhráč Paul Stastny, a liga přesto odmítla povolit přehrávku záznamu, neboť, tvrdili její zástupci z hokejových operací, tento druh akce nepodléhá prověrce. (Tady se v tom fofru trochu spletli: může podléhat, viz doslovné znění pravidla 38.4, odstavec 9.)

Že si Golden Knights během těch pěti minut nechali nasázet čtyři branky, to je jiná věc, obdobně jako omluva NHL Vegasu, která je po vyřazení mužstvu platná jako mrtvému zimník.

Heleďte, pravil Bettman, v první řadě není pravda, že bychom nepřehrávali sporné situace, naopak, děláme to už dvě desítky let, byli jse mezi prvními, kdo tohle zavedli, každou sezónu zkoumáme zhruba osm tisíc případů, kdy je sporné, zda bylo dosaženo branky, nebo zda padla podle všech pravidel. Posuzujeme bránění ve hře brankáři, postavení mimo hru, dodal komisař, a právě u postavení mimo hru pak slyšíme, že to bylo (ukázal prsty špetičku) takhle malinko. No, jestli někomu vadí, že to byla jen takováhle špetička (opět ukázal prsty), pak změňme pravidlo o postavení mimo hru, ne přehrávky videa o jeho dodržování.

A co sudí?

Poté se Bettman dotkl velice bolestivého bodu: budeme se muset podívat velice pozorně, řekl, na výkony našich rozhodčích. Ano, jsou nejlepší na světě, ale rozhodují ve veliké rychlosti, kde jde o vteřiny. Snažíme se přijít na to, jak zajistit vyrovnané výkony rozhodčích, aniž bychom narušovali základní vlastnosti hokeje, jeho rychlost, souvislost, plynulý průběh.

Kdybychom zbytečně zastavovali průběh zápasů tam, kde toho není zapotřebí, aby diváci ani nevěděli, zda mají volat sláva, že padla branka, to bychom hokej poškodili, poznamenal Bettman.

Ano, to je nesporně naprostá pravda, až na to, že ve druhém utkání s Blues Bruins vstřelili branku, a ta zůstala v platnosti i přesto, že bostonští v tom okamžiku měli na ledě šest hráčů. A nedalo se nic dělat: non-reviewable, čili nepodléhá prověření.

Nicméně, řekl Bettman, celá věc bude během léta předmětem zevrubného zkoumání. Jistě, dodal komisař, posuzujeme velice pečlivě výkony rozhodčích a ti, kteří z jakéhokoliv důvodu neuspokojili požadavky na ně kladené, ti už si v dalších kolech nezapískají. Nejen, že to pro ně je osobní ostuda, ale stojí je to také dost peněz. Šéf rozhodčích Stephen Walkom a vice-president přes hokejové operace NHL Colin Campbell čelí nepříjemnému úkolu, protože musí rozhodovat o tom, kdo z rozhodčích bude pokračovat, a kdo může balit kufry.

Ze života

Podívejte, vysvětlil komisař Bettman, jsou situace, které hraničí s nesmyslem. Například: jsem obránce, který ve vlastní třetině zákrokem proti pravidlům, třeba mu nastavím nohu, oberu útočícího soupeře o puk. A rozhodčí si toho nevšimli. Vidíte to? Dobrá, tak já teď, jako ten obránce, rozehraju puk ven ze své obranné třetiny najíždějícímu útočníkovi svého mužstva, který má našlápnuto. Slibná akce, která skončí brankou v síti soupeře.

A teď jsem kouč mužstva, kterému se to stalo. Mám mít právo požádat, aby se místo soupeřovy oslavy přetočil záznam zpátky, aby byl vysloven trest nad obráncem, který získal puk nezákonně, aby branka neplatila, a aby se čas posunul zpátky, a běžel zase dál od okamžiku, kdy jsem utrpěl příkoří?

Změnit špatné rozhodnutí je jedna věc, zdůraznil Bettman, a na to se míníme soustředit, ale na vrácení zápasu v čase tam, kde nepadlo rozhodnutí?

A pak je tu ještě další základní drobnost. Ta se týká hlavně jiných situací než bránění ve hře brankáři nebo postavení mimo hru. Třeba posouzení, zda puk, který vyletěl v obranné třetině přes mantinel do hlediště tečoval soupeř, nebo zda se nastřelený puk odrazil od ochranné sítě za brankou, dopadl na led, a šikovný hráč vystřelil a skóroval.

NHL má v každé hale své vlastní kamery, které jsou neustále zaměřeny tak, aby se dalo posoudit, zda někdo bránil nedovoleným způsobem brankáři soupeře ve hře nebo zda někdo byl v postavení mimo hru. Ve všech ostatních případech liga spoléhá na kamery podniků, které vysílají zápas v přímém přenosu. Ve sporných případech nuže liga požádat přenosový vůz o přehrání nějaké situace. Může se ale také úplně klidně stát, že přenosový štáb buď ten záběr vůbec nemá, nebo má záběr, ze kterého nelze učinit pořádný závěr, nebo nemůže požadovaný záběr z nějakých důvodů (a těch může být hodně) přehrát okamžitě.

Navíc: Hockey Night in Canada má na finálových zápasech Stanleyova poháru po osmnácti kamerách. V zápasech základní části jich nasazuje dejme tomu tucet. Při tzv. oblastních přenosech, kdy se vysílá pouze do oblastí, v nichž sídlí soupeři onoho večera,  není v hale víc kamer než deset.

Jak, zeptal se Bettman řečnicky, jak chcete v takových situacích dosáhnout vždycky stejně spolehlivých výsledků?

Všichni blednou při strašidelné představě, že by vítězná branka Stanleyova poháru mohla padnout (a pak platit) v nastavení sedmého zápasu  po porušení pravidel. Dějepisně netřeba chodit nijak moc daleko. Jen se zeptejte tehdejšího brankáře Buffalo Sabres Dominika Haška, kde stál utočník Dallas Stars Brett Hull, když mu na jaře 1999 vstřelil rozhodující branku.

Jenže, připomněl Bettman, něco podobného se může stát v základní části také, a poražené mužstvo taková neoprávněná prohra může stát postup do pohárové soutěže.

Bdít musíme pořád, dodal.

Ale, uzavřel, je pravda, že vypadá směšně, když v jednom zápase (St. Louis Blues proti San Jose Sharks) padne branka po zcela zřejmé přihrávce rukou, kterou viděl celý svět, jen ti čtyři chlapíci v pruhovaném na ledě ne, a o den později, v utkání Boston Bruins proti Carolina Hurricanes, odpískají rozhodčí takových nahrávek půlku tuctu.

To už, povzdechl si jeden z koučů, který zaslechl Bettmanova slova, přestává veškerá sranda.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter