Petr Adler: NHL se Seattlu vzdálila o další krok

Otázka, zda se NHL někdy v budoucnu dostane do Seattle se zase zamotala: jedna ze dvou skupin, které se předháněly v nabídkách na přestavbu stávající haly KeyArena (viz shora), oznámila, že odstupuje ze soutěže.

Je pravda, že nejvyšší hokejová soutěž světa by se moc ráda dostala do oblasti, které se říká tichomořský severozápad (Pacific Northwest).

Je ale také pravda, že v takových případech se nesluší dávat najevo pohnutí. Tady platí pojem: tvář hráče pokeru (poker face). Odpověď ligových činovníků je tedy prostá: a co je nám do toho? Zmínil se snad někdo, že nebetyčně touží po přijetí mužstva ze Seattlu do NHL, a že kvůli tomu buduje novou (nebo přestavuje starou) halu?

Stručně řečeno: my máme svých starostí dost, neobtěžujte nás hypotetickými otázkami.

V severoamerické angličtině: fair enough. Přeloženo přibližně: taky pravda.

Je ovšem pravda, a nápis na obrázku to potvrzuje, že KeyArena vznikla kvůli košíkářské NBA. Hokej se v ní může uplatnit pouze po přestavbě od základu po střechu.

Seattle ale nabízí nádhernou možnost nepřátelství mezi Vancouver Canucks a jakkoliv pojmenovaným novým mužstvem (Seattle Fishers, čili rybáři?). Dnešní NHL se slůvkem rivalita přímo hemží. Podřizuje mu i rozpis soutěže. Autem to je od Seattlu do Vancouveru asi 140 mil (když jste Američani), nebo z Vancouveru do Seattlu 225 kilometrů (když jste Kanadani). Dvouhodinový výlet autem, pakliže není hraniční přechod moc přecpaný.

Bitva o Albertu mezi Calgary Flames a Edmonton Oilers je už dnes legendární podívanou. Vzdálenost mezi oběma městysi je 295 kilometrů (183 míle).

Když se mohou mlátit jako malí Jaroslavové tihle dva soupeři, proč ne ti dva z tichomořského severozápadu, kteří to navíc mají k sobě blíž?

Hospodářská síla

Navíc jsou ve městě (přesněji: na jeho předměstích) dva obrovské podniky: Boeing, jehož letadla létají po celém světě, a Microsoft, jehož operační systémy řídí počítače po celém světě.

Nemluvě o ředitelství kaváren Starbucks, které drze (a nepravdivě) tvrdí, že káva jeho kaváren předčí všechny ostatní kávy přinejmenším celého světadílu, a že vůbec Seattle je hlavním městem kávy Severní Ameriky (nesmějte se: Coffee Capital of North America).

V každém případě: je tu možnost tzv. hospodářského zázemí.

Je tu ovšem také jedna zajímavost, z hlediska dnešních názorů majitelů profesionálních sportovních mužstev ohromně nepříjemná: neochota daňových poplatníků přispívat těžce vydělanými dolary na úhradu nákladů, spojených se stavbou takového nového sportoviště. Daňoví poplatníci jsou často tak sebestřední a sobečtí, že nesouhlasí ani s tím, aby takový nastávající nebo současný majitel (a potažmo těžký miliardář) dostal od vlády zadarmo třeba jen pozemek, na kterém chce postavit nějaký super-duper stadión.

Majitelé se marně doprošuji, marně se ohánějí tvrzením, jak strašně moc přítomnost takového špičkového profesionálního sportovního mužstva pomůže celkové hospodářské úrovni města.

Daňoví poplatníci snad ani nečtou ekonomické studie, které na číslech dokazují, že majitelé lžou v hrdlo. Prostě se shodují na bezohledném názoru, že jestli takový majitel nemá na nový stadión, ať se smíří s tím, že smí používat starého, a když mu to vadí, ať udělá, co musí udělat každý, kdo si chce postavit (nebo jen koupit) nový domek: zajít do banky a vyjednat si půjčku jménem hypotéka. Případně, dodávají zcela cynicky, se takový majitel nebo budoucí majitel může nad sklenkou ohnivé vody domluvit s jinými peněžními pytli (další užitečný severoamerický výraz: money bags), že mu s tím pomohou (pročež se s ním budou podílet buď na nehorázných ziscích nebo na nebetyčných ztrátách).

Potíž severoamerických profesionálních sportovních soutěží spočívá v tom, že většina daňových poplatníků v Seattle smýšlí právě takhle. Z důvodů známých pouze jim jsou jim bližší nové nebo opravené školy a veřejné knihovny.

A v tom je zakletý pes oněch častých oznámení, že někdo udělá to nebo tamto, postaví nové sportoviště, na které naláká (v tomto případě) NHL, a pak se dozví, že si má požádat o stavební povolení jako každý jiný, a v žádosti že má doložit, mimo jiné, jak za to zaplatí.

Co zase teď?

Tentokráte se stalo, že podnikatelská skupina, která si říká Seattle Partners sdělila,, že odstupuje ze soutěže o renovaci KeyArena.

Skupina, kterou tvoří podniky AEG a Hudson Pacific Properties, předložila na jaře plán přestavby KeyArena v ceně mizerných 521 miliónů dolarů.

AEG je zkratkou Anschutz Entertainment Group, které patří mj. i Los Angeles Kings. Podnik staví a udržuje nová sportoviště po celém světě, patří mu také řada sportovních mužstev. Zastupuje řadu jednotlivců, kteří si proto, že zpívají tzv. populární písně, nechávají říkat umělci.

Seattle Partners tvrdí, že se jim nelíbí, jak radnice přistupuje k jejich návrhu.

Konkurenční skupina jménem Oak View Partnership předložila městu návrh, který by stál celkem 564 miliónů dolarů, tedy o dost více než návrh Seattle Partners.

Obě skupiny tvrdí, že to celé míní uhradit že svých vlastních kapes.

Podle znalců místních poměrů se dámy a pánové radní dívají na nabídku Oak View příznivěji než na nabídku Seattle Partners, ačkoliv prvně jmenovaná nabídka je dražší.

Starosta Ed Murray obdržel od Seattle Partners psaní, v němž stojí, že konkurence neříká úplnou pravdu, když tvrdí, že tu celou parádu bude platit z vlastních kapes.

Pan starosta se ohradil proti nařčení, že by město někomu dávalo přednost. To je samo o sobě směšné: jedna z těch dvou skupin bude stavět (nebo se nebude stavět vůbec, i to je možné). Celkový výsledek tedy bude (bude muset být) výrazem dokonalého poskytnutí přednosti jedné skupině před druhu.

Starosta Murray také řekl, že oba návrhy mají silnější i slabší stránky, a že město bude rozhodovat podle toho, jak který plán vyhovuje celkově, a že očekává, že dojde k tvrdému vyjednávání s vítězem ohledně nejrůznějších měřítek (ochrana přírody, vhodnost budovy pro okolní čtvrti i pro případné nájemce).

Seattle Partners se zmínili také o nejasnostech kolem 250 miliónů dolarů v dluhopisech, vydaných městem. Jestli tohle sdělení mysleli vážně, pak ale nemohli myslet vážně, že celou stavbu postaví za svoje peníze.

Toho se chytil Tím Leiweke, nejvyšší výkonný úředník Oak View. Aniž by jediným slůvkem naznačil, že má důvody se domnívat, že konkurence neříká pravdu, nic než pravdu, k tomu nám dopomáhej pámbů, řekl, že jeho podnik se zaručuje rukoudáním, že všechny náklady zaplatí sám, že své vlastní kapsy.

Seattle Partners o sobě původně tvrdili totéž.

Je ironií osudu, že Tím Leiweke býval vysoce postaveným činitelem AEG.

V každém případě to teď vypadá, že americké tichomořské pobřeží bude muset být ohromně rádo, že má v NHL alespoň ta tři mužstva. Na toho čtvrtého do karet si bude muset ještě počkat.

A nikde nestojí psáno, že se dočká.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter