Petr Adler: NHL žalujícím bývalým hráčům: vy jste vážně choří? Z hokeje? Dokažte to!

Hráči, kteří žalují NHL kvůli nedbalosti a ziskuchtivosti, s nimiž jim zatajovala možné následky zranění hlavy, mají před sebou dost drsnou překážku. NHL jim řekla, aby dokázali, že jsou zranění nebo alespoň churaví. A že za to může hokej.

Není nic jednoduššího než tvrdit, že jste na stará kolena nemocní proto, že jste si nebyli vědomi následků otřesů mozku, a že jsme to zavinili my, oznámila NHL v podání okresnímu soudu státu Minnesota. Když nás kvůli tomu žalujete, budete to v první řadě muset dokázat.

Jak? Tak, že se podrobíte zevrubným vyšetřením odborníky v oboru. A ne tak, jak to nedávno předvedly hráčské odbory NHLPA v případu obránce Calgary Flames Dennise Widemana a jeho útoku na čárového rozhodčího Dona Hendersona. Tito lékaři byli nuceni připustit, že hráče nevyšetřovali, jen s ním pohovořili prostřednictvím spojovacího počítačového programu jménem FaceTime.

Liga lpí na tom, že hráči, o které jí jde, se na nějakou dobu nastěhují na patříčné kliniky a jiné výzkumné ústavy, kde je věhlasní učenci podrobí vyšetřením nejmodernějšími přístroji. Účelem je, aby jednou a pro vždy bylo jasné nejen, zda jsou dnes nemocní, ale také to, zda choroba může být důsledkem hokejového zranění hlavy.

Na vyšetření se mají dostavit bývalí hráči, dnes žalující strany Steve Ludzik (na snímku z mládí zachycen s tehdejším soupeřem Jimem Benningem), Mike Peluso, Dan LaCouture, Bernie Nicholls a Gary Leeman.

Místo FaceTime se jednomu z nich (Ludzikovi) dostane vyšetření za použití tzv. snímku PET (PET scan, positron emission tomograhy, čili hloubkový snímek, který používá positronoveho záření). Bude zajímavé, zda (či jak) se bude Ludzik bránit. Možná, že tím, že ty positrony jsou radioaktivní? Pro dokreslení: positron je opakem elektronu. Jsou mezi námi fysici, kteří jdou tak daleko, že mu přezdívají anti-hmota.

Bez ohledu na fysiku pro nižší ročníky středních škol, NHL poukazuje, že čtyřiapadesátiletý Ludzik, bývalý útočník Chicago Blackhawks a poté kouč v NHL, tvrdí, že trpí Parkinsonovou chorobou. To je vážné ochoření ústřední nervové soustavy, které ovlivňuje pohyblivost ochořelého, a často se pozná podle třesu končetin, obzvláště rukou. Léčit se prozatím nedá, lékaři pouze znají způsoby, jak v některých případech zabránit příznakům.

NHL uznává, že jde o velice vážnou chorobu. Jenže by to v Ludzikově případu ráda viděla černé na bílém.

Souhlas i nesouhlas

Právníci žalujících hráčů souhlasí, že by bylo v pořádku, kdyby odborníci přezkoumali zdravotní stav jejich zákazníků, jenže nesouhlasí, aby to byl PET, laboratorní zpracování odebrané krve, případně diagnóza stanovena psychiatrem či neuropsychologem.

Tím ovšem zamítají právě ty způsoby, které jsou nejpodrobnější, nejpřesnější a nejspolehlivější.

NHL také žádá, aby se vyšetření krve, psychiatrem a neuropsychologem podrobili Peluso, LaCouture, Nicholls a Leeman.

K žalobě se sice připojilo celkem 105 bývalých hráčů, ale těchto pět hráčů by se stalo zástupci ostatních v případě, že by soud uznal případ za tzv. skupinovou žalobu (class action).

Tím jsme se dostali z pole lékařského na podminované pole právních kliček.

NHL současně sdělila, že nebude vyžadovat, aby se hráči podrobili počítačovému hloubkovému snímkování (CT scan) a složitému vyšetření páteře (spinal tap). Hráči (a jejich právníci) soudili, že tyto zkoušky jsou příliš invazivní.

Dobrá, řekla NHL, budeme tedy žádat zcela bezbolestné a co nejméně invazivní zkoušky. Pokud jde o LaCoutureho, Pelusa, Leemana a Nichollse, půjde o zkoušky, které se provádějí zcela běžně v případech podezření na neurologické poranění: krevní vyšetření, MRI (magnetic resonance imaging, snímkování za použití magnetické resonance), neurologická, neuropsychologická a psychiatrická vyšetření. Pro zajímavost: jediná invazivnost těchto zkoušek spočívá v tom, že se pacientovi musí odebrat trochu krve. Utrpí tedy píchnutí jehličkou. To je všechno.

V případě Ludzikově, řekla NHL, požaduje ty samé zkoušky, ale s tím, že žádá také o PET. Druh snímku PET, o který liga žádá, zpřesňuje, zda pacient skutečně trpí Parkinsonovou chorobou.

Táhne se to

Souboj mezi NHL a jejími bývalými hráči se táhne už skoro tři roky: původní žaloba u soudu přistála v roce 2014.

Bývalí hráči tvrdí, že NHL dala před jejich zdravím přednost svým ziskům. Příliš často, tvrdí žaloba, se stávalo, že kluboví lékaři hráčům řekli, že už mohou hrát, ačkoliv pořád ještě trpěli příznaky zranění hlavy.

Ano, NHL platila (a dodnes platí) za provedení vědecké studie. Jenže po čtrnácti letech, tvrdí hráči, je zřejmé, že nešlo (a dodnes nejde) o nic jiného než o tutlání a zakrývání skutečného stavu věci.

Liga ovšem odpovídá poměrně příkře.

Celou věc, tvrdí NHL, rozjeli ziskuchtiví právníci. Viděli, že fotbalová NFL, která čelila podobné žalobě, se nakonec se žalujícími bývalými hráči domluvila tak, že jim dala miliardu dolarů na odškodném. V případě žaloby bývalých hráčů NHL se zmínění právníci dopouštějí vlastně zneužití celého soudního systému tím, že podávají neopodstatněné žaloby (lawsuit without merit se tomu říká v severoamerické právní hantýrce).

Kromě toho, dodává liga, hráči si mohli stejně, jako všichni ostatní, povšimnout doslova záplavy nových článků o otřesech mozku a jiných podobných zraněních. Když si mohli všichni ostatní sečíst, kolik je dvě a dvě, proč by to neměli dokázat hokejisté, jakkoliv špičkoví?

Nebude to bolet

NHL současné sdělila, že všechna vyšetření dohromady nezaberou více než 12 až 14 hodin. Neurologická zkouška potrvá dvě hodiny, neuropsychologicke či neuropsychiatrické vyšetření trvá zhruba osm hodin, a psychiatrické vyšetření je hotovo během čtyř hodin.

MUDr. Warren Olanow, takto profesor významné lékařské fakulty Mount Sinai v New Yorku, vysvětlil, že genetický rozbor Ludzikovy krve může pomoci určit, zda má Parkinsonovu chorobu po předcích nebo ne.

Profesor psychiatrie na lékařské fakultě kalifornské university v San Diegu MUDr. Marc Norman má provést neuropsychologické zkoušky. Součástí jeho zkoušek bude také výzkum rodinných i osobních anamnéz, čili osobních a rodinných dějepisů. Navíc budou muset hráči podstoupit řadu zkoušek, kterým tihle profesoři říkají “tužka a papír.” To jsou takové malovánky, u nichž zkoušený musí říci, co si při nich vybavuje, nebo kresbičky, které musí zkoumaná osoba nakreslit, když zaslechne nějaké slovo. O těch malovánkách se vypráví (zvláště mezi psychiatry) spousty neslušných vtipů, avšak odborníci jim přikládají velikou váhu. O tom, zda oprávněně, rozhodují ti samí odborníci. Tím bychom mohli tužky i s papíry ponechat jejich osudu.

Kromě toho si NHL objednala docentku na katedře neurologie a psychiatrie MUDr. Jennifer Finkel z Mount Sinai, aby zmíněných pět hráčů vyšetřila psychiatrický.

Jak se dalo očekávat, právníci žalujících hráčů se okamžitě začali cukat. Jejich zákazníci sice trvají na tom, aby jim NHL poskytla (čti: platila) pravidelné lékařské kontroly, ovšem páni právníci se prý poradili se znalcem z bostonské university Robertem Cantu. A ten jim prý řekl, že NHL nemůže dokázat “lékařsky nebo právně” nezbytnost navrhovaných zkoušek, protože páni Peluso, Leeman, La Couture a Nicholls nekladou požadavky založené na chorobě, jíž by trpěli v současnosti.

Profesor Cantu je nesporně velice učený pán: učí na katedře neurologické chirurgie bostonské university, pracuje ve výzkumu zranění mozku, a celý výčet jeho vědeckých zájmů by vydal nejméně na knihu. Až na to, že mezi těmi zájmy není právo. Takže si tak nějak lidsky nevšiml, že zmínění hráči žalují NHL, protože po těch mnoha zraněních nejsou dodnes ve svých kůžích, ale současně se podle pana profesora nemají podrobovat vyšetřením, protože jim dnes nic není.

Žalující hráči dále podotýkají, že NHL přece má v ruce veškeré doklady týkající se jejich zranění, včetně záznamů z doby, kdy jim bylo 15 let, a že je přece budou vyslýchat pod přísahou.

Další drobnost: NHL se tedy má řídit lékařskými zprávami z dob, kdy se o zraněních hlavy vůbec a otřesech mozku obzvláště nevědělo ve srovnání s dneškem vlastně skoro nic, jenže současně je také zodpovědná za to, že v době, kdy se o zraněních hlavy vůbec a otřesech mozku obzvláště nevědělo ve srovnání s dneškem vlastně skoro nic, ponechávala hráče v nevědomosti.

Zdá se, že tvrzení ligy, že celá žaloba bývalých hráčů hraničí s bezuzdným vydíráním, přece jen má něco do sebe.

Otázka je, zda to tak uvidí i soudce.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter