Petr Adler: nová sezóna, nová košťata. Zatím se neví, zda metou lépe než ta stará

9. října 2015, 7:25

Petr Adler

Nové pravidlo, podle něhož kouč smí požádat o přezkoušení, zda nejsou rozhodčí náhodou slepí, uplatnil hned v prvním zápase nové sezóny nový šéf střídačky Toronto Maple Leafs Mike Babcock (na snímku). Vyhrál a nepřipravil tím své mužstvo o oddechový čas. Přesto. že ani nevěděl, co dělá: že útočník Montreal Canadiens Tomáš Plekanec lehce popostrčil brankáře Leafs Jonathana Berniera mu řekli jeho asistenti.

Rozhodčí Frederik L’Ecuyer a Dan O’Rourke dobruslili k trestné lavičce, tamní rozhodčí jim podal minipočítač, L’Ecuyer a O’Rourke se chvíli dívali, pouštěli si záznam tam a zpátky, zvětšili si část obrázku, na níž se vyjímal právě Plekanec, pustili si to ještě jednou, a potom oznámili, že Jeff Petry se sice trefil pěkně, ale že tou dobou už Plekancovou zásluhou ležel Bernier na ledě.

Branka neplatila.

Celá událost byla hotová za méně než dvě minuty. To vyrazilo zbraně z rukou odpůrcům nového pravidla. Ti totiž tvrdili, že koučova výzva protáhne zápasy nad úměrnou míru.

Inu, prozatím neprotáhla. I když bývalý skvělý hráč, a dnes skvělý komentátor kanadské TSN, Ray Ferraro, vyjádřil pochyby: tohle, řekl, byla jednoduchá situace. Počkejme si, až nastanou chvíle složitější, až budou lítat kolem branky těla, a rozhodčí budou muset posoudit, zda brankáři bránil ve hře útočící hráč nebo jeho vlastní obránce.

Koučové smí zastavit hru v případě, že podezírají, že soupeř dosáhl branky z postavení mimo hru, a, jak řečeno, v případech, že se domnívají, že někdo bránil brankáři ve hře.

Úsměvné bylo, že zrovna tuhle novinku si nemohl nikdo vyzkoušet v předsezónních zápasech. Jak se to stalo, nechce nikdo prozradit, ale stalo se, že patřičné vybavení mělo až do konce tréninkových táborů v halách jen pár mužstev. Liga rozhodla, že by nebylo slušné, aby to mohl zkoušet jenom někdo a ne všichni. Takže to nezkoušel nikdo, a v prvním zápase se systém rozjel rovnou naostro, bez jakéhokoliv zajíždění.

Hlásil někdo nějaké potíže?

No dovolte, řekl patřičný úředník ligy, to snad nemyslíte vážně. A když se uklidnil, dodal: snad jste si nemyslel, že bych vám to řekl, kdyby to někde kikslo.

Takže nejsme o nic moc chytřejší. Víme, že to nekikslo v Torontu, a že to Maple Leafs stejně nepomohlo k výhře. Ani pod novým vedením ne.

Jak to vlastně pracuje?

Obrazovky jsou, jak už řečeno, na trestné lavici, ale také v místě pro video rozhodčí vysoko nad ledem. Kromě toho jsou v kabinách obou mužstev (domácích i hostů) umístěny obrovské obrazovky o vysoké rozlišovací schopnosti, s veškerým zařízením, které umožňuje mužstvu přístup k video signálu kterékoliv z kamer v hale, jejichž signál přebírá také posádka hokejových operací v kanceláři NHL v Torontu.

Právě proto se technici, kteří zařízení montovali do hal moc nezneklidňovali. Také proč. Ať se děje, co se děje, pořád mají v záloze zmíněné operační zařízení v Torontu, které posuzuje sporná rozhodnutí už několik let a jehož kamery tudíž umožňují i trenérskou výzvu. Ostatně, je to celé stejně zařízené tak, že kdyby se rozhodčí v hale, nedej přírodo, nemohli dohodnout, zasáhnou rozhodčí z hokejových operací.

Pro kouče je důležité, že smí žádat o kontrolu rozhodčího jedině v případě, že si ještě nevybral oddechový čas (obě mužstva mají nárok na jednou 30 vteřin za zápas).

Jestli padne branka z postavení mimo hru, může se kouč ozvat. Ale pozor: jestli se puk dostal do útočného pásma v postavení mimo hru, které čárovi neodpískali, pak ale se vrátí do středního pásma, a pak padla branka poté, kdy se puk dostal do branky zákonným způsobem, má kouč smůlu. A také má po výzvě.

Když jde o branku, při níž někdo z útočících bránil brankáři ve hře, jsou tu dvě situace. Rozhodčí neuznal branku kvůli bránění ve hře (a buď poslal viníka na trestnou lavici nebo ne, to je v tomto případě jedno). Kouč, jehož mužstvo vstřelilo branku, nyní neuznanou, se může okamžitě ozvat, že k žádnému bránění ve hře brankáři nedošlo. Rozhodčí si prohlédnou záznam, případně se ještě poradí s pány z hokejových operací, a když má kouč kliku, obrátí rozhodnutí.

Pak je tu obrácená situace, kdy rozhodčí uzná branku a kouč se odvolá, že fuj-fuj, nehrám, jeden útočník držel brankáře za obě ruce, další útočník mu vázal šátek přes oči, a další útočník mu dával do úst roubík. Stručněji řečeno: bránili mu ve hře. Když se rozhodčí přesvědčí, že kouč si nevymýšlel, branku odvolá.

Ale pozor: pakliže neudělil tresty před koučovou výzvou, nesmí je rozhodčí udělit ani poté, kdy mu video ukázalo, že šlo o pokus o loupežnou vraždu, kterého si původně ani nevšiml.

V šedesáté minutě a v nastavení není třeba vyzývat: hokejové operace si nechávají každou branku přehrát, aniž by je o to musel někdo žádat.

Další novinkou je nastavení: místo čtyř na čtyři, je to dnes tři na tři. NHL si od toho slibuje, že zápasy skončí nějakou akcí a ne cirkusáckými kousky z nájezdů. Nájezdy sice zůstávají, ale liga doufá, že k nim bude docházet méně než dosud. Tady nejde pouze o to, že ti, kteří mají rádi hokej jako nejrychlejší kolektivní hru světa nemají rádi, když zápas rozhodne nájezd. Tady jde také o to, že před nájezdy se čistí led, televize na ty chvíle čekání nemají dost reklam, přenosy se prodlužují. A to stojí peníze.

Pravda je, že v předsezónních zápasech, kdy se několikrát nastavovalo i přesto, že zápas rozhodla hra už v pravidelné hrací době, čili, do nastavení se nešlo za nerozhodného stavu, padla branka v nastavení do dvou minut.

A pravda také je, že Jason Garrison z Tampa Bay Lightning utopil Philadelphia Flyers skvělou brankou v prvním nastavení pravidelné sezóny ve druhé minutě a sedmnácté vteřině.

A další pravda: stejně, jako odpůrci nájezdů křičeli, že jde o bohapustý fígl (doslova: gimmick), tvrdí odpůrci nastavení tří proti třem totéž. Je to jako když hrají kluci na rybníku, ozvalo se už teď několik vysoce postavených papalášů.

Ty by měla uklidnit věta jednoho z koučů, který dovolil její zveřejnění za slib panáka dle jeho vlastního výběru, ovšem s tím, že je tak skromný, že raději zůstane bezejmenný.

“Co všichni tolik blbnou, to nechápu,” řekl doslova (ovšem anglicky). “Když nám dají trochu času, uděláme z hokeje tři na tři stejně nudnou podívanou jako byl hokej čtyř na čtyři.”

Jestli vývoj nakonec povede ke hře jednoho na jednoho v poli, bude dost zajímavé si počkat, jak se ten vynikající chlapík srovná s touhle výzvou.

A, pro pořádek, do třetice všeho dobrého: při vhazování v obranné třetině (ale vlastně kdekoliv na ledě) musel mít čepel na ledě jako první střední útočník hostí. To se změnilo: v obranné třetině musí mít čepel na ledě jako první střední útočník mužstva, v jehož obranné třetině se právě vhazuje.

“Zeptejte se, kdo si to vymyslel,” poradil onen nejmenovaný kouč. “A řekněte tomu (zvučné přirovnání k domácímu zvířectvu vepřové povahy), že tohle nemá žádný význam. Snad kromě toho, že to vypadá jako obtěžování.”

Na výzvu, aby se přihlásil pachatel, že ho odměna nemine, se zatím neozval jediný dobrovolník.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.