Petr Adler: osud Američanek před mistrovstvím světa visí pořád na vlásku

Po tříhodinovém jednání prostřednictvím telefonické konference nedošel výkonný výbor amerického hokejového svazu (USA Hockey) v pondělí k dohodě, zda schválit nebo neschválit novou smlouvu s reprezentantkami. Situace se stává čím dál tím akutnější: hráčky už oznámily, že když nebude vidět alespoň pokrok v jednání, odmítnou hrát na nadcházejícím mistrovství světa. A to začíná tento pátek. A v Americe.

Schůze svazu se zúčastnilo sedmdesát z devadesáti členů výkonného výboru. Podle zdrojů listu USA TODAY mají jednání pokračovat v úterý. Zmíněné zdroje však nemohou být jmenovány veřejně, poznamenala redakce, protože nebyly pověřeny, aby vydávaly jakákoliv prohlášení.

Zpráva o ukončení pondělního jednání USA Hockey se dostala na veřejnost těsně před půlnocí času severoamerického východního pobřeží.

Výkonný výbor ředitelů projednával opět návrh na vyrovnání s hráčkami, které mají reprezentovat zemi na nadcházejícím mistrovství světa, a hlasovat o něm. Návrh totiž už jednou neprošel, a hráčky oznámily, že toho mají po více než 14 měsících vyjednávání dost, takže nebudou hrát.

Letošní mistrovství světa se má konat už od tohoto pátku v halách USA Hockey v michiganském Plymouthu, čili na domácím ledě. Pakliže USA Hockey neustoupí, bude to poprvé v dějinách, kdy mistr nebude obhajovat titul proto, že se neshodl se svým národním svazem.

Jestli americký hokejový svaz chce, aby mistrovství světa odehrálo všech osm mužstev, jak stojí psáno na programu (kromě Ameriky ještě Česká republika, Finsko, Kanada, Německo, Rusko, Švédsko a Švýcarsko), bude muset otočit o celých 180 stupňů. Ještě koncem minulého týdne totiž president USA Hockey Jim Smith veřejně prohlásil, že mezi úlohy jeho podniku nepatří zaměstnávání sportovců, a na tom že svaz lpí a trvá.

Hráčky ovšem nelpí a netrvají na tom aby byly zaměstnankyněmi svazu. Lpí a trvají na podpoře alespoň trochu podobné třem a půl milionu dolarů, které USA Hockey vyplácí na mužskou reprezentaci. A byly by rády, kdyby se dostaly na úroveň Kanaďanek, kterým jejich svaz (Hockey Canada) zajišťuje podporu vždy na celý olympijský cyklus (na čtyři roky), a ne jenom na šest měsíců těsně před olympijskými hrami.

Mezitím se do sporu zamíchalo šestnáct amerických Senátorů. Citovali tzv. Ted Stevens Olympic and Amateur Sports Act, který sice neříká nic konkrétního o zacházení hokejového svazu s reprezentantkami, ale mluví všeobecně o tom, že jsme si všichni rovni, a nikdo si není rovnější. Rukou společnou a nerozdílnou sepsali dopis výkonnému řediteli amerického hokejového svazu USA Hockey Davidovi Ogreanovi. Prý má Ogrean zajistit, aby se americký ženský tým mohl dostavit na své mistrovství světa ve veškeré kráse.

Drobná chybička se vloudila: rozhodnutí je na výkonném výboru USA Hockey, ne na jeho výkonném řediteli, který je pouze zaměstnancem svazu.

Hráčky otevřeně říkají, že dobrovolné odmítnutí možnosti obhajovat titul nepatřilo mezi nejjednodušší rozhodnutí jejich životů, ale že jim nic jiného nezbývalo.

Spor se totiž dostal na úroveň, která nemá se sportem nic společného.

USA Hockey nedávno prohlásil, že už doopravdy neví, co ty ženské vlastně ještě chtějí, že jim přece ve spolupráci s americkým olympijským výborem pomáhá peněžně, dává jim tréninkové příležitosti, pořádá pro ně soustředění a posilovací i jiné tréninkové programy.

Když ale výkonný ředitel Orgean řekl, že hráčky dostanou od USA Hockey před olympijskými hrami 2018 až 85 tisíc dolarů, což má být částka, která zahrnuje prémie za zisk medailí, oznámila kapitánka Meghan Dugganová, že zpráva svazu je naprosto zavádějící a nepoctivá (misleading and dishonest), a právní kancelář, která zastupuje hráčky, potvrdila, že v životě neobdržela nabídku, která by obsahovala jakoukoliv zmínku o 85 tisících dolarů na osobu.

Dugganová řekla, že jde o typický příklad toho, jak hokejový svaz zcela ignoruje požadavky hráček, včetně žádosti o čtyřletou podporu mezi olympiádami a o pojištění a pomoc s náklady na stěhování.

Na druhé straně je ovšem pravda, že ty tři a půl milionu dolarů pohltí nejen hlavní mužské mužstvo: z té podpory žijí také hráči do 17 a 18 let a dvacítka.

Ano, souhlasí hráčky, jenže kluci pod 17 a pod 18 odehrají dohromady pod hlavičkou USA Hockey až šedesát utkání za sezónu, zatímco ženské v neolympijských letech hrají spolu jenom devětkrát.

Bod po bodu

Hráčky by rady dostávaly podporu, ať už se jim říká platy nebo stipendia, které by je uživily.

To ovšem USA Hockey považuje za nepřijatelné.

Svaz dále tvrdí, že hráčky požadují lepší letenky (business class airfare), když mají letět déle než tři hodiny, dále podporu se školkami pro ty, které mají děti, případně podporu pro chůvy a vůbec záležitosti, které by USA Hockey stály skoro půldruha milionů dolarů ročně.

To ovšem zase nepotvrdily hráčky.

Každá repezentantka dostává v současnosti od USA Hockey každé čtyři roky po šesti tisících dolarů. Až na to, že právě tyto číslice ukazují ošidnost statistik: hvězdy dostávají šest měsíců před zahájením her až tři tisíce dolarů měsíčně, zatímco většina ostatních hráček se musí spokojit se sedmi stovkami.

Navíc, poukazují reprezentantky, značná část těch peněz přichází od amerického olympijského výboru.

Hlavní pánské mužstvo sice nepotřebuje peněžní podporu od USA Hockey: jde v převážné většině o hráče z NHL, jenže dostává jiné výhody: jeho členové létají v oné lepší třídě, svaz také hradí cestovné jejich návštěvám (většinou příbuzným), a tyhle návštěvy zůstávají při soutěžích, které pořádá Mezinárodní hokejová federace (IIHF) v těch samých hotelích, v nichž přebývají hráči.

Hráčky nemají z těchto výhod ani jednu.

Pakliže nakonec nedojde k dohodě, a Team USA se přejmenuje na Team Boycott, bude mít jejich svaz před sebou několik možností.

První: najít si pořádného maskéra, který by jim zakryl těžkou modřinu pod okem.

Druhá, mnohem důležitější: co s mistrovstvím světa bez obhájce titulu, a navíc bez domácího obhájce titulu? Dá se přepsat rozpis soutěže tak, aby platil pro sedm mužstev místo osmi? Nebo: dá se na poslední chvíli sehnat mužstvo, které je v pořadí IIHF na devátém místě, které by mohlo zaskočit? Potažmo: dá se celé mistrovství světa pro tento rok zrušit?

Všechny tyhle možnosti, případně ještě jakékoliv jiné, na které mohou přijít chytré hlavičky IIHF v Curychu, budou ovšem hodně nákladné. Třeba až tak, že by USA Hockey na tom byl mnohem lépe, kdyby ustoupil hned od začátku a reprezentantkám platil průměrné americké mzdy horních desíti tisíc na několik dalších olympijských cyklů dopředu.

Dnes je totiž naprosto jasné, že se v Americe nenajde snad jediná hráčka, která by chtěla zaskočit za kolegyni z těch, které odmítají reprezentovat.

A nyní, babičko, co s tím?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter