Petr Adler: radní souhlasí, Coyotes zůstavají v Glendale - doplněno

Daňoví poplatníci v Glendale se dočkali drobné úlevy a Arizona Coyotes mají na dva roky pokoj od starostí, zda se budou muset stěhovat nebo ne.

Rozdurděné strany totiž ve čtvrtek uzavřely dohodu, která zásadním způsobem pozměnila smlouvu, jíž radnice před nedávném šmahem zamítla.

Podle původní smlouvy měli daňoví poplatníci platit mužstvu po dobu 15 let 15 miliónů dolarů ročně jako příspěvek na údržbu haly.

Nová dohoda, kterou radní jednomyslně v pátek schválili, tvrdě zkrátila dobu platnosti: vyprší 30. června 2017. Místo 15 miliónů dolarů ročně budou Coyotes dostávat od daňových poplatníků šest a půl miliónu.

Výměnou za to město nebude dostávat zhruba šest miliónů ročně jako podíl z hokejových příjmů mužstva. Nová dohoda také neobsahuje doložku, podle níž Coyotes směli beztrestně odejít, kdyby během pěti let prodělali více než 50 miliónů dolarů.

Nové rozhodnutí, soudí jeden z vlastníků mužstva, Anthony LeBlanc, přinese “našim příznivcům i sponsorům jistotu o naší nejbližší budoucnosti.”

Další věta to trochu zamotala: “Víme, že hokej v Údolí (tak se zkráceně říká oblasti kolem Phoenixu a potažmo Glendale) zabírá, a míníme zůstat Arizoně věrni i dlouhodobě.”

Tím ovšem LeBlanc potvrdil, o čem si již nějaký čas zpívají arizonští vrabci na střechách. Coyotes se mohou domluvit s košíkářskými Suns, kteří mluví o nové hale uprostřed Phoenixu. Nebo se mohou posunout do oblasti jménem Scottsdale, o níž mnozí dávno říkají, že je pro hokej vhodnější než Glendale. Právě tam totiž přezimovávají každý rok tisíce Kanaďanů, které nudí dlouhé zimy v jejich vlasti.

Vedení NHL na přímou otázku, co by se stalo, kdyby se Coyotes přestěhovali do Phoenixu nebo do Scottsdale, odpovědělo, že by lize neplatili stěhovací poplatek.

Ta úleva!

Anthony LeBlanc po hlasování řekl, že nová smlouva vychází vstříc všem zúčastněným: městu, daňovým poplatníkům, mužstvu, jeho příznivcům i jeho sponsorům.

Že město a daňoví poplatníci jedno jsou, toho si LeBlanc nevšiml.

Všiml si toho ale starosta Glendale Jerry Weiers: “Bylo to opravdu nepříjemné, ale myslím, že to bylo nezbytné. Toto rozhodnutí prospěje městu, mužstvu, jeho příznivcům, kteří dokázali, že se dovedou ozvat. My ale zastupujeme všechny občany, a na tom musíme trvat.”

Coyotes přivedla zpátky k jednacímu stolu na radnici zajímavě nepříjemná skutečnost. Ve chvíli, kdy se 1. července otevřel trh volných hráčů, zjistili, že jim řada hráčů na nabídky, jakkoliv bohaté, kašle. Hráči jeden za druhým sdělovali, že o zaměstnání v Arizoně nebudou vůbec uvažovat, protože ani neví, kam by se stěhovali na začátku sezóny.

Coyotes sice přivedli zpátky své bývalé hráče, jako jsou Antoine Vermette, Boyd Gordon nebo Zbyněk Michálek, ale jinak se jim upsal pouze Mikkel Boedker, a ani ten neriskoval smlouvu delší jedné sezóny.

“Jedna věc je, když neprodáme soukromou loži nebo přijdeme o sponsora,” připustil LeBlanc, “jenže ve chvíli, kdy náš generální manažer Don Maloney má při sestavování mužstva svázané ruce, nemůžeme udělat nic jiného než tu situaci napravit. Tohle nebylo o ztrátě obličeje, třeba mého, nebo kolektivně celého mužstva, tohle už bylo o ztrátě celého klubu.”

Nahoru - dolů

Coyotes podepsali původní nájemní smlouvu v roce 2013, krátce poté, kdy nově vzniklý podnik IceArizona mužstvo koupil od NHL. Už tehdy bylo horko kolem toho, že by daňoví poplatníci měli přispívat na provoz profesionálního sportovního mužstva. Stalo se to nakonec dokonce jedním z bodů sporu během radničních voleb. Radní, kteří zastávali myšlenku, že Glendale nemůže udělat nic lepšího než investovat do profesionálního hokeje, šli po volbách od válu. Místo nich přišli zastánci myšlenky, že profesionální sport je soukromou záležitostí, a jestli někdo z daňových poplatníků chce podporovat nějaké mužstvo, budiž mu přáno. Ale z vlastní kapsy.

Noví radní poukazovali na to, že město nemá na nové hasičské zařízení nebo na novou knihovnu. Přispívat na činnost profesionálního sportovního mužstva považovali v této situaci za naprostou zhovadilost.

Takže bylo jasné, že radnice pouze hledá záminku. Ostatně, tohle řekla předem, takže oznámení, které vydala 10. června, totiž, že odstupuje od smlouvy, bylo neočekávané pouze v prohlášeních majitelů Coyotes. Jinak to bylo od začátku veřejné tajemství.

Záminkou byl údajný střet zájmů. Radnice tvrdila, že dva bývalí zaměstnanci města se po odchodu z radnice obratem stali zaměstnanci Coyotes, a že smlouva něco podobného výslovně zakazuje. Tím, že Coyotes ty dva zaměstnali, porušili smlouvu, řeklo město, takže podle patřičného ustanovení smlouvy od ní odstupuje.

Věc šla okamžitě k soudu. Soudce sice nařídil, že město musí mužstvu zaplatit červnovou splátku ve výši tři a tři čtvrtin miliónů dolarů, ale současně Coyotes zvýšil pojistku, kterou musí platit městu o tři čtvrtiny miliónu na celý milión dolarů.

Právník Craig Tindall a bývalá zástupkyně vedoucího městského úřadu Julie Frisconiová si budou muset najít nová zaměstnání, protože nová smlouva výslovně stanoví, že ani jeden z nich nesmí zůstat zaměstnancem Coyotes.

Ti dva bývávali totiž před tím zaměstnanci radnice a měli přístup k jejímu jednání o původní smlouvě z roku 2013.

Coyotes budou platit to samé nájemné jako platili, tedy půl miliónu dolarů ročně, jenže město získalo právo po 30. červnu 2016 vyměnit správce haly.

Očekává se, že radní novou smlouvu přijmou. Ostatně, jinak by se město nepodílelo na jejím zveřejnění. A současně se také očekává, že dohady o tom, že se Coyotes budou stěhovat, budou ještě silnější než byly dosud.

Úřadující vedoucí městského úřadu Dick Bowers řekl, že nová dohoda pomůže oběma stranám. Naznačil také, že město doufá, že Coyotes zůstanou v Glendale i po vypršení nové smlouvy. Jak nebo za jakých podmínek, to už neřekl. Nakonec, to už by mu ani nepříslušelo.

Podivná minulost

Coyotes přišli do Phoenixu v červenci 1996 poté, kdy zkrachovali v kanadském Winnipegu pod hlavičkou Jets. V novém působišti střídali majitele jako čistotní občané střídají spodní prádlo včetně ponožek.

A pořád prodělávali.

V roce 2009 ohlásil tehdejší majitel Jerry Moyes úpadek. Obratem ohlásil, že mužstvo prodává kanadskému bohatci Jimu Balsilliemu, který tehdy vlastnil obří podnik na vývoj, výrobu a prodej spojovacích zařízení jménem Blackberry. Balsillie vzápětí oznámil, že mužstvo přestěhuje do Kanady, nejspíše do ontarijského města Hamiltonu.

Tohle rozzuřilo vedení ligu na nejvyšší míru. Balsillie totiž krátce před tím chtěl koupit Pittsburgh Penguins, kteří také zjistili, že jsou zadluženi po uši. Balsillie tehdy nabídl, že mužstvo koupí - a přestěhuje je do Hamiltonu.

NHL tenkrát složitými způsoby našla pro Penguins nové majitele (včetně samotného Maria Lemieuxe), a s Balsilliem vyrazila dveře. A on se jim teď vracel oknem.

Liga tedy vyrazila dveře s Balsilliem znovu, a jelikož se nehlásil nikdo, kdo by mužstvo převzal a udržel v Arizoně, patřili Coyotes čtyři sezóny NHL.

Až vznikl podnik jménem IceArizona pod vedením Anthonyho LeBlanca a George Gosbeeho, který se domluvil s radnicí v Glendale o pronájmu haly Gila River Arena, a mužstvo koupil.

Jenže se brzy ukázalo, že původní IceArizona stojí na nepevných nohách. Podnik prodal přes polovinu (51 procent) svých akcií šéfovi poměrně spekulativních investičních fondů Andrewu Barrowayovi z Philadelphie. Ten si urychleně dokázal znepřátelit i ty radní, kteří byli ochotni pokrčit rameny a nechat všechno tak, jak to bylo.

Nakonec ostatní podílníci vykoupili zpět většinu Barrowayova dílu.

Radní Gary Sherwood řekl, že nová smlouva sice dává oběma stranám dva roky na to, aby se zamýšlely nad tím, jak dál, jenže on osobně bude hlasovat proti.

Jeho důvod byl prostý: město na původní smlouvě prodělávalo; nová smlouva mu ušetří dva milióny dolarů ročně, ale příjem z pronájmu haly zůstane nadále nulový.

Nakonec ustoupil.

Radnice také očekávala mnohem vyšší příjem ze vstupného na koncerty a parkovného. Nová smlouva tyto dvě položky ponechá hokejistům.

Na druhé straně rovnice je, že v průběhu prvních dvou let původní smlouvy město Glendale prodělalo 16 miliónů dolarů.

Radniční spor tedy byl o tom, zda je lepší vědět jistě, že mlýnský kámen jménem Coyotes odpadne mnohem dříve než se čekalo, a zda je lepší mít vrabce v hrsti než na střeše: soudní přelíčení by nejen mohlo trvat roky (a stát patřičné peníze), ale jeho výsledek by také nebyl zaručen.

Nakonec vyhrál selský rozum.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter