bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: svérázná úloha NHLPA v olympijském přemítání

13. března 2017, 5:13

Petr Adler

Proč by měly hráčské odbory NHLPA ustupovat komukoliv v čemkoliv, jen aby někteří z jejích členů mohli jet do Jižní Koreje na olympiádu? To byla přímá odpověď otázkou na neméně přímou otázku: je pravda, že NHL nabízí, že kývne na olympijskou přestávku, pakliže NHLPA ustoupí ve svém odporu a kývne, že věk hráčů vybíraných každý červen mužstvy NHL se bude smět zvýšit z původních 18 na 19 let?

Tohle se vážně stalo? Odpověď na tuto přímou otázku přišla z vedení NHL vzápětí: “Požádali jsme odboráře o cokoliv? Nikoliv. Ale bylo by určitě zajímavé, kdyby uvážili, že kdyby nabídli něco - něco – co by jim mohlo stát za to, jestli chtějí, aby se tak stalo (souhlas NHL s účastí  na olympiádě).”

Odbočka

Výběr hráčů (draft) se konal poprvé v roce 1963. Původně šlo o uzavřenou schůzi v zakouřené místnosti v hotelu Queen Elizabeth v Montrealu. Mužstva si směla vybrat jakéhokoliv amatérského hráče do věku 20 let.

V roce 1979 se změnilo pravidlo: mužstva si směla začít vybírat také hráče, kteří hráli původně jinde jako profesionálové. Nešlo tenkrát ani tak moc o Evropu, ale o jinou severoamerickou soutěž (WHA: World Hockey Association, kterou NHL nakonec NHL pohltila).

Od roku 1980 se výběr koná veřejně, od roku 1984 se vysílá v televizi.

Od roku 1980 mohla mužstva vybírat hráče mezi 18 až 20 lety věku. Současně vzniklo pravidlo, že mužstva mohou vybírat hráče z jiných světadílů (šlo hlavně o Evropu) starší 20 let.

Toto věkové ustanovení platí dodnes.

Mnohý skaut v NHL tvrdí, že vybírat hráče kolem 18 let je nebezpečné: v tomhle věku nikdo neví, jak se takový klučina nakonec vyvine. Mnozí to přirovnávají ke zjišťování pohlaví u právě vylíhlých kuřat.

Ano, v tomto ročníku soutěže se uplatnilo několik osmnáctiletých, ale: tohle je zkreslený obraz, protože těch pár mladistvých hvězd se dostává pravidelně k palcovým titulkům, zatímco většina ostatních srdnatě bojuje zpět v mládežnických soutěžích v naději, že se snad někdy prosadí.

Konec odbočky

Celkově řečeno, celá olympijská záležitost se dostala do mrtvého bodů.

Nedávná rozhořčená odpověď útočníka Philadelphia Flyers Jakuba Voráčka na novinářskou otázku, která s taktem jemu vlastním označila vedení ligy za duševně zpomalené až méněcenné, sice vzbudila určitou vlnu zájmu mezi komentátory, avšak to je také zhruba všechno. Odpověď ligy by se dala shrnout jednoduše tak, že v demokracii má každý právo na svůj názor, jakkoliv neinformovaný, a že v demokracii má také každý právo ten svůj názor vyslovit.

Podle znalců místních poměrů, nebyl ale Voráčkův nadřízený, generální manažer Flyers Ron Hextall, slovním výronem svého hráče moc nadšen. Údajně se vyjádřil, že by se Voráček měl zajímat hlavně o to, aby se jeho mužstvo letos vůbec dostalo do soutěže o Stanleyův pohár. Řeči o nějakých olympiádách, řekl prý Hextall, pouze ruší soustředění, rozptylují pozornost mužstva na věci, které jsou podstatné.

Tady se Hextall ovšem trefil do černého: NHL se musí v první řadě zajímat o své platící příznivce. Cokoliv jiného je z jejího hlediska vedlejší.

Pokud jde o olympiádu, ve skutečnosti se děje to, že se neděje (kromě pobuřujících řečí několika hráčů) vůbec nic. Došlo to tak daleko, že se sice měla konat v nejbližších dnech (nebo týdnech, případní účastníci se o tom odmítají bavit) porada všech zúčastněných stran (NHL, NHLPA, Mezinárodní hokejová federace IIHF, ačkoliv o účasti Mezinárodního olympijského výboru MOV nepadlo ani slovo), ale koncem minulého týdne, po zjištění, že takové setkání nic nevyřeší, byla schůze zrušena. Údajně za tichého potlesku všech pozvaných.

V podstatě se může změnit jen máloco, dokud někdo nedokáže přesvědčit majitele (Radu guvernérů) NHL, že nemohou na olympijské účasti prodělat.

Majitelé totiž mají už delší dobu pocit, že na celé věci prodělávají kalhoty.

Na olympijskou účast kývli před hrami roku 1998 v japonském Naganu. Žádost o pomoc tenkrát přišla od MOV a IIHF. Olympijským kouzelníkům totiž konečně došlo, že jejich sportovní zboží tak, jak je nabízeli od roku 1920, ztratilo kouzlo jak v očích veřejnosti, tak v očích zadavatelů reklam. Tedy těch, kteří se řídí zájmem veřejnosti.

Původní smlouva zněla, že NHL dostane zpátky alespoň svoje základní náklady (cesta, ubytování a pojistné hráčů). Tak to platilo do nástupu nového presidenta MOV Thomase Bacha. Ten se usnesl, že MOV neplatí náklady jiným olympionikům, proč by je tedy měl platit zrovna profesionálnímu hokeji na nejvyšší úrovni.

Proto, zněla odpověď NHL, že jsme jediná soutěž, která je ochotna kvůli vám přerušit běh ligy, navíc právě v době k přerušování nejméně vhodné.

Tohle Bach buď nepochopil nebo se rozhodl, že jako president MOV je povznesen nad takovými prkotinami jako je jednostranné zrušení (nebo alespoň zásadní porušení) platné smlouvy. Zasvěcenci tvrdí, že jde o oba důvody.

Majitele NHL tento přístup, mírně řečeno, nenadchl. Přinejmenším ho považovali za projev naprostého nedostatku úcty k podniku, který olympiádě vytrhl trn z pátý.

Když k tomu přičetli, že si NHLPA vydupala pětidenní volna pro každé mužstvo (bye weeks) odměnou za souhlas, že se zápas hvězd bude hrát ve třech na tři, a teď by měla liga přijít navíc ještě o další skoro tři týdny, položili si prostinkou otázku: a kdy se bude hrát naší soutěž?

Možnost, že by NHL snížila počet zápasů pravidelné soutěže z 82 kol třeba o několik kol, nepadá v úvahu. Počet zápasů je stanoven tak, aby se NHL jako taková nedostala na buben.

Časy se mění

Hokej se na olympiádě objevil poprvé v létě roku 1920. Pak olympijští paní uznali, že v létě patří led hlavně na dna sklínek s jemnými lihovinami. Od roku 1924 se hokej stal částí zimních olympiád.

Když odečteme letní výtržnost, hrál se hokej na zimních olympiádách sedmnáctkrát bez účasti NHL.

Severoamerická profesionální soutěž se dosud olympjskych her zúčastnila pětkrát.

Čili by šlo položit jednoduchou otázku: jak tady může někdo mluvit o tradici? O té mohou bez uzardění hovořit pouze hráči, kteří přišli do NHL přes Velikou louži, tedy hráči, jejichž národní mužstva mají olympiády ve svých kalendářích už bezmála celé jedno století.

Pakliže se NHL zúčastní her v roce 2018, pojede na ně teprve po šesté, a oslaví tak svérázné dvacáté výročí.

NHL se sice začala po utkáních s tehdejší sovětskou “sbornou” v roce 1972 zajímat o zahraniční hokej o trochu více, dokonce uspořádala v roce 1976 první Kanadský pohár (Canada Cup). Spolupracovala s IIHF a kanadským hokejovým svazem (Hockey Canada), a veřejné uznaným cílem bylo, že měla vzniknout soutěž, která by nahradila mistrovství světa. Canada Cup ale skončil v roce 1991. V roce 1996 ho nahradil Světový pohár (World Cup), ale teprve ten poslední se začal snažit co nejotevřeněji o pravidelnost.

Zda se mu to podaří, to uvidíme v roce 2020.

Nicméně, hokejisté z NHL žili až do premiéry NHL v Naganu jedině pro Stanleyův pohár.

Například Dave Williams, známý pod přezdívkou Tiger, se přiznal, jak moc byl překvapen, když se k jeho tehdejšímu mužstvu Vancouver Canucks připojili Ivan Hlinka a Jiří Bubla. Sebekriticky dodal, že by se vlastně měl strašně stydět, a že se opravdu strašně stydí. Už proto, řekl, že co ti dva tenkrát předvedli rozhodně patřilo k tomu lepšímu, co se dalo v těch letech vidět na kluzištích NHL.

Jenže dnešní špičky mezi severoamerickými hráči vyrostly sledováním jak Stanleyova poháru, tak olympiád. Takže se jen těžko lze divit, že i ony začínají tvrdit, že olympiáda je svým způsobem vrchol, a že by to byla zatracená hanba, kdyby tam NHL měla chybět.

Ekonomické důvody, které NHL odrazují, jim jsou lhostejné. To je další stránka vývoje. Přestává platit, že na co si nevydělám, to nemám. Začíná platit: chci to, tedy na to mám nárok.

Otázka olympiád asi zůstane ve veřejných (i neveřejných) řečech až do skončení té příští. Ostatně, rozhodnutí o účasti NHL na těch dosud posledních hrách v roce 2014 v ruském Soči jsme se také dozvěděli až v červenci roku 2013. I když, pravda, k zásadní dohodě došlo už někdy během února, a dalších pět měsíců zabralo dohadování podrobností.

A je tu ještě jedna drobnost: otázku olympiád a účasti NHL nelze posuzovat osamoceně. NHL totiž napevno počítá, že se na podzim utkají v předsezónních exhibicích v Číně Los Angeles Kings a Vancouver Canucks. K utkáním má dojít bez ohledu na olympijské rozhodnutí.

A má to být předzvěst pravidelné přítomnosti NHL v Nebeské říši.

V tuto chvíli nikdo neví, jak to bude s účasti NHL na olympiádě roku 2022. Očekává se, že NHL bude mít zájem, protože považuje Čínu za obrovský trh a chce se na něm podílet. Někteří vyjadřují obavy, zda se MOV nepřítomností NHL v Jižní Koreji v roce 2018 nepopudil tak moc, že udělá všechno proto, aby účast NHL v Pekingu nějak znemožnil. Možností je spousta, všechny jsou krátkozraké, a použitím kterékoliv z nich by se MOV vystavil nebezpečí, že jej někdo právem obviní z bohapustého pokrytectví.

V každém případě, právě proto považuje NHL nadcházející zápasy svých mužstev v Číně za tak důležité, že se k jejich vyjednání do Pekingu vydal (zhruba před měsícem) samotný zástupce jejího komisaře Bill Daly.

A tady vyvstává další otazník. S uskutečněním zápasů mimo území Severní Ameriky musí souhlasit NHLPA. Bude? Nebo se začne cukat a bude ho podmiňovat ústupky NHL podobně, jako to udělala s žádosti ligy o změny v zápasech hvězd?

Je právě tohle důvodem, proč na otázku ohledně údajného souhlasu se změnou věku vybíraných hráčů odvětila NHLPA stroze, že ona nemá komu co ustupovat?

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.