Petr Adler: vědci odmítají žádost NHL o prozkoumání výzkumu zranění mozku

Jak má NHL odpovídat na otázky o tom, co, kdy a jak věděla o zraněních mozku, když výzkumné středisko, které se věcí zabývá, odmítá sdílet jakékoliv výsledky svého bádání ohledně mozků zesnulých bývalých hokejistů? Přitom právě tyto informace budou patřit mezi nejdůležitější body jednání v nadcházejícím soudním líčení mezi ligou a bývalými hráči, kteří tvrdí, že jim NHL nikdy neřekla, že zranění mozku mohou mít celoživotní následky.

Středisko pro výzkum (cizí řečí) chronické traumatické encephalopathie (CTE) při bostonské universitě se hájí tím, že nemůže záznamy o svém zkoumání vydat, protože nemá souhlas pozůstalých po sportovcích, kteří zesnuli vinou chorob způsobených úrazy mozku. Lhostejno, zda zemřeli vlastní rukou nebo z tzv. přirozených důvodů.

Takže se nelze divit, že NHL požádala soud v Minneapolisu, aby výzkumnému středisku vydání těchto záznamů prostě nařídil.

Stovka bývalých hráčů, kteří žalují NHL, že jim nikdy neřekla o nebezpečí následků zranění hlavy, dokonce jim to zatajila, tvrdí, že liga buď o tom nebezpečí věděla, nebo o něm měla vědět.

Když ponecháme stranou jednu z obhajob NHL, totiž že vědecké poznání před lety nebylo tak dokonalé jako to, co věda ví teď, ale že i to málo, co bylo známo tenkrát, se mohli hráči dočíst sami v časopisech, a že hráčské odbory NHLPA odmítly žádost ligy, aby svým členům řekly něco o vzájemné úctě, je tu pořád otázka, co bylo známo kdy.

K soudnímu jednání o vydání výzkumných zpráv má dojít v půli února a zdá se, že k němu dojde, protože výzkumné pracoviště bostonské university se i nadále nemá k činu.

“Podklady, o než jsme požádali BU CTE Centrer (to je zkratkovitý název onoho střediska),” píše liga ve svém podání soudu, “jsou důležité jak pro žalující stranu, tak pro obhajobu NHL.”

Na vysvětlenou dodává: “Žalující strana tvrdí zcela jednoznačně, že výzkumy BU CTE Center budou nedílnou částí důkazů jejich nároků. Tím pádem je třeba považovat údaje střediska, jeho výzkumy, způsoby práce (metodologie), veřejná prohlášení a jejich vědecké podklady za zcela významné.”

Ředitelka střediska Dr. Ann McKee řekla, že její pracoviště udržuje největší množství mozků, používaných k výzkumu chronické traumatické encephalopathie (CTE). Středisko dosud provedlo celkem 273 pitev bývalých sportovců, amatérských i profesionálních. Mezi nimi bylo také pět bývalých hokejistů NHL.

NHL požádala bostonskou universitu obsílkou (cizí řečí: subpoena) už v září roku 2015, aby předložila doklady, které zkoumané osoby byly vyšetřeny a nález o CTE byl negativní, dále žádá o doklady, které jmenují všechny sportovce, kteří buď darovali nebo řekli, že budou darovat své mozky k výzkumu. Kromě toho chce NHL vidět snímky patologických změn na mozcích bývalých hokejistů.

NHL také chce vidět všechny podklady, které rozebírají, zda jsou nějaké očividné rozdíly mezi bývalými rohovníky, fotbalisty, sportovci jiných odvětví na jedné straně, a hokejisty na straně druhé.

Krátce poté, kdy bostonská universita obdržela obsílku NHL, odpověděl její právník stroze: “Bostonská universita nesouhlasí s vydáním jakýchkoliv dokladů ohledně výzkumu mozku jednotlivých hokejistů, jejichž rodiny odmítly vydání těchto informací, nebo dokladů ohledně zkoumaných osob, jejichž účast na hrazeném výzkumu byla podmíněna ujištěním o důvěrnosti.”

Celá situace je pikantnější o to, že NHL (na základě dobrozdání z jiných pracovišť) odmítá uznat přímou souvislost mezi otřesy mozku a CTE.

Tohle se dostalo na přední místa ve zpravodajství sdělovacích prostředků loni v létě. Senátor Richard Blumenthal, který zastupuje Demokratickou stranu za stát Connecticut (a na universitě býval spolužákem a kamarádem Billa a Hillary Clintonových, címž se chlubí dodnes), napsal komisaři NHL Garymu Bettmanovi, že si přeje vědět, jak může liga tvrdit něco tak hříšného.

Tím dostal celou věc ze sportovních rubrik na titulní stránky.

Bettman ve své odpovědi nenaznačil ani slůvkem, že se domnívá, že se Senátor plete do věcí, kterým nerozumí a do kterých mu nic není. Na pozdějších tiskovkách, když se ho někdo zeptal, odpovídal elegantně: krčil rameny a neříkal nic.

Ve své odpovědi Senátorovi byl Bettman jednoznačný jinak: “Zmatek ve sdělovacích prostředcích ohledně CTE, nepochybně podporovaný právníky žalující strany, se týká jednoduché a nesporné skutečnosti, totiž že žádný z výzkumů mozku dodnes provedených nemůže, na základě přijatých vědeckých metod, dokázat cokoliv o zapříčinění, což je základním tématem vašeho dopisu.”

Aby tohle mohl dokázat před soudem, musí ale Bettman vědět, oč přesně se opírá protivná strana, tedy žalující bývalí hráči. Brání mu v tom prostinká okolnost, kterou jinak bere liga také velice vážně: ochrana práv osobnosti, včetně ochrany práva na soukromí.

Jak zaživa, tak po smrti.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter