Petr Adler: Wayne Gretzky se vrací

Začalo to tak nevinně: Wayne Gretzky v úterý otevřel na edmontonském mezinárodním letišti podnik. Jmenuje se ten západák Gretzkyho Whisky Bar, a jiný nápoj v něm prý nenajdete, ani kdybyste hledali za plného slunce s baterkou v ruce.

Úterý se přehouplo do středy, a vedení Edmonton Oilers pozvalo novináře na krátkou návštěvu nového stadiónu jménem Rogers Place. Novináři se dostavili krátce po poledni hodině, byli pozváni dovnitř haly, a tam spatřili čerstvě ošetřenou sochu Waynea Gretzkyho. Ta původně stála před dřívějším domovem Oilers v Rexall Place. Pak shromáždění navštívili zbrusu novou Dvoranu slávy mužstva. První úřední soutěžní zápas v nové hale byl vzdálen ještě několik hodin, takže novináři měli čas, aby strávili sdělení, že přítomnost samotného Gretzkyho není náhodná: právě se stal partnerem majitele Daryla Katze a místopředsedou klubu.

Spolu s ním se oslavy zúčastnili členové Hokejové Dvorany slávy Oilers (na snímku zleva: Glenn Anderson, Jari Kurri, Wayne Gretzky, Mark Messier, Paul Coffey a Grant Fuhr).

“Nebylo to složité rozhodnutí,” řekl adoptivní syn Edmontonu Gretzky (vždyť se po něm jmenuje i silnice, která vede k bývalému působišti mužstva).

“Je to tu výborné,” dodal Gretzky, “budu zase součástí party.”

To bude: Messier je občasným poradcem, bývalý obránce Kevin Lowe je součástí vedení, bývalý útočník Craig MacTavish je také součástí vedení, Grant Fuhr pochází z nedalekého Spruce Grove a dojíždí často za příbuznými.

Gretzky i majitel Katz potvrdili, že se o něčem podobném bavili už delší dobu.

“Vždycky jsem měl pocit, že Edmonton Oilers je domov, kam patří,” kývl majitel Katz.

V dnešní NHL už věrnost mužstvu většinou moc neznamená, ale Gretzky zahájil svoji slavnou dráhu v NHL právě v Edmontonu, pobyl si v hlavním městě Alberty celkem devět sezón, vyhrál s Oilers čtyřikrát Stanleyův pohár, a jeho výměna, či spíše prodej, do Los Angeles Kings začátkem srpna 1988 vzbudila pouliční bouře, spojené s upalováním slaměných figurín tehdejšího majitele Petera Pocklingtona. Našli se tehdy dokonce někteří federální poslanci, kteří žádali, aby tehdejší vláda urychleně uzákonila, že Gretzky musí zůstat v Edmontonu.

Mimochodem, to od nich nebylo tak hloupé jak to vypadá na první pohled: hokejoví fanoušci, rozzuření na Pocklingtona, si snad ani neuvědomili, že poslanecký požadavek je nesmysl, ale zapamatovali si ty poslance jako hodné chlapce pro příští volby. A to se počítá.

A co bude Gretzky dělat?

Gretzky se bude starat o obchodní záležitosti, lákat nové podnikatelské příležitosti, a kromě toho bude také k ruce generálnímu manažerovi Peteru Chiarellimu, pakliže ten bude potřebovat nějaké rady.

Ohledně toho posledního je na světě spousta přísloví, počínající tím, že příliš mnoho kuchařů vede k tomu, že bude polévka přesolena.

Jistě, Wayne Gretzky má doma deset cen Arta Rosse pro hráče, který získal nejvíce bodů za branky a nahrávky. Devětkrát získal Hartovu cenu pro nejcennějšího hráče, dvakrát cenu Conna Smythe, kterou dostává nejužitečnější hráč Stanleyova poháru, pětkrát získal cenu Lady Byngové pro nejslušnějšího hráče, osmnáctkrát za sebou hrál v mužstvu hvězd.

A ani jednou neuspěl jako kouč.

Na rozdíl od podílu ve Phoenixu., kde málem prodělal kalhoty, bude tentokrát Gretzky investovat, jak sám řekl, svůj čas.

“Jistě,” řekl, “v posledních několika letech se objevilo pár možností, ale nejlépe jsem se cítil, když jem si uvědomil, že bych spolupracoval s Bobem (Nicholsonem).”

S předsedou Oilers Gretzky spolupracoval na přípravě kanadské reprezentace pro olympijské hry, když Nicholson šéfoval kanadskému hokejovému svazu (Hockey Canada).

Gretzky dále vyslovil obdiv Chiarellimu a realizačnímu týmu Oilers, což se ovšem očekávalo.

Jak dlouho mu to vydrží?

Tady nejdříve vypadal, že přeslechl podtón otázky, která směřovala k tomu obdivu, a vysvětlil, že počítá, že bude pracovat s Oilers co možná nejdéle, rozhodně déle než jeden rok.

Dokonce, řekl, “má žena (Janet) mě silně povzbuzovala a říkala, že když se chci vrátit k hokeji, tohle je to jediné místo, kde bych to měl udělat.”

Pak se ale přece jen vrátil ke své úloze znalce hokeje: “Kdykoliv bude Chiarelli potřebovat, budu mu naslouchat a pomáhat.”

Přeloženo: popud musí vyjít od Chiarelliho. A to říká rozený vůdce Gretzky.

“Vysvětlil jsem (Katzovi), že letos to bude trochu uspěchané, protože jsem ještě v srpnu netušil, co se bude dít,” řekl Gretzky. “Budu tu často, a později tu budu stále více. Počítáme také s tím, že si seženeme v Edmontonu bydlení. Nebudu řídit mužstvo den ode dne. Budu tu ale vždycky, když mě bude potřebovat.”

Gretzky se totiž již dříve zavázal, že bude ke stému výročí NHL soutěž zastupovat jako její vyslanec dobrě vůle. Tenhle závazek dodrží: “Mluvil jsem o tom dnes ráno s (komisařem ligy Garym) Bettmanem, vysvětlil jsem mu dohodu s Darylem (Katzem), a domluvili jsme se přesně, jak to udělat, aby jedna úloha nepřekážela druhé, a naopak.”

Den skončil tradiční Bitvou o Albertu, v níž domácí Oilers nakonec vyhráli poměrem 7-4.

Po první třetině vedli 3-1, pak Calgary Flames dovolili dvě branky v oslabení (jednu z nich vstřelil Michal Frolík), a ten zápas nakonec měl všechno: slavnostní zahájení, během něhož Gretzky s Messierem za slzení málem 19 tisíc přihližejících navlékli brusle a v tradičních dresech Oilers několikrát objeli kluziště, branky padaly ve hře 5 na 5, v oslabení, v přesilovce, došlo i na trestné střílení a dokonce také na pár rvaček.

Všichni přímo vzdychali nadšením nad novou halou jménem Rogers Place, aniž by si všimli takových drobností, jako že ti, kdo ji plánovali, zapomněli, že kanadské obyvatelstvo se většinou všude dopravuje auty, a že ve středu města je nejen málo míst k parkování, ale ta, která tam jsou, jsou navíc ještě nehorázně drahá.

A aby to pořádně drželo, edmontonská policie si všimla vozidel zaparkovaných tam, kde se úředně parkovat nemá, takže z každého takového auta přidá do pokladničky ošklivých 75 dolarů na pokutách. Navíc si všimla, že někteří majitelé pozemků v okolí se rozhodli, že si trochu přivydělají tím, že dovolí návštěvníkům hokeje zaparkovat u sebe, ovšem za patříčnou částku. Jelikož provozovat parkoviště bez povolení radnice se nesmí, zaplatí tito podnikavci každý jeden po málem patnácti stech dolarů na pokutách. A ti, kteří si podají přihlášku, zaplatí zhruba také tolik, ale jenom jednou, a pak už budou jenom vybírat - a platit z toho nečekaného příjmu daně.

Kromě toho výstavba nové haly vytlačila z okolí chudší místní obyvatelstvo, což sice zaujalo několik komentátorů, ale o tom se při veškeré té slávě ve vší taktnosti a ohleduplnosti nemluvilo.

Hlavně, že je Wayne Gretzky zase doma. Narodil se sice v ontarijském Brantfordu, takže tamní místní se možná diví, že má městské klíče od Edmontonu, a ne od nich, ale to už je opravdu podružnost.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter