Pod maskou: Brodeur vyrostl z korunního prince v krále rekordů

28. ledna 2015, 14:15

Tomáš Zatloukal

NHL přichází o dalšího z hrdinů přelomu milénia, s kariérou se na čtvrteční tiskové konferenci oficiálně rozloučí Martin Brodeur, z hlediska statistik vůbec nejúspěšnější gólman v historii zámořské soutěže. V kanadskoamerické lize žádný brankář neodchytal, nevyhrál ani nevymazal tolik zápasů jako právě montrealský rodák, jemuž bylo nadpozemsky náročné řemeslo dáno do vínku. Vždyť Martinův otec Denis lapal s javorovým listem na prsou na olympijských hrách v Cortině D'Ampezzo, až později se z něj stal proslulý sportovní fotograf.

Brodeur poprvé nakoukl do NHL nesměle, čtyřmi zápasy na jaře 1992. Je vskutku příznačné, že ten úplně první proti Bostonu Bruins vyhrál, v gólmanském souboji porazil Andyho Mooga, tou dobou respektovanou personu se třemi prsteny pro vítěze Stanley Cupu. Asi jen málokdo v tu chvíli tušil, že "Marty" se jednou bude chlubit stejnou sbírkou. Možná měl trochu štěstí, že spojil svou prakticky kompletní kariéru právě s New Jersey, nicméně spíše přála paní Štěstěna Ďáblům, kteří na draftu 1990 dlouho váhali, zda raději neukázat na Trevora Kidda.

Brodeur brzy potvrdil, že se GM Lou Lamoriello nespletl, když vsadil právě na něj, ambiciózního junáka z proslulé quebecké gólmanské líhně, která tehdy plodila jednoho slibného brankáře za druhým. Vždyť jaká budoucnost se věštila "Kocourovi", tedy Felixi Potvinovi! V roce 1994 "Marty" vybojoval Calderovu trofej a dlouho se přetahoval s Dominikem Haškem a Grantem Fuhrem o cenu Williama M. Jenningse. Nebylo mu přáno, nicméně hned následující sezóna mu vše vynahradila. Brodeurovo jméno poprvé vyryli na Stanley Cup.

Šlo o epickou jízdu skvěle sestaveného mančaftu s neprůstřelným "zelenáčem" v masce. V masce, která se postupně stala jeho nezaměnitelným symbolem, srovnatelným třeba s americkým orlem Eddieho Belfoura nebo krvelačným psem Curtise Josepha. Patentovat si Brodeur mohl také svou práci s hokejkou, rozehrával lépe než průměrný obránce, koneckonců o něm v dobrém rozmaru jeho spoluhráči i trenéři nejednou prohlásili, že je třetím bekem na ledě. Výjimkou není Jaromír Jágr: "Martin se stal naprostým unikátem, byl byl brankářem a navrch polovičním zadákem. " Originální byl rovněž "Martyho styl", dokázal totiž spojit "motýlka" s dalšími technikami.

Takzvaný Brodeurův hattrick:

Brodeurův hattr

Na videu sledoval klipy se zákroky rivalů a učil se od nejlepších. Pozorně sledoval Patricka Roye, Dominika Haška i další. Hlavě oba jmenovaní pánové se dlouho těšili mnohem většímu věhlasu než Brodeur, krásně to dokumentoval rok 1998. Brodeur měl za sebou vynikající sezónu, statistikami se mohl směle měřit i s tehdy dominantním Haškem. Přesto když kolébka ledního hokeje hledala jedničku pro "turnaj století", olympijské hry v Naganu, měla dlouho dopředu jasno, že do klece se za jakýchkoliv okolností postaví Roy.

Díky třem získaným Stanley Cupům měl takovou auru a gloriolu, že Brodeur musel srazit paty a přijmout roli náhradníka. Jen ze střídačky sledoval, jak Roy prohrává s Haškem jeden z nejkrásnějších brankářských duelů,  sám si na svou velkou chvíli musel počkat až do Salt Lake City, kde se heroickým výkonem zařadil mezi národní hrdiny. Ještě o rok déle čekal na první Vezinovu trofej. V tu chvíli již v NHL nechytal "Dominator" (byť se později vrátil), "St. Patrick" zase kroutil poslední sezónu své magické kariéry. Ano, Brodeur žil dlouho ve stínu obou velikánů.

Rok 2003 představoval definitivní zlom. A nešlo jen o onu vytouženou Vezinu. "Marty" potřetí pozdvihl Stanley Cup, v play-off sedmkrát vychytal čisté konto, čímž zbořil Haškův rekord a začal svoji vládu. V následujících deseti letech prakticky každý jeho start znamenal překonání nějakého rekordu či historického milníku, ještě třikrát jej generální manažeři zvolili nejlepším gólmanem NHL. Na mezinárodní scéně dál exceloval, výrazně se přičinil o triumfu na Světovém poháru 2004, podepsal se také pod zlatou olympiádu ve Vancouveru.

Jak postupně mazal z tabulek výkony svých arcirivalů, rostla jeho legenda. Dnes si může říkat, že ve vyřazovacích bojích udržel více nul než Roy a že vyhrál o více než 300 utkání než Hašek. "Je jedním z nejlepších brankářů všech dob," říká o něm Patrik Eliáš, který s ním prožil takřka vše. A podobných názorů najdete celou řadu. Díky své výdrži, inovativnímu stylu a sebevědomí se Brodeur postupně zařadil po bok Roye, Haška a také jejich předchůdců typu Terryho Sawchuka, Jacquese Plantea nebo Billa Durnana.

Brodeur maže Royův rekord v počtu výher:

Nad všemi z nich ční ve statistikách, řada jeho rekordů působí nepřekonatelně. Snad prý jen Roberto Luongo a Marc-André Fleury, další synové Quebeku,  mohou alespoň některé z nich ohrozit. Bude zábavnou, byť časově nesmírně náročnou podívanou sledovat, jestli se jim to povede. Brodeur totiž nastavil laťku převysoko. Není jisté ,zda byl tím nejskvělejším mužem v masce, který kdy v NHL chytal, nicméně visačku "ten nejúspěšnější" mu nikdo upřít nemůže, ani kdyby sebevíce chtěl. Nic se na tom nezmění minimálně další dekádu. Klobouk dolů.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.