POHLED: Návrat Marleaua? Žraloci mu nic nedlužili, smíření je ale výhrou

Když Patrick Marleau v pondělí po dvou letech opět projel žraločí tlamou na led SAP Center, fanoušci San Jose Sharks bouřili. Klubového rekordmana a bývalého kapitána vítali transparenty s výmluvnými nápisy. "Vítej zpátky, Patty", "Milujeme tě, Patricku", či "Chyběl si nám, Patty" vzkazovali. Dojemný comeback poté završil dlouhý potlesk vestoje.

Byly to chvíle, při nichž měl leckterý příznivec NHL na krajíčku.

Marleau je zkrátka osobnost, jen čtyři muži - včetně Jaromíra Jágra - toho ve slavné lize odehráli více než čtyřicetiletý Kanaďan s dobráckým výrazem a pověstí přátelského a empatického chlapa.

Na Marleaua rádi vzpomínají mladé superhvězdy torontských Maple Leafs, pro Mitche Marnera s Austonem Matthewsem byl dvojnásobný olympijský šampion téměř druhým tátou.

Když se zkraje léta nechal Marleau slyšet, že by se po dvou letech v Kanadě rád vrátil do San Jose, mnozí to brali jako automatickou věc. Vždyť šlo o klubovou legendu, stále produktivního útočníka, výtečného mentora i skvělého parťáka do kabiny. Jako by si nikdo nepřipouštěl, že to San Jose možná vidí jinak.

Zatímco Joe Thornton se v srpnu s GM Dougem Wilsonem dohodl na nové smlouvě, druhý z ostřílených harcovníků ostrouhal. Wilson pro Marleaua nenašel místo. Nestál o něj, nezapadal mu do plánů. A kdyby takto příběh skončil, Wilsonovi bychom mohli těžko něco vyčítat. Slavné dvanáctce nic nedlužil.

Vždyť to měl být právě Marleau, kdo si před čtyřmi lety řekl Žralokům o přestup jinam. Údajně si nesedl s tehdy novým koučem Peterem DeBoerem. Wilsonovi vzkázal, že přijme výměnu do tří klubů: NY Rangers, Anaheim Ducks a LA Kings. Ano, byl ochotný jít ke dvěma rivalům Sharks! 

K trejdu nakonec nedošlo, nicméně po sezoně Marleau zamířil do Toronta. Poprvé v kariéře změnil dres a zdálo se, že u Javorových listů už svou hokejovou pouť uzavře. Pak ovšem letos v červnu přišel účelový přesun ke Carolina Hurricanes a vykoupení ze smlouvy a velezkušený borec zatoužil po návratu na známou adresu.

Začal v San Jose trénovat s Thorntonem a doufal, že najde s Wilsonem společnou řeč. 

Nakonec si plácli až poté, co byl Marleau zprvu odmítnut a Sharks katastrofálně vstoupili do základní části.

Wilson poté ve svých vyjádřeních jasně naznačil, že už nestrpí žádné spory mezi Marleauem a DeBoerem. Zdůraznil, že si sám hráč uvědomuje svou roli a pozici. Další žádost o výměnu nepřidá úvahu. To, že Marleau je zpátky v San Jose, je v podstatě Wilsonova velkorysost.

Smířlivé gesto, které se ovšem uznávanému manažerovi může tuze vyplatit. A nejde jen o to, že se dvojka draftu 1997 uvedla třemi body ve dvou vítězných zápasech. Pokud zůstane s DeBoerem na jedné lodi, bude platný ve všech svých devízách - jako forvard, mentor, lídr i týmový hráč. 

Za 700 tisíc dolarů ročně navíc Wilson nic neriskuje. A slzy, které ronil Marleau při pondělních ovacích vestoje, snad ukazují na to, jak je vděčný za druhou šanci a že zjistil, že všude dobře, doma nejlíp.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter