Spolu vládli NHL, spolu válčili ve druhé světové. Tři nerozluční kamarádi ze slavné Kraut Line

Mohli hrát klidně poslepu, tak si na ledě rozuměli. V dobách, kdy NHL ještě neznala pravidlo o červené čáře, neměli konkurenci. Milt Schmidt, Woody Dumart a Bobby Bauer. Tři borci s německými kořeny, jimž se přezdívalo "Sauerkraut Line", později zkráceně "Kraut Line". Legendy Boston Bruins.

Dnes je to přesně 80 let od chvíle, kdy členové "Kraut Line" obsadili v konečném bodování sezony 1939/1940 první tři místa.

Nejvíce vynikal Schmidt s 52 body, Dumart s Bauerem se zastavil na 43 zápisech do statistik. NHL takovou dominanci od jedné formace do té doby nezažila a dodnes nastal už jen jeden další případ.

"Bylo vícero důvodů, proč jsme tehdy měli takový úspěch," rozpovídal se Schmidt před časem pro HHOF. "Našli jsme si společně bydlení, žili jsme pohromadě v jednom velkém pokoji. Byli jsme pořád spolu. Po trénincích jsme diskutovali o různých herních situacích, hledali jsme cesty, jak se zlepšit. Noční život pro nás neexistoval. Poctivě jsme dřeli, to byla cesta k úspěchu," vyprávěl.

V době, kdy spolu se svými parťáky obsadil tabulku produktivity NHL, už byli šampiony. A druhý pohár přidali v roce 1941.

Perličkou je, že Schmidt s Bauerem váleli bok po boku už v juniorech, zatímco Dumart tou dobou hrával na postu obránce. Všichni se znali od dětství a kamarádili spolu.

Symbolicky je spojil do jednoho šiku až Art Ross, po němž je pojmenovaná jedna z nejcennějších hokejových trofejí. Vytvořil z nich lajnu a poslal je na bostonskou farmu, aby se sehráli. Právě tam pak vznikla jejich ikonická přezdívka. Dostali ji od Alberta Leduca, kouče záložního mančaftu Medvědů.

"Řekl nám: Všichni jste z Kitcheneru, máte německé kořeny, tak vám budu říkat Sauerkraut Line," vzpomínal Schmidt, který se dožil požehnaného věku 98 let. U Bruins později zastával i roli trenéra a generálního manažera. Jen na vysvětlenou - Kitchener se původně jmenoval Berlin a žila v něm silná německá komunita.

Zůstane už navždy otázkou, kolik Stanley Cupů by Schmidt, Dumart a Bauer pro Boston vybojovali, kdyby jejich životy výrazně neovlivnila druhá světová válka. V roce 1942 společně narukovali do kanadské armády, konkrétně pak do vzdušných sil.

Naposledy nastoupili před svým odchodem do služby vlasti proti odvěkým rivalům - montrealským Canadiens. 11 body přispěli k výrazné výhře 8:1 a po jednoznačném mači je spoluhráči i soupeři nosili na rukou. "Ovace z hlediště byly fantastické. Všichni pochopili, že na ledě můžeme být těmi největšími protivníky, ale když zápas skončí, jsme přátelé," mínil Schmidt.

Válku, v níž aktivně bojovali, přežili všichni tři. A v roce 1945 se vrátili zpátky do NHL. Ta mezitím zavedla pravidlo o červené čáře. "Hra se úplně změnila a my jsme si museli rychle zvyknout. Když se nám to povedlo, nevedli jsme si zle," vybavil si výtečný centr, kterého Bruins v jednapadesátém jmenovali kapitánem.

Kraut Line dlouho po válce nevydržela, Bauer po dvou sezonách s vrcholovým hokejem skončil, rozloučil se ziskem třetí Lady Byng Trophy pro největšího ligového gentlemana.

Dumart se Schmidtem hráli dál a druhý jmenovaný dokonce získal Hart Trophy, když s céčkem na prsou v sezoně 1950/51 nastřádal 61 bodů.

S Bauerem se na kluzišti v NHL přece jen ještě jednou sešli, 18. března 1952 zařídili výhru nad Chicago Black Hawks. Schimdt dal svůj dvoustý gól, Bauer jednou skóroval a zapsal i asistenci. Byla to magická noc, která jen podtrhla výjimečnost této trojice kamarádů. Nejen v dějinách hokejového Bostonu, ale i celé ligy.

Všichni byli uvedeni do Síně slávy.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter