Staal nastálo. Spolehlivý bek se upíše Jezdcům za 34,2 milionů dolarů, není to moc?

Marc Staal se v dohledné době nepřidá k svým třem bratrům, kteří hrají v organizaci Caroliny Hurricanes (Jordan s Ericem za první mužstvo, Jared na farmě). 28letý Kanaďan totiž každým dnem připojí podpis pod novou šestiletou smlouvu na 34,2 milionů dolarů a díky zahrnuté klauzuli o nevyměnitelnosti zůstane věrný svému současnému klubu: newyorským Rangers. "Jsem tady spokojený, chtěl jsem zůstat na Manhattanu. O to mi šlo celou dobu," vysvětluje defenzivní bek, proč se dohodl s Blueshirts.

Staal má připravený kontrakt od středy, nyní se jen čeká, až bude podpis oficiálně zveřejněn. Vše je projednáno do nejmenšího detailu, jednotlivé strany zastupovali Jeff Gordon, asistent newyorského GM Glena Sathera, a Staalův agent Paul Krepelka. Pro New York Post bylo potvrzena nejen délka (šest let) a cap-hit smlouvy (5,7 milionu dolarů), ale také specificky rozložená klauzule o nevyměnitelnosti. Staal bude mít první tři sezóny plnou variantu této v NHL čím dál běžnější podmínky, další tři ročníky pak bude blíže neurčeným způsobem omezena.

S kontraktem se ve výše uvedené podobě počítá jako s hotovou věcí a již se také objevily první kritiky směřující na adresu Sathera. Ačkoliv kouč Jezdců Alain Vigneault považuje Staala za jednoho z nejlepších obránců v NHL a řadí ho mezi své oblíbence, panují pochybnosti, jestli urostlý zadák, jehož specialitou je boření hry elitních formací soupeře, stojí za takové peníze. Vždyť z něj udělají šestnáctého nejlépe placeného beka v zámořské soutěži. Méně si vydělají Niklas Kronwall, Oliver Ekman-Larsson, Jay Bouwmeester nebo Duncan Keith. Zajímavá parta, že?

Zahraniční web Sporting News upozorňuje na to, že Sather zřejmě udělal ve Staalově případě stejnou minelu jako u Dana Girardiho. Dalšího spolehlivého "psa obranáře" si zkušený manažer před časem pojistil rovněž na šest let a to za 33 milionů dolarů. Ač podle klasických statistik Girardi následně nezažil žádný pokles, pokročilé ukazatele známé jako Corsi odhalují něco jiného. Je otázkou nakolik takové údaje brát za bernou minci, nicméně třeba Dean Lombardi, Satherův kolega z Los Angeles Kings, na ně hodně dá. Dokládá to mimo jiné jeho podpis Jakea Muzzina.

Vraťme se ovšem k Rangers, i ty nejvíce přátelsky nakloněné deníky a servery označují smlouvu se Staalem jako férový, nikoliv ovšem skvělý kontrakt pro New York. Za stěžejní bod obhajoby vyzdvihují čirou věštbu z čajových lístků, že by si Staal na volném trhu přišel na ještě lepší finanční ohodnocení. To by se ale musel najít někdo, kdo by z dvacetibodového hráče chtěl udělat zadáka do prvního páru, což se jeví alespoň trochu pravděpodobně snad jen u Edmontonu Oilers, Buffala Sabres a Caroliny Hurricanes, tedy defenzivně vyloženě slabých týmů.

Vždyť na takové pozici Staal nehraje ani u Jezdců, Vigneault jej využívá až ve druhé dvojici vedle Dana Boylea. Nechápejte to špatně, z textu nemá vyznít, že Staal je neschopný obránce a že si svou gáži nezaslouží. Spíše chceme naznačit, že s ohledem na roli, kterou v New Yorku zastává, a hlavně na kvalitu v porovnání s ostatními beky v kanadskoamerické lize se dočkal nadstandartních podmínek. Pro zadáky Staalova ražení bývá hranice čtyř, pěti milionů dolarů stropem. Další dolary ale mohly přitéct za vůdcovství, pracovitost a věrnost. Přesto, není to moc?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter